Soud potvrdil kapitánovi potopené lodi Costa Concordia, šestnáctiletý trest za mřížemi. Při tragédii, která se stala v roce 2012, zahynuly tři desítky lidí. Kapitán, který považuje rozsudek za příliš tvrdý, dostal i pětiletý zákaz velet lodi a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce.
Hlava katolické církve v sobotu přirovnala zařízení pro uprchlíky v Řecku ke koncentračním táborům. František svá slova pronesl v bazilice svatého Bartoloměje v rámci ceremonie věnované novodobým křesťanským mučedníkům. Při této příležitosti hovořil o vlastním dojmu z loňské návštěvy uprchlického tábora na řeckém ostrově Lesbos.
Premiér Bohuslav Sobotka skončil po svém návratu ze summitu v Římě ve fakultní nemocnici Motol, informoval o tom deník Blesk. Podle vyjádření mluvčího vlády Martina Ayrera se nejedná o nic závažného. "Premiéra v posledních dnech trápilo nachlazeni. V sobotu večer jsme se vrátili ze zahraniční pracovní cesty z Říma. Po návratu se podrobil lékařskému vyšetření. Nejedná se o nic vážného," sdělil Ayrer na dotaz Aktuálně.cz. Premiér v Římě zastupoval Českou republiku na summitu Evropské unie.
Premiéři nebo prezidenti států Evropské unie chtějí dál pokračovat společně. EU podle nich nesmí podlehnout populistům. Členské státy včetně Česka, ale bez Velké Británie se na tom shodly v italském Římě na slavnostním summitu k šedesátému výročí podpisu Římských smluv. Ty jsou základem dnešní Evropské unie. Podle zástupců sedmadvacítky by se ale měla unie změnit a víc se soustředit na zajištění prosperity nebo bezpečnosti svých občanů.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Česko podpoří společnou deklaraci, která má v sobotu nastínit budoucnost Evropské unie. EU se má podle dokumentu soustředit na zajištění bezpečnosti a prosperity svých občanů. Zároveň se evropští lídři shodnou na kompromisu v otázce tzv. vícerychlostní Unie. Země, které budou chtít, můžou v integraci postupovat rychleji. Podle deklarace ale "musí nechat otevřené dveře těm státům, které se budou chtít přidat později". Prohlášení mají podepsat premiéři či prezidenti na slavnostním summitu v Římě. EU zde oslaví 60 let od svého vzniku.
Premiéři či prezidenti států Evropské unie potvrdí, že chtějí v integraci pokračovat i po odchodu Velké Británie. Odmítnou kritiku, kterou vůči EU vznášejí její odpůrci. EU by se ale podle evropských lídrů měla změnit. Musí lidem přinést bezpečnost i ekonomickou prosperitu.
Evropské země, které mají na svém území velké počty neúspěšných žadatelů o azyl, se snaží zrychlit jejich deportace domů. Nabízejí jim dobrovolný odchod domů s finanční pomocí na cestu. Využívá ho čím dál větší počet neúspěšných žadatelů o azyl v EU. Mladý Senegalec Sejdú, živořící na ulicích italského Toskánska, je jedním z nich. "Člověk má sen. Když ale narazí na zdejší realitu a není dostatečně silný, dostane se do problémů," říká v původní reportáži agentury Reuters.
Evropská komise představila tento týden scénáře, jak by mohla vypadat budoucí Evropská unie. Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko ale odmítají jakékoliv náznaky, že by vznikla "dvourychlostní Evropa". Tedy že by se vytvořily různě propojené skupiny členů EU. Premiéři čtyř zemí Visegrádu na schůzce ve Varšavě také kritizovali výrobce za různé složení stejných potravin v unii. Chtějí, aby potravináři vyváželi do různých zemí EU stejně kvalitní výrobky.
Část zaměstnanců italské letecké společnosti Alitalia dnes vstoupila do čtyřiadvacetihodinové stávky. Protestují tak proti plánům na řešení špatné finanční situace podniku, zejména proti snižování počtu pracovních míst. Zrušeno dnes bylo zhruba 60 procent letů. Byl zrušen i let z Říma do Prahy a zpět. V prosinci společnost schválila nový podnikatelský plán, který zahrnuje snižování počtu pracovníků. Spekuluje se o zrušení 1500 až 3000 pracovních míst. Od 14 hodin se k protestní akci připojil v Itálii čtyřhodinovou stávkou pozemní personál i několika dalších aerolinek.
Italský ministr zahraničí Angelino Alfano a tuniský prezident Kaíd Sibsí podepsali dohodu o spolupráci v boji s nelegální migrací. Itálie tak na základě dohody bude například školit tuniskou pobřežní stráž a Tunisané zase dodají motorové čluny i lodě. Podobnou dohodu uzavřela Itálie minulý týden také s libyjským premiérem Fáizem Sarrádžem, který stojí v čele mezinárodně uznávané vlády. Ta ale v Libyi nemá pod kontrolou moc v celé zemi.
Dvě stovky plakátů, které kritizují papeže Františka, se o víkendu objevily v ulicích Říma. Technické služby města je v neděli odstranily, protože byly vylepeny bez povolení. Kdo za kritikou hlavy katolické církve stojí, není zatím jasné. Kritika na adresu papeže podle italských médií souvisí mimo jiné se sporem, do něhož se František dostal s Řádem maltézských rytířů. Papež podle agentury APA o plakátech ví a reagoval na ně s klidem.
Hosté v italském hotelu Rigopiano na úpatí pohoří Gran Sasso měli před pádem laviny sbalené kufry a chystali se odcestovat. Čekali však na to, až sněžný pluh odstraní sníh, který blokoval přístupovou cestu. Hostům podle jednoho ze svědků nejdříve řekli, že pluh cestu prohrne do 15. hodiny, pak se ale jeho příjezd posunul na 19. hodinu.
Střední Itálii zasáhla kolem 10:25 středoevropského času série silných zemětřesení, která si vyžádala nejméně jednu oběť. Podle seismologického střediska EMSC měla sílu od 5,3 do 6,2 stupně. Otřesy pocítili hlavně obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. V Římě evakuovali několik stanic metra. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.
Bývalí prezidenti Bolívie a Peru Luis García Meza a Francisco Morales byli v Římě odsouzeni na doživotí kvůli sérii vražd v rámci operace Kondor v 70. a 80. letech, kdy vojenské režimy několika zemí Jižní Ameriky koordinovaně zabily několik tisíc odpůrců. Doživotní trest padl také nad dalšími šesti někdejšími vládními a armádními činiteli z Uruguaye, Chile a Peru, kteří jsou vinni z usmrcení 23 italských občanů. Všech osm mužů však bylo odsouzeno v nepřítomnosti, někteří se chtějí odvolat. Soud trval více než dva roky, vzhledem k vysokému věku obou exprezidentů se však nedá očekávat případné vydání do Itálie.
Policie musela v noci na úterý zasáhnout v uprchlickém táboře nedaleko Benátek. Nepokoje vyvolala smrt ženy, které podle migrantů zaměstnanci nezajistili dostatečně rychle pomoc záchranářů. Zaměstnanci tábora se museli před davem zabarikádovat v kanceláři. Pomohli jim až policisté.
V neděli čeká Italy referendum, kde budou hlasovat o změně ústavy – a zároveň osudu premiéra Mattea Renziho. Ten totiž prohlásil, že pokud neuspěje, podá demisi. Změna ústavy by omezila moc Senátu a posílila pravomoci vlády v Římě na úkor italských regionů. A patří mezi hlavní reformy premiéra. Země by se ale odchodem Renziho propadla do nejistoty, z níž by mohli těžit populisté.
Více než 50 000 lidí demonstrovalo v centru Říma proti návrhu ústavních změn, o kterém Italové budou za týden hlasovat v referendu. Premiér Matteo Renzi na shromáždění příznivců reformy základního zákona v severoitalské Monze varoval, že v případě vítězství odpůrců ústavní novely hrozí zemi nestabilita. Renzi už dříve prohlásil, že by v takovém případě podal demisi a moci by se zřejmě chopila vláda technokratů. "To by vedlo k Itálii podřízené EU a jejím předpisům," řekl Renzi svým příznivcům v Monze. Opoziční strana Vzhůru Itálie (Forza Italia) bývalého premiéra Berlusconiho naopak tvrdí, že Renzi je nebezpečím pro demokracii. Italové budou 4. prosince rozhodovat o reformě parlamentu.
Po několika silných zemětřeseních, která předminulý týden postihla střední Itálii, se nemůže do svých domovů vrátit na 26 700 obyvatel regionu Marche. Další asi 12 600 lidí se domů nevrací z obav před dalšími otřesy, informovala dnes agentura ANSA s odvoláním na místní úřady. Asi 15 tisíc lidí je ubytováno v provizorních ubytovnách, jež vznikly mimo jiné z tělocvičen či skladů. Necelých sedm tisíc osob bydlí v hotelích a asi pět tisíc lidí si našlo vlastní ubytování, třeba u známých. Středoitalské regiony Marche a Umbria postihlo několik otřesů koncem října, ty nejsilnější z 30. října s epicentrem nedaleko Nursie měly sílu 6,5 stupně. Zraněna byla asi dvacítka lidí.
Střední Itálie ve středu večer zažila dvě silná zemětřesení následovaná v noci třetí sérii otřesů. Zraněny při nich byly desítky lidí, čtyři lidé jsou zraněni vážně. Epicentrum otřesů, které bylo v provincii Macerata, mělo sílu 5,4 stupně Richterovy škály. Otřesy byly cítit i v římské metropoli, která je od epicentra vzdálena asi 170 kilometrů. Později večer následovaly ještě silnější otřesy o síle 6,4 stupně na východ od Perugie. Zasažená provincie leží jen pár desítek kilometrů od regionu, které bylo zemětřesením postiženo letos v srpnu.
