restituce

Hněvošická cihelna na historických fotografiích

Rodina provozovala v pohraničí parní cihelnu. Přežili válku, zničil je až komunistický režim

Obec Hněvošice na Hlučínsku leží coby kamenem dohodil od polských hranic a žije v ní něco přes tisíc obyvatel. Nachází se zde mimo jiné obecní úřad s poštou, obchod, škola, hospoda, cukrárna, pálenice, sportovní areál a dva kostely. Do roku 1979 se zde nacházela také parní cihelna, která patřila rodině Hartošů. Její osud však stejně jako mnoho jiných podnikatelských odvětví zasáhlo postupné znárodňování po roce 1948. Příběh rodiny přiblížila Aktuálně.cz vnučka původních majitelů.

Colloredo-Mannsfeld dosáhl obnovy řízení u Ústavního soudu kvůli mobiliáři z Opočna

V obdobném případě dal dnes za pravdu dědičce Kristině Colloredo-Mansfeld také Evropský soud pro lidská práva.

Ústavní soud rozhoduje o církevních restitucích

Pár tisíc už nestačí. Když pozemek v restituci nejde vrátit, náhrada musí být přiměřená, rozhodl ÚS

Ústavní soud ve středu rozhodl, že náhrady za pozemky, které již nelze restientům vydat zpátky, musí být přiměřené a rozumné. Justice má podle něj zohlednit současné poměry a nejen ceny z počátku 90. let. Spor se týká dvou žen, kterým obvodní soud za pozemek s výměrou přes 2200 metrů čtverečních přiřkl náhradu ve výši 11 a následně dalších 27 tisíc. Na ukončené spory a vyplacené náhrady se ale nález vztáhnout už nedá.

Češka byla světovou pěvkyní a hvězdou Hollywoodu. Zapomnělo se na ni, chci to změnit, říká bankéřka

Ivana Leidlová byla úspěšnou bankéřkou. Pak odešla na mateřskou dovolenou a její manžel koupil zpustlý zámek Liteň nedaleko Karlštejna. Začala se zajímat o liteňskou historii a dostala se k světoznámé pěvkyni Jarmile Novotné, hvězdě newyorské opery i Hollywoodu. Nechápala, jak takováto osobnost mohla být v rodné české zemi zapomenuta, a rozhodla se to napravit. Do banky se již nevrátila, práce v neziskovce Zámek Liteň ji naplno pohltila. "Dříve jsem peníze dávala, dnes o ně žádám a vidím to z té druhé strany, jak nesmírně těžké to je, zvláště chce-li člověk finance na kulturu. To je nejtvrdší byznys, jaký jsem kdy dělala," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ivana Leidlová.

Miloš Zeman oznámil kandidaturu na prezidenta - jeho TK, aktivisté před Hradem

Zeman: Vlk obhajoval restituce a bojkotoval oslavy 28. října, proto jsem mu nešel na pohřeb

Prezident Miloš Zeman nepřišel na pohřeb Miloslava Vlka, protože byl kardinál stoupencem církevních restitucí. Řekl to při besedě s občany v Úholičkách u Prahy. Dalším důvodem bylo, že kvůli kauze se státním vyznamenáním pro Jiřího Bradyho vyzval Vlk k neúčasti na oslavách 28. října. "Já jsem nevyzýval k neúčasti na jeho pohřbu, pouze jsem tam nešel sám," dodal Zeman. Zdůraznil také, že na pohřeb poslal smuteční věnec.

Německý řád Bouzov nedostane. Hrad patří státu, rozhodl soud

Hrad Bouzov patří státu, potvrdil odvolací soud. Jeho vydání žádal Německý řád. Zástupci Německého řádu se domáhali vrácení hradu i jeho mobiliáře s tím, že jde o jejich historický majetek. Řád německých rytířů jej získal na konci 17. století. V držení řádu zůstal hrad do října 1938, kdy ho nacisté zkonfiskovali a s dalším řádovým vlastnictvím předali do německé správy.

Vědma s advokátkou připravily seniora o desítky milionů. Nejspíš nebyly samy

Městský soud v Praze se bude muset znovu zabývat případem advokátky Michaely Salačové a vědmy Štěpánky Kunstové, které poslal před rokem do vězení za to, že o desítky milionů připravily umírajícího seniora. Soudce Tomáš Kubovec musí doplnit dokazování a posoudit, zda se za okradení muže, který dožíval v léčebně pro nemocné Alzheimerovou chorobou, nepodílela i další žena Blanka Buchová, která se prohlašovala za jeho přítelkyni. Ta z jeho účtů vybrala nejméně 15 milionů, tvrdila ale, že jí peníze dal "pro její vlastní potřebu".

Hitlerův rodný dům bude zbourán. Rakouský parlament schválil jeho vyvlastnění

Vídeň chce zbourat rodný dům Adolfa Hitlera, aby nepřitahoval neonacisty. Na jeho místě má vzniknout nový objekt, který by sloužil charitativním nebo administrativním účelům. Rakouské úřady majitelku domu ze 17. století odškodní podle příslušného zákona, který ve čtvrtek schválil parlament. Nacisté Hitlerův rodný dům prohlásili v roce 1938 za památku a posléze sloužil jako výstavní síň. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny, v dalších letech byl dům prázdný.

Ústavní soud vyhověl muži usilujícímu o dům, který jeho rodině zabavili nacisté

Ústavní soud se zastal muže, který promeškal lhůtu pro podání restitučního nároku na nemovitost v Mimoni na Českolipsku. Jeho židovským prarodičům ji zkonfiskovali nacisté. O nemovitosti se tak dozvěděl až mnohem později, když v důchodu začal pátrat v archivech. Celá jeho rodina za války zahynula. Krajský soud prý nezohlednil velmi specifické okolnosti případu. Nyní je znovu v platnosti prvoinstanční rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě, který mu v minulosti vyhověl. O sporu bude opět rozhodovat odvolací soud.

Vnitro si za miliony postavilo bazén a minigolf, ale nesmí je používat. Stojí na cizím pozemku

Ministerstvo vnitra se snaží zachránit desetimilionovou investici. Ke svému hotelu v Solenicích na Příbramsku postavilo několik sportovišť včetně minigolfu a bazénu, jenže sportoviště vyrostla na pozemcích, které pozemkový úřad vydal restituentům. Hoteloví hosté či policisté, kteří do Solenic jezdí na školení, je proto nemohou využívat.

Pozemky po Juliu Bečvářovi v pražské Krči

Úředníci v Praze dali pozemky za miliardy falešné restituentce, tvrdí detektivové

Restituce pozemků v Praze v miliardové hodnotě má podle policie kriminální podtext. Po dvouletém vyšetřování dědictví po Bečvářově velkostatku detektivové obvinili tři bývalé úředníky Pozemkového úřadu. Policie je stíhá pro zneužití pravomocí úřední osoby a pro maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Hrozí jim až dvanáct let.

Státu chybí půda na výměnu s restituenty, novelou chce její vydávání omezit

Do závěrečného schvalování ve Sněmovně míří novela, která má výrazně omezit vydávání státní zemědělské půdy. Státní pozemkový úřad by mohl díky ní nakupovat půdu pro pozemkové úpravy. Státu ale nyní schází půda na dokončení restitucí a nemá ani kapacity na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází.

Restituce jsou věcí státu, ne soudů. Dienstbier odmítá změny v odškodňování na Ukrajině

Ministr Jiří Dienstbier doporučuje vládě, aby navrhla Ústavnímu soudu zamítnutí žádosti o zrušení některých některých podmínek pro odškodnění za nemovitosti zanechané na Podkarpatské Rusi, která je nyní součástí Ukrajiny. Dienstbier v návrhu vládního stanoviska poukazuje mimo jiné na rozhodnutí Ústavního soudu z května 2011, podle něhož "je věcí státu, jakým způsobem a jaké podmínky restituce stanoví, přičemž soudy mohou rozhodovat pouze v rámci takto stanovených podmínek".

Stát vrátí církvi zámek v Kroměříži, Květnou zahradu si ponechá

Stát vydá církvi v rámci majetkového vyrovnání zámek v Kroměříži i tamní Podzámeckou zahradu. Zástupci obou institucí podepsali dohodu o vydání Knížecího domu a Mincovny, které církev převezme v pátek. Květná zahrada zůstane státu, některé její části jsou novostavbami, jež podle zákona vydat nelze. Dohodu o vydání podepíše Národní památkový ústav (NPÚ) s olomouckým arcibiskupstvím příští rok, řekla mluvčí NPÚ Simona Juračková. Obě strany se podle ní shodly na vůli pokračovat ve spolupráci.

Lichtenštejni kvůli chybnému zápisu zdědili lesy zkonfiskované v roce 1945. Soud jim je zase vzal

Pětadvacet let po revoluci vypukl nečekaně spor o majetek, zabavený na základě Benešových dekretů. Rodina lichtenštejnského knížete totiž objevila v katastru nemovitostí pozemky nedaleko Prahy, které byly napsány na bývalou hlavu rodu Františka Josefa II, který zemřel v roce 1989. Přihlásila se tak jako dědic prostřednictvím své nadace a soud její dědický nárok uznal. Proti tomu podal stát žalobu a prvoinstanční soud mu dal za pravdu. Podle něj by tak byla prolomena restituční hranice roku 1948. Nadace již oznámila, že podá odvolání.

Baťovi dědicové chtěli obejít restituční zákony, potvrdil soud a zamítl odškodné 56 milionů

Potomci zlínského podnikatele Jana Antonína Bati nemají právo žádat po státu 56 milionů korun. Rozhodl tak Městský soud v Praze a potvrdil tím loňské rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2. Pět Baťových potomků, kteří žijí v Americe, žádalo peníze za zlínskou funkcionalistickou vilu a přilehlý pozemek. Vilu i pozemek známému obuvníkovi zabavil v roce 1947 stát kvůli domnělé spolupráci s nacisty.

Restituce