V době, kdy si děti chystají penál, sešity a brašnu, než vyrazí po prázdninách do školy, zažívají ředitelé napínavé chvíle. Bojí se, že neseženou dost učitelů. "Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli," říká Jan Korda, ředitel Smysluplné školy v pražském Karlíně, která marně shání učitele matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenty pedagoga.
Tisíce potenciálních obětí vzdělávacího systému by na konci prázdnin mohly slavit. Povinná maturita z matematiky propadla minulý týden v ministerském testu a na sněmovní úrovni se bude rozhodovat o jejím zrušení či odložení. Jakkoli je to dobrá zpráva, představuje bohužel jen malé vítězství v sérii velkých proher. Tou největší je státní maturita jako celek. A to pro všechny: studenty, rodiče, učitele a v neposlední řadě i pro stát, který ji tak tvrdošíjně prosazuje.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce zrušit plánované zavedení povinné maturity z matematiky. Rozhodl se tak na základě analýzy výsledků maturantů ve vybraných úlohách z minulých let. Podle ministra je třeba nejdřív zlepšit výuku matematiky tak, aby jí žáci skutečně rozuměli, a až potom případně povinnou maturitu zavést, sdělilo ministerstvo školství v reakci na informace Deníku. Zákon v současnosti počítá se zavedením povinné maturity z matematiky nejpozději od jara 2022.
Do školství by v příštím roce měla jít oproti původnímu návrhu rozpočtu miliarda korun navíc na zajištění nových učitelů. O 30 milionů korun více by mělo jít na dotační program ministerstva na školní obědy zdarma pro děti z chudých rodin. Celkově by ministerstvo školství mělo v roce 2020 hospodařit s 213 miliardami korun, což je o zhruba 17 miliard korun více než letos. Ministr školství Robert Plaga (ANO) se na tom v pondělí dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Je to zajímavý způsob, jak zviditelnit důležité téma šikany na školách, řekl o soutěži Zatočme s šikanou ministr školství Robert Plaga (ANO). Tento týden ocenil žáky základních a středních škol, kteří natočili nejlepší videoklipy nejen o tom, jak se vypořádat se šikanou, ale také se stále častější kyberšikanou.
Policie odvolala bepečnostní opatření u pražských základních a mateřských škol. Na sociální síti policisté zaznamenali v neděli výhrůžku střelbou na neurčené škole v Praze. Posilovala proto dohled u škol a informuje jejich vedení. Zároveň pracuje na dopadení autora výhrůžky. Podobný případ policie řešila 10. června, poté zadržela šestnáctiletého mladíka, který vyhrožoval střelbou v blíže nespecifikované škole v Česku. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v této souvislosti upozornil na náklady bezpečnostního nasazení ve výši až statisíců korun, které může stát od pachatelů vymáhat.
Jak přilákat nové učitele, řeší v současnosti stovky českých měst a obcí. Průměrný věk pedagogů dosáhl 47,2 let. Mladí učitelé totiž často odchází k lépe placeným profesím. Vláda nyní slibuje, že platy ve školství skokově zvýší, přesto některé obce vymýšlejí i další motivační bonusy, kterými chtějí učitele přilákat. Někde jim přidělují levné městské byty, jinde nabízejí štědrý nástupní bonus.
Odstoupit od zavedení povinné maturity z matematiky, kterou by měli středoškoláci skládat nejpozději od jara 2022, navrhují piráti. Podle nich by vedla k růstu neúspěšnosti maturantů. Chtějí také, aby se střední vzdělání uznávalo i studentům, kteří školu dokončí, ale maturitu nezvládnou. Ústní a písemná část zkoušek by se podle nich měla přesunout na úroveň škol, jak to navrhuje i ministerstvo školství. Poslanecký návrh novely školského zákona ve sněmovně novinářům představili zástupci strany.
Profesní spolek Pedagogická komora kvůli situaci v českém školství a v obavě, že nynější kroky vlády sníží kvalitu vzdělávání, připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Komora zároveň zveřejnila návrh osmi požadavků na vládu či ministerstvo školství.
Ve školách chybí aktuálně přibližně 1800 pedagogů. Zhruba devět procent výuky navíc zajišťují nekvalifikovaní učitelé nebo se zajišťuje díky přesčasům stávajících pedagogů. Ve školách pracuje zhruba 150 000 učitelů. Jejich průměrný věk je 47,2 let. Mezi vyučujícími také stále výrazně převažují ženy, muži jich tvoří asi pětinu. Vyplývá to z mimořádného průzkumu ministerstva školství.
Ředitelé škol se vzbouřili proti nápadu ministra školství Roberta Plagy (ANO) na zrušení funkce zástupců ředitelů pro praktické vyučování. Práce zástupců je pro studenty velmi důležitá a školy tvrdí, že si bez nich fungování nedokážou představit. Tito zástupci totiž studentům domlouvají praxi ve firmách, dohadují podmínky, za jakých budou pracovat, a dohlížejí na to, jak se jim ve firmách daří. Plaga nyní tvrdí, že ředitele vyslyšel a chystaný návrh se nakonec odborných zástupců nedotkne.
Školy stojí podle odborníka na vzdělávání společnosti EDUin Bohumila Kartouse před zlomovým okamžikem: hrozí, že tradiční školství pod tlakem technologií zanikne a stát bude dávat lidem vouchery na nákup individuálních vzdělávacích služeb. "Pouze učitelé, kteří budou schopni tuto postupující změnu sledovat, budou schopni udržovat školu jako instituci," říká Kartous.
Kraje, tedy zřizovatelé středních škol, mají rozhodovat o tom, jaké obory se na středních školách otevřou a kolik žáků do nich přijmou. Doteď o tom rozhodovali výhradně ředitelé škol. Předpokládaný počet přijatých uchazečů by tak školám musely schvalovat kraje. Tuto kompetenci jim chce přenechat ministr školství Robert Plaga (ANO), který byl ale dosud proti. Návrh také minulý rok na podzim zamítla vláda. Na podpoře se ve středu domluvil na setkání s hejtmankou Karlovarského kraje Janou Mračkovou Vildumetzovou.
Nadaným dětem se v Česku nedostává dostatečné podpory, upozorňuje americká nadace v čele s československým emigrantem Martinem Hermanem. Kvůli tomu, že se podle něj v Česku razí rovný přístup ke vzdělávání, bojí se školy nabízet placené kurzy nad rámec výuky. Ministerstvo školství připravilo vyhlášku týkající se dětí se speciálními potřebami, ale na ty nadané v ní nemyslelo.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) tvrdí, od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) dostal zásadní slib: vláda splní závazek, podle kterého mají mít učitelé v roce 2021 průměrný plat 45 tisíc korun. Vládu to vyjde na zhruba 23 miliard korun. Ještě v letošním roce by měli učitelé opět dostat přidáno 15 procent. V loňském roce byl jejich průměrný plat 35 089 korun.
Státní maturity projdou změnou. Studenti už za pár let budou skládat maturitu ze tří povinných částí - českého jazyka, matematiky a cizího jazyka. Slohové práce už nebudou hodnoceny centrálně, ale vrátí se do kompetence škol. Stát tak bude hodnotit pouze didaktické testy. Změny plynou z novely školského zákona, kterou ministr školství Robert Plaga poslal koncem února do připomínkového meziresortního řízení.
Zavedení předmětu technika na školách neznamená, že se žáci vrátí do dílen a okopávat pozemky, jak si to ze školních let pamatují rodiče dnešních žáků, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga (ANO). Předmět by měl žáky naučit hlavně dovednosti důležité pro 21. století, vysvětluje. V rozhovoru také uvedl, že chce docílit toho, aby pedagogické obory byly prestižní, podobně jako ve Finsku, a ne pouze záložní varianta pro ty, kteří neuspějí v přijímacích zkouškách na jiné obory.
Dějepis nemůže být nikdy zcela neutrální, zároveň však není pravda, že by jeho výuka byla prosovětská, shodli se historici na půdě Poslanecké sněmovny. Seminář uspořádal předseda sněmovního školského výboru Václav Klaus mladší v reakci na poznámku, která se objevila ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby. Ta konstatovala, že na školách panuje sovětský výklad dějin. Historici také konstatovali, že nelze učit dějepis od konce, tedy od moderních dějin ke starověku.
Ministerstvo školství bude dál pokračovat v přípravě mistrovské zkoušky pro lidi s výučním listem. Harmonogram dalšího postupu a rozdělení úkolů mezi různými institucemi, které by se na zavedení zkoušky měly podílet, by se měl vyjasnit zřejmě zhruba za měsíc. Společně s Hospodářskou komorou a Agrární komorou bude nyní ministerstvo pracovat na stanovení požadavků ke zkoušce. Až potom bude moci předložit zákon. Po pondělním jednání s premiérem Andrejem Babišem to novinářům řekl ministr školství Robert Plaga (oba ANO).
Současný způsob výběru dětí pro studium na středních školách by se podle ministra školství Roberta Plagy měl změnit. Rozhodovat o budoucnosti dětí na základě testů v jednotných přijímacích zkouškách nemá smysl, řekl na mezinárodní konferenci Digitální Česko 2019. Podle Plagy by o dalším vzdělávání dítěte měly rozhodovat spíše jeho dovednosti a obecní studijní předpoklady. Chtěl by také, aby tolik dětí neodcházelo ze základních škol na víceletá gymnázia.
