Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót narazilo nejen na kritiku Česka a dalších zemí. Podobně i šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že kvóty jsou neefektivní. Nová reforma azylového systému ale v podstatě s kvótami počítá - a navíc s "permanentními".
V přeplněné malé zasedací místnosti polského Sejmu měnil v úterý poslanecký výbor pro spravedlnost a lidská práva dva návrhy zákonů, které mají dokončit kontroverzní změnu polské justice. Tu ostře kritizuje jak polská opozice, tak řada evropských institucí. V létě tyto dva zákony vetoval prezident Andrzej Duda a na podzim poslal do parlamentu své vlastní. Ani ty ale polské pravici nevyhovují.
Americký prezident Donald Trump navrhl největší daňovou reformu za posledních třicet let. Návrh však budí kontroverze, očekává se bouřlivé jednání, jelikož demokrati mají výhrady. Jednotná není ani Trumpova strana. Reforma by měla přinést úlevu střední třídě a zdanění firemních zisků má podle návrhu klesnout na 20 procent ze současných 35 procent.
Polský prezident Andrzej Duda v pondělí představil svůj návrh reformy zákona o nejvyšším soudu. Podle agentury Reuters v něm stanovuje hranici pro odchod soudců do důchodu na 65 let a vyhrazuje si právo rozhodnout, zda soudci mohou pracovat déle. Duda před dvěma měsíci popudil vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS), když po hromadných protestech v zemi vetoval dva ze tří sporných zákonů o soudních reformách. Třetí zákon ale podepsal. Evropská komise pak vůči Varšavě zahájila řízení, protože zákon diskriminoval na základě pohlaví - soudci měli jít do důchodu v 65 letech a soudkyně v 60 letech.
Od začátku příštího roku začne ve Francii platit nový zákoník práce. V pátek kritizovanou novelu zákoníku podepsal francouzský prezident Emmanuel Macron. Proti novele se ve Francii několikrát protestovalo. Dle Macrona jde však o nezbytné reformy pro hospodářství i společnost. Největší užitek ze změn mají mít mladí lidé, kteří by měli snáze najít zaměstnání.
Kolem 300 učitelů a rodičů protestovalo ve Varšavě před sídlem ministerstva školství proti novému školskému zákonu, který prosadila konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Sporná reforma vstoupila v platnost v pondělí. "Už nyní přišlo o práci na 10 tisíc pedagogů a rozpočet počítá s odchodem 20 tisíc," varoval předseda odborového svazu učitelů ZNP Slawomir Broniarz před změnami ve školství naplánovanými vládnoucí PiS. Učitelské odbory proti zmíněnému zákonu bojují už řadu měsíců. Normativní akt mimo jiné ruší víceletá gymnázia a podle kritiků připraví o práci velký počet učitelů. Nová struktura škol počítá s osmiletou docházkou na základní školu.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý podepsal zbývající z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice, kritizované Evropskou unií i domácí opozicí. Už v pondělí Duda oznámil, že dvě další právní normy bude vetovat. Potvrzený zákon měnící fungování obecných soudů v zemi dává podle webových stránek prezidentského úřadu ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti, kterým je v současnosti Zbigniew Ziobro, zároveň generálním prokurátorem.
Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že vetuje návrhy zákonů o nejvyšším soudu a o nejvyšší radě soudnictví. Vyslyšel tak žádosti opozice i demonstrantů, kteří v minulých dnech vyšli kvůli reformě do polských ulic. "Návrhy zákonů musí být upraveny tak, aby byly přijatelné pro každého,” vysvětlil své rozhodnutí Duda. Podle agentury Reuters jde o nečekaný krok, Duda byl dříve členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Hodlám udržet tempo reforem, abych posílil důvěru Francouzů i investorů, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vlajkovou lodí je reforma sešněrovaného pracovního trhu. Ta má největší výbušný potenciál a může vést k protestům a stávkám. Po reformě pracovního trhu přijde na řadu i zpřísnění pravidel pro přijímání podpory v nezaměstnanosti.
Ruská aféra vysává Bílému domu energii a čas, které by potřeboval na prosazování politické agendy. Za pár dní bude americký prezident Donald Trump půl roku v úřadě a zatím na svém kontě nemá žádný důležitý zákon. Reforma zdravotnictví, která by měla zrušit a nahradit systém zabezpečení Baracka Obamy, se zasekla v Kongresu. Podle republikánských zákonodárců za to může i prezident, který je nesoustředěný a nespolupracuje s Kongresem. Nejistý je také osud daňové reformy a dalších Trumpových programových cílů.
Indie v sobotu zahájila největší daňovou reformu od roku 1947, kdy země získala nezávislost. Trh čítající 1,3 miliardy lidí tak bude poprvé jednotně zdaňovat zboží a služby. Na dani ze zboží a služeb (GST) pracovaly různé vlády více než deset let, povedlo se ji však prosadit až současnému premiérovi Nárendrovi Módímu. Daň nahradí více než tucet tarifů, cel a poplatků. Ve všech 29 indických svazových státech bude platit pět daňových sazeb, od nuly po 28 procent. Odborníci hodnotí tento krok vesměs pozitivně a předpokládají, že ekonomice přinese obchodní rozvoj. Podle Mezinárodního měnového fondu by se díky GST mohl hospodářský růst Indie vyhoupnout z 6,1 procenta na 8 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil rozsáhlou reformu státních institucí. Pokud se ji nepodaří prosadit do roka, bude následovat k dané otázce referendum. Macron to řekl během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu ve Versailles. Zároveň potvrdil, že na podzim ve Francii skončí výjimečný stav zavedený po teroristických útocích v Paříži v roce 2015.
Emmanuel Macron uspěl nedávno ve francouzských prezidentských volbách a teď jeho hnutí ovládlo i parlament. Podle předběžných výsledků obsadí 350 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. To mu uvolňuje roce k prosazení nepopulárních reforem. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu. Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit i na Evropskou unii.
Řečtí zákonodárci ve čtvrtek odsouhlasili snížení penzí, zvýšení daní a reformy, které požadují zahraniční věřitelé jako podmínku pro uvolnění dalších peněz ze záchranného programu. Schvalování balíku reforem a úspor provázely demonstrace. Zákony podpořilo všech 153 poslanců levicové koalice. Všichni přítomní opoziční zákonodárci ve 300členném parlamentu opatření odmítli. Parlament přijal reformy čtyři dny před zasedáním ministrů financí eurozóny v Bruselu. Levicová vláda premiéra Alexise Tsiprase doufá, že schválení opatření přesvědčí věřitele, aby uvolnili dalších 7,5 miliardy eur (199,4 miliardy Kč) ze záchranného úvěru a odsouhlasili zemi další oddlužení.
Před třemi lety znal ambiciózního Emmanuela Macrona ve Francii jen málokdo. Teď jeho příznivci jásají nad jeho jasným vítězstvím v prezidentském klání. Devětatřicetiletý politik, který by v Česku ani kvůli svému nízkému věku nemohl kandidovat, se stal na příštích pět prezidentem Francie. Nejmladším v její historii.
Donald Trump se nezadržitelně blíží milníku 100 dní v úřadu prezidenta USA. Ze svého "akčního plánu" pro toto období splní do soboty jen zhruba třetinu. A z velkých legislativních cílů nedosáhl ani jednoho. V americkém Kongresu neuspěl ani s nahrazením reformy zdravotnictví svého předchůdce Baracka Obamy. V průzkumech veřejného mínění v USA je na tom Trump nejhůř ze všech poválečných prezidentů. Drtivá většina jeho vlastních voličů - 96 % - mu ale pořád věří.
Podle průzkumu Gallupova ústavu si v období takto krátce po nástupu do Bílého domu žádný prezident nevedl tak špatně jako nyní Donald Trump. V polovině týdne jej kladně hodnotilo pouze 35 % Američanů. Barack Obama na tuto hranici neklesl za celých osm let v Bílém domě. Trumpovi voliči jsou ale stále neochvějně přesvědčeni, že do Bílého domu vyslali toho správného muže. A prezidentovy problémy přičítají tomu, že bojuje proti systému, který jej chce zničit.
Donald Trump se v prezidentské kampani Američanůn nabídl jako ten, kdo dokáže řídit celý stát stejným způsobem a stejně "úspěšně" jako svůj komerční byznys. Že mu to uvěřili voliči, je jedna věc. Skutečným problémem však je, že tomu nejspíše stále věří i sám Donald Trump. A že nic jiného než vnímat politiku a vládnutí jako management a "dealy" s realitami zatím neumí a nedokáže.
Fiasko nového amerického prezidenta Donalda Trumpa při pokusu zrušit reformu zdravotnictví svého předchůdce Baracka Obamy silně ohrožuje jeho další plány. Hlavně snahu změnit daňový systém a rozběhnout investice do obnovy americké infrastruktury. Návrh na zrušení tzv. Obamacare přitom v americkém Kongresu zablokovali sami Trumpovi republikáni, kteří v něm mají většinu. Bílý dům teď odbojným republikánům hrozí, že pokud se s nimi příště nedohodne, může hledat pomoc u opozičních demokratů.
Po čtvrtečním neúspěšném vyjednávání o návrhu zákona, který by nahradil reformu zdravotnictví Baracka Obamy, dal prezident Donald Trump odporujícím republikánům v Kongresu ultimátum. Buď návrh v pátek schválí, nebo se nic nezmění a bude stále platit Obamacare. Ale i pro prezidenta je mnoho v sázce. Pokud neprosadí svoji vůli, byl by to debakl, který by obecně zpochybnil jeho sílu a schopnost prosazovat vlastní agendu.
