Za vyčištění ucpaného záchodu v psím hotelu si instalatéři naúčtovali dvacet tisíc. Nic ale nespravili a peníze nevrátili. Firma, která instalatérskou pohotovost provozuje, podniká i v zámečnictví. Také její řemeslníci si za práci účtují až několikanásobně vyšší ceny, než je obvyklé. Jednatelem společnosti je fitness trenér z Ústí nad Labem s několika exekucemi. Tvrdí, že jej řemeslníci podvedli.
Sotva dotančil ve StarDance, vrátil se na obrazovky České televize ve třetí řadě pořadu Peče celá země, kde opět účinkuje jako porotce. O soutěžících mluví cukrář Josef Maršálek s upřímnou radostí a vyzdvihuje, že se úroveň jeho řemesla v tuzemsku zlepšuje. V rozhovoru popisuje, jak po letech v zahraničí zjistil, že mu stejně nejvíc chutná kulajda a nejlépe se nežije ve městě, ale na vesnici.
Mladé u řemesla odrazují nízké nástupní platy, proto často přecházejí k rozvozovým službám či do fastfoodů. "Ovšem pokud je to aspoň průměrně schopný kluk nebo holka a vydrží pár let pracovat, pak si může založit živnost nebo vlastní malou firmu a plat se znásobí. Může si vydělávat i dost přes sto tisíc měsíčně, to je už dnes u soukromníků naprosto běžné," říká ředitel Střední odborné školy Jarov.
S ukázkou ze své hry oslovili na sociálních sítích miliony lidí. Manželé Eva a Lukáš Navrátilovi už osm let tvoří vývojářské studio Attu Games. Mezi jejich pozoruhodné hry patří například plošinovka zasazená do časů středověku Feudal Alloy. Do stejné epochy se podívají hráči i v připravované hře Scarlet Deer Inn, která se zřejmě stane první vyšívanou videohrou na světě.
Na dvě stovky řemeslníků se představily během třídenních Selských slavností v Holašovicích na Českobudějovicku. Akci, která v neděli končí, navštívilo od pátku zhruba 10 tisíc lidí. Ves s neopakovatelnou atmosférou ale pamatuje lepší časy.
Opravovat vitráže v kostele, být maskérem ve Státní opeře nebo zdobit fasády zámků. Střední škola uměleckořemeslná v Praze se pyšní obory, které nikde jinde v Česku nevyučují. Podle ředitele Radka Coufala je profese štukatéra či pozlacovače stále v kurzu. "Dokud tu budou historické památky, řemeslné obory mají smysl, i když se na ně přihlásí dva studenti ročně," říká Coufal.
Island patří díky své divoké přírodě k největším turistickým lákadlům světa. David Arnorsson a Gudbjartur Gudbjartsson se z něj přitom dobrovolně přestěhovali do Prahy, kde si před pěti lety otevřeli řemeslnou pekárnu Artic Bakehouse. Na jejich kváskový chleba, croissanty nebo skořicové šneky dnes lidé stojí fronty. Do Česka ovšem přivezli i sladkosti ze své domoviny - třeba smažené love balls.
Anetě Gretzové je teprve šestadvacet let, a kdyby vyslyšela přání svých rodičů, pravděpodobně by dnes studovala vysokou školu. Ji ale v osmnácti letech uhranulo šití, a tak ukončila studium gymnázia a nastoupila jako tovaryška do ševcovské dílny. Dnes je jedinou ženou, která se u nás tomuto povolání věnuje. "Je to těžké řemeslo, člověk v něm musí být dobrý a musí si získat svou klientelu," říká.
Jak se odsouzení mohou připravit na život po propuštění? Ve vzdělávacím středisku věznice ve Všehrdech se vězni kvalifikují v oborech jako truhlář či elektrotechnik. A reportáž z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou představuje oddělení, kde vězeňkyně-matky mohou vychovávat své děti. Aktuálně.cz přináší třetí díl seriálu časopisu Přítomnost o českém vězeňství a jeho reformě.
Tkadlec Josef Utz v Olešnici v Orlických horách sestrojil mechanický betlém s dokonalejší mechanikou, než má proslulý Proboštův betlém v nedalekých Třebechovicích pod Orebem. Pomocí důmyslných převodů dokázal velkolepý betlém naprogramovat tak, aby měl tři různé průběhy pohybu. Ježíšek se umí posadit, podívat se na Marii i kopat nožičkama. Dílo nedokončil, zabil ho špalek z cirkulárky.
V seriálu Zrádci si vystřihl postavu cynického dealera drog, který jezdí v Tesle a utrácí za předražené tenisky. V černé komedii Okupace pro změnu ztvárnil synka z prominentní komunistické rodiny. Vedle rozmanitých rolí si ale Cyril Dobrý zkusil taky řadu nehereckých profesí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, že dělal modela, barmana i uklízeče a v době koronakrize ho zachránila truhlařina.
Intenzivní pohyb, zvedání těžkých břemen, kalorický výdej, teplota či vlhkost vzduchu při práci. To všechno zkoumali experti Univerzity Karlovy u vybraných řemeslníků. Právě na ně se letos odborníci zaměřili po loňském úspěchu přehledu Dříč roku, kdy se zkoumaly profese obecně. Letos vyhodnocení přineslo sedm řemeslných profesí, které jsou nejnáročnější.
Jitka a Richard Kantovi jsou úspěšní mistři vitráží z Lubence nedaleko Karlových Varů. Spolupracují se světovým umělcem, který dělal portrét bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, vitráže na zakázku dělali do domu saúdskoarabského šejka v Londýně nebo pro bývalého starostu Moskvy, do jeho hotelu v Karlových Varech. Každá vitráž je originální a nese rukopis výtvarnice Jitky Kantové.
Službu jsem nastavil tak, aby manžel měl klid. Ženy mě často používají i tak, aby na zeď skočila polička sama. Řemeslníků je málo, učňovské školství je v katastrofálním stavu. Z ročníku jdou dělat řemeslo dva lidi. Špatného řemeslníka dnes nikdo nechce. Nejšílenější povolání je sedět na infolince IKEA, říká Letenský manžel Jan Wemblout, který funguje jako hodinový manžel na pražské Letné.
Moje zákaznice jsou nejvíc maminky a babičky, ale i několik mužů. Umím ušít vše kromě spodního prádla. Ženy mi posílají e-maily s fotkami, jsou šťastné, že se jim daří šít. Chci expandovat do zahraničí, už dnes tam mám zákazníky, říká Petra Škrabáková, zakladatelka webu Pro šikulky. Střihy sama vytvářím, dělám detailní fotonávody a poradím i online, dodává.
Na materiál pro výuku jsme žádali o 900 tisíc korun pro 550 žáků, za to pro truhláře koupíte tři fošny, ministerstvo nám ale dá na jednu fošnu, to by truhláři museli dělat nábytek pro panenky, říká učitel Martin Holenda z pražské Akademie řemesel. Česko podle něj potřebuje víc učňů. Způsob, jak se dá získat vyšší vzdělání, může být i od výučního listu, přes vyšší odbornou školu k inženýrovi, takoví lidé jsou pak v praxi k nezaplacení, míní. Na druhou stranu přiznává, že třetina žáků v jeho oboru se vůbec nedostane k závěrečné zkoušce.
Mými zákazníky jsou ti, kteří pochopili, o co se snažím, není to o hodinařině, je to o nich samotných, získají něco, co nikdo jiný nemá, líčí hodinář a zlatník Luděk Seryn. Po více než dvou letech práce dokončil hodinky s unikátním strojkem. Většinu z téměř 300 součástek si přitom sám vyrobil. Hodinky za miliony lze získat snadno, ale já dělám něco diametrálně odlišného, cesta je pro mě cíl, naučil jsem se spoustu věcí, o kterých se mi na začátku ani nesnilo, říká Seryn.
Textilní tiskařská technika modrotisk je od středy na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.
Návrh zavést pracovní výchovu je jedním z dalších nerealizovatelných nápadů, které zatěžují učitele, tvrdí podnikatel ve školství Ondřej Kania. Nechceme provokovat a učit děti stloukat budky na ptáky, oponuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle něj nemá jít o staré aktivity typu dláto, pilník, kladívko, ale o propojení s moderními technologiemi. Ondřej Kania je přesvědčený, že tuzemské školství by mělo generovat lidi, kteří mají kompetence na vysoké úrovni a umí několik cizích jazyků.
Jiří Brož opustil kariéru styčného důstojníka pro migraci a vrhnul se na kovařinu. Snažil se udržet rodinnou kovářskou tradici a také toužil po kreativním a svobodném životě. Léta strávená mezi cizinci ho vedla k myšlence přivést k sobě do kovárny kovářského mistra z oblasti boji zmítaného Donbasu. Jejich díla z kovárny z Kvíčovic na Domažlicku našla svůj domov i v Indii, Německu či Kazachstánu. Celý rozhovor s ním si můžete přečíst v pátečním vydání Hospodářských novin.
