


Běda společnosti, která potřebuje hrdiny
Osmdesáté výročí atentátu na SS-Obergruppenführera nabízí skvělou příležitost ptát se, z čeho dnes vlastně Češi čerpají své sebevědomí.



Osmdesáté výročí atentátu na SS-Obergruppenführera nabízí skvělou příležitost ptát se, z čeho dnes vlastně Češi čerpají své sebevědomí.



U příležitosti 80. výročí od likvidace jednoho z nejvlivnějších nacistů Reinharda Heydricha připravila redakce Aktuálně.cz test pro žáky devátých tříd. Cílem bylo zjistit, zda znají okolnosti atentátu. Ukázalo se, že žáci mají povědomí o tom, jakou funkci Heydrich zastával nebo jak se jmenovali parašutisté, kteří ho smrtelně zranili. Cizí jim je ale pojem heydrichiáda a neznají důsledky atentátu.



Rekonstrukce útoku, slavnostní shromáždění, piety, přehlídky, přednášky historiků, výstavy a další akce v Česku připomínají 80 let od akce československých výsadkářů proti zastupujícímu říšskému protektorovi Reinhardu Heydrichovi, nejmocnějšímu muži tehdejšího protektorátu Čechy a Morava a jednoho ze spolutvůrců holokaustu.



Atentát na jednoho z nejvlivnějších nacistů Reinharda Heydricha je natolik výjimečným činem Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, že z paměti lidí "vymazal" mnohdy tragické osudy 101 čs. parašutistů vysazených do okupované vlasti z Velké Británie. Nemluvě o těch z Východu. Válku přežila polovina. U příležitosti 80. výročí akce Anthropoid připomínáme skupiny vysazené ve stejné době jako Gabčík s Kubišem.



Vlast opouštěli v roce 1939. Poměry doma byly v době jejich návratu dramaticky jiné: lidé měli větší strach, gestapo bylo zkušenější a tím také nebezpečnější, okupační úřady svědomitější. Parašutisté byli sice vycvičeni, nepočítali ale s drsnou realitou protektorátu. Z první vlny výsadků tak většina padla v boji či byla popravena. K výročí akce Anthropoid připomínáme osudy dalších výsadkářů.



Generál František Moravec patří podle historiků k dlouhodobě nedoceňovaným českým osobnostem, přestože ovlivnil dějiny své vlasti jako málokdo. Přitom někdejší velitel československých zpravodajců pracující pro exilovou vládu v Londýně je považován za autora plánu na likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.



Ruská zpravodajská agentura vydala text, který ukazuje, kdo je Putin a kdo jsou lidé s ním spojení. Od tohoto genocidně uvažujícího režimu bereme plyn, ropu a uhlí. Platíme jeho válku.



Od příjezdu Reinharda Heydricha, jednoho z nejvlivnějších nacistických pohlavárů, uplynuly koncem ledna 1942 pouhé čtyři měsíce. Jeho represivní mašinerie však za tu dobu způsobila odboji značné ztráty. Sokolská rezistence, bez jejíž pomoci by paraskupina Anthropoid Heydricha nikdy nezlikvidovala, přežila. O významné roli odboje v operaci Anthropoid je další díl seriálu Aktuálně.cz.



Bílá vila na berlínském předměstí Wannsee je nádherná, má ale temnou minulost. Právě tady se přesně před 80 lety konala schůzka vrcholných představitelů nacistického režimu, která vešla do dějin jako zlomový okamžik pro rozhodnutí o vyvraždění evropských Židů. Klíčovou roli tu sehrál Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě.



Do atentátu na Reinharda Heydricha zbývalo 151 dnů. Na letišti Tangamere v jihoanglickém Sussexu se 28. prosince 1941, sešlo sedm mužů hned ze tří československých paraskupin. Josef Gabčík a Jan Kubiš z Anthropoidu byli mezi nimi.



Josef Gabčík a Jan Kubiš prožívali v závěru roku 1941 ve Velké Británii hektické týdny. Bydleli u rodičů dívek Lorny a Edny Ellisonových, do kterých se zamilovali, pak byli staženi na základnu a prošli tvrdým výcvikem. Na jeho konci přijali od plukovníka Františka Moravce úkol, o kterém nesměli s nikým hovořit - zlikvidovat jednoho z nejvyšších nacistických pohlavárů Reinharda Heydricha.



Do vysazení paraskupiny Anthropoid do okupované vlasti scházely v polovině prosince 1941 už jen dny. Její členové Josef Gabčík a Jan Kubiš ladili své plány, setkali se s exilovým prezidentem Edvardem Benešem a sepisovali poslední vůli. Plánovaná likvidace prominentního nacisty Reinharda Heydricha jim nedávala moc nadějí na přežití. Po výcviku přesto oba sršeli sebevědomím.



Tragické události z 28. října 1939, kdy při protestech proti německé okupaci zemřel medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček, vyvrcholily 17. listopadu 1939 popravou devíti studentských vůdců, deportací 1220 vysokoškoláků do koncentráku a uzavřením vysokých škol. Jejich spolužáci pak v Londýně přesně před jedenaosmdesáti lety vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.



V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.



Přílet Reinharda Heydricha do protektorátu Čechy a Morava 27. září 1941 byl krutým obratem v německé okupační politice vůči českému národu. Měl Čechy pacifikovat, potlačit odboj, začít s vyvražďováním Židů a Slovanů. Aktuálně.cz přináší ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem první z cyklu textů - rozhovor s historikem Jindřichem Markem. Série vyvrcholí atentátem na Heydricha.



Německý prezident Frank-Walter Steinmeier u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Později se setkal s prezidentem Milošem Zemanem, mluvili spolu o česko-německých vztazích, situaci v Afghánistánu i zeleném plánu EU.



Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.



Dokumentární podcast Na cestě rekonstruuje okolnosti útoku na parašutisty po atentátu na Reinharda Heydricha ukryté v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici.



Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.



Jan Kubiš si nedlouho před vysazením do nacisty okupované vlasti zapsal do deníku: "Dnes nejsem si jistý dnem, neb jest na mně požadován zvláštní úkol, úkol velice nebezpečný, ale nebojím se ho, jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší." Mnohé to o něm vypovídá. Jaký ale opravdu byl? Na Dni Jana Kubiše (v den výročí atentátu na Heydricha) promluví o jeho charakteru přední historici.