Vyzkoušejte si, jak znáte české a moravské přírodní krásy, ke kterým patří i túry k pramenům známých řek nebo procházky kolem jezer a rybníků. Vyhodnocení najdete na konci kvízu.
Úpravna vody v Hradci Králové umí připravit pitnou vodu z řeky Orlice. Je k tomu potřeba několik fází. Říční voda se nakonec mísí s vodou z vrtů. Společnost Královéhradecká provozní bere asi 40 procent vody z Orlice při jejím průtoku městem. V Česku je nyní trendem doplňování úpraven o ozonizace a filtry s aktivním uhlím kvůli pesticidům, které do vody čím dál více pronikají.
Povrchovým tokům výrazně klesá průtok, to se projeví i na výšce hladin přehrad. V tu chvíli musí vodní nádrže v Česku situaci zachraňovat tím, že se propojí. Podívejte se na reportáž, kterou Aktuálně.cz natočilo ve spolupráci s Hospodářskými novinami na Luhačovicku a na Vranovské přehradě.
Smysl má zachránit půdu a lesy, pokud to ještě jde, nediktovat přírodě, nechovat se k ní pansky, neznásilňovat ji stále dokola. Naslouchat jí, učit se jí znovu rozumět.
Veletok Dunaj v uplynulých dvou staletích přišel o 134 kilometrů své původní délky v důsledku lidských zásahů. Vyplývá to podle agentury DPA z mezinárodní studie, která zkoumala usazeniny řeky po celé její délce kolem 2850 kilometrů.
Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.
Podle výsledků výzkumu pstruhů obecných potočních v Krkonošském národním parku tvořili zástupci divokých populací pouze třetinu zkoumaných pstruhů. Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec. Akademie věd (AV) to uvedla ve středu v tiskové zprávě.
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché.
Malé vodní elektrárny stojí na Šumavě už desítky let. Z dnešního pohledu fascinuje technologický důvtip, se kterým naši předci dokázali využít síly přírody i tehdejších znalostí ke spoutání živlu, aniž by ubrali čehokoliv z jeho krásy a majestátu. Díky úsilí energetiků můžeme jejich práci obdivovat i v současnosti.
Elbe Princesse plující mezi Prahou a Berlínem je největší loď, která kdy v Česku byla vidět. Avšak v porovnání s „říčním hotelem“, který právě dokončuje Čínská lidová republika, působí s nadsázkou jako bárka. Obří loď nazvaná Victoria Sabrina slibuje hotelové pokoje o 80 metrech čtverečních. Vypluje na řece Jang-c’-ťiang a bude čerpat energii z hydroelektrárny Tři soutěsky.
V Indii vznikl další vládní plán na vyčištění posvátné řeky Ganga, která protíná téměř celý stát. Znečištěný veletok poskytuje vodu zhruba půl miliardě lidí žijícím na jejím břehu.
Nejméně pětadvacet mrtvých, kolem stovky zraněných a patnáct pohřešovaných za sebou zanechal ničivý tajfun Hagibis, který se přehnal přes největší japonský ostrov Honšú. Jedním z nejpostiženějších míst je město Nagano, kde se vylila z břehů řeka Čikuma a na některých místech výška vody přesahovala pět metrů, napsala agentura Kjódó. Ničivý živel byl v neděli už na ústupu.
Takzvaný paddleboarding, tedy vodní sport, při kterém jezdec na prkně používá k pohybu dlouhého pádla, už v Praze nepůjde provozovat jen tak někde. Státní plavební správa tuto kratochvíli zakázala v celém úseku mezi plavební komorou na Štvanici a výtoňským železničním mostem. Výjimkou je jen samé srdce metropole, konkrétně zdrž Staroměstského jezu, tedy okolí Dětského, Střeleckého a Slovanského ostrova. Na dodržování zákazu budou dohlížet i strážníci. Sami paddleboardisté potvrzují, že situace na Vltavě nebyla kvůli turistům bezpečná.
V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit koryta řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní, místo, aby v době sucha vyprahlé krajině pomohla, proteče rychle pryč. Hydroložka Milada Matoušková ukázala tento stav na příkladu Lišanského potoka na Rakovnicku. Jak by náprava mohla vypadat, je podle hydroložky vidět u Litovického potoka v Hostivici u Prahy. Podle Matouškové byly upraveny a změněny toky 25 až 30 procent všech potoků a řek v Česku. "Jsme na střeše Evropy, potřebovali bychom vodu zadržet, mít přírodě blízké toky, popřípadě malé nádrže, a my ji zatím rychle odvádíme pryč," dodává Matoušková.
V Jihočeském kraji se během týdne utopili čtyři lidé. Naposledy takto zahynul ve středu pětapadesátiletý muž, který na Vltavě vypadl z lodi. Stalo se tak poblíž Čertyně na Českobudějovicku. Tělo muže nalezl vodák, který splouval řeku.
Hladina polské řeky Visly natolik poklesla, že je místy vidět dno. "Pouhé centimetry nás dělí od dalšího rekordu, pokud jde o nejnižší hladinu vody," ohlásila televize TVN 24. Stávající rekord není nijak starý, vznikl v srpnu 2015.
Potápěči začali vytahovat těla z vraku lodi, která se minulý týden potopila po srážce s větším plavidlem na dno Dunaje v Budapešti. Další tělo bylo objeveno více než 100 kilometrů po proudu řeky. Počet potvrzených obětí vzrostl na devět. Dalších 19 lidí se stále pohřešuje. Tragická nehoda se stala minulý týden ve středu večer za deštivého počasí. Výletní plavidlo Mořská panna s 33 jihokorejskými turisty se potopilo po srážce s větší hotelovou lodí Viking Sigyn. Mezi pohřešovanými je i dvoučlenná maďarská posádka.
V řekách po celém světě plave nebezpečně velké množství antibiotik, varují odborníci. V některých případech je znečištění až třísetkrát vyšší, než je doporučená hranice. Nejde přitom jen o chudší země Afriky nebo Asie, ale i evropské vody, například Temži nebo Dunaj.
Odehrává se tam dílo Faidros učence Platóna a čas u jejích břehů trávili proslulí antičtí filozofové. Athénská řeka Ilissos, kterou starověcí Řekové považovali za jednu ze svých nejdůležitějších, se stala v minulosti obětí průmyslového pokroku. Teď má ale šanci aspoň na částečnou záchranu.
V řece na hranici mezi Botswanou a Namibií utonulo 400 buvolů. Podle botswanských úřadů je tam zřejmě nahnali lovící lvi a v neobvykle velkém stádu nastala panika, když se ocitlo u vysokého břehu řeky. Mohutná zvířata se pak ušlapala. K místu zamířili místní lidé a odnášeli si maso buvolů domů. Simone Micheletti, který vlastní na namibijské straně řeky chatu, řekl, že nikdy neviděl k vodě přijít tak početné stádo. Zaslechl hlasité bučení v úterý večer a když k řece přišel následujícího rána, spatřil ve vodě stovky těl. Botswanské ministerstvo životního prostředí v prohlášení oznámilo, že v řece Chobe není utonutí zvířat výjimkou, avšak z minulosti je znám případ utonutí stáda o 50 kusech.
