Občanská válka v Sýrii a teror Islámského státu vyhnaly ze svých domovů již několik milionů lidí. Statisíce z nich se vydaly na nebezpečnou cestu do Evropy. Pro mnoho z nich se sen o lepším životě ale proměnil v tragédii. Jedním z nich je i Alí, hlava veliké rodiny, kterou se mu nepodařilo zachránit.
Řecká policie zadržela deset aktivistů mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, kteří vylezli na chladící věž největší uhelné elektrárny v Řecku. Touto akcí chtěli upozornit na znečišťování ovzduší z fosilních paliv. Aktivisté strávili na 130 metrů vysoké věži elektrárny Agios Dimitrios v severořeckém Kozani asi 14 hodin. Namalovali přitom na ni nápis: "Go Solar (Přejděte na solární energii)". "Vybrali jsme si největší a nejvíce znečišťující lignitovou elektrárnu v zemi, která je odpovědná za téměř 15 procent národních emisí oxidu uhličitého," řekl Takis Grigoriu z řecké pobočky Greenpeace ve zveřejněném prohlášení.
V Egejském moři utonulo na cestě z Turecka do Řecka šest afghánských uprchlíků, pět lidí se podařilo zachránit a dvě osoby se pohřešují. Všichni utonulí jsou podle turecké agentury Anadolu děti. Člun s uprchlíky vyplul z tureckého přístavu Çeşme. Právě v jeho blízkosti turecká pobřežní stráž těla malých Afghánců našla. Člun mířil na řecký ostrov Chios a na cestu se vydal i přes špatné počasí. Podle Anadolu se v rozbouřeném moři rozpadla dřevěná konstrukce, která měla loď zpevnit. Do Řecka se letos dostalo na 700 000 uprchlíků, z nichž většina prchá před konflikty v Iráku a Sýrii. Téměř všichni přišli z Turecka, často na palubách přeplněných člunů.
Velká Británie, Řecko, Rakousko a Švédsko rozkryly rozsáhlou organizaci, která pašovala do EU uprchlíky takzvanou balkánskou cestou. Zadrženo bylo přes dvacet lidí včetně šéfa sítě. Organizace byla aktivní od roku 2013 a dokázala denně propašovat až 100 lidí. Doposud získané zpravodajské informace uvádějí, že odhadovaný celkový zisk dosáhl téměř deseti milionů eur.
Řecký premiér Alexis Tsipras podle listu Financial Times neplní sliby o lepší ochraně hranic a odmítá pomoc ostatních členů. Problém uprchlíků řeší Řekové tím, že je jednoduše co nejrychleji posílají dál, stěžují si členské země EU. Včetně Česka a Slovenska.
Londýn - Evropská unie upozornila Řecko, že mu pozastaví členství v schengenském prostoru bez kontroly vnitřních hranic, jestliže do poloviny prosince nezastaví příliv uprchlíků do zbytku Evropy. Informoval o tom web listu Financial Times (FT). Podle něj roste ve zbytku unie hluboká nespokojenost s neochotou Atén začít intenzivně hlídat svou hranici s Tureckem, která je zároveň vnější hranicí EU, a to s unijní pomocí. Řecko má prý na řešení situace čas jen do poloviny prosince, do příštího unijního summitu. Možnost vyřazení z Schengenu je podle několika unijních ministrů a vysokých představitelů jediným prostředkem, jak přesvědčit řeckého premiéra Alexise Tsiprase, aby začal spolupracovat.
Alexis Tsipras a Ahmet Davutoglu se v neděli potkali na mimořádném summitu Evropské unie a Turecka o migrační krizi. Na Tsiprasově twitterovém účtu se ten večer objevily čtyři vzkazy Turkům. Týkaly se nedávného sestřelení ruského bombardéru tureckou armádou na hranici se Sýrií. Ale i toho, že obě země by se místo zbraní měly zaměřit na záchranu uprchlíků.
Čím se současná humanitární krize odlišuje od těch předešlých? Tím, že v ní ústřední roli hrají dobrovolníci. Velké organizace se - až na výjimky - naopak příliš neosvědčily. Alespoň ne na řeckém ostrově Lesbos, ukazuje v reportáži agentura Reuters.
Na makedonsko-řecké hranici znovu propuklo násilí. Poté, co jeden z běženců vylezl na střechu vlaku a byl vážně zraněn elektrickým proudem. Naštvaný dav se poté vydal směrem k makedonským policistům a začal na ně házet kameny. "Policie na kameny reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty," popisuje fotograf agentury Reuters.
Situace uprchlíků na balkánské trase se komplikuje. Makedonie již od minulého čtvrtka umožňuje průchod výhradně uprchlíkům z válečnými konflikty postižených oblastí, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podobná opatření přijalo i Srbsko, Slovinsko a Chorvatsko. Balkánským zemím se tak sice podařilo snížit počty běženců vstupujících na jejich území, hraniční přechody se ale plní. Proti opatření protestují tisíce lidí ostatních národností, kteří zůstali na řecké straně makedonských hranic.
Migranti, kteří uvízli na řecké straně hranice, se dožadují vstupu do Makedonie. Balkánské země postupně zavírají hranice pro lidi, kteří neprchají z válečných či konfliktních oblastí, jako je Sýrie, Irák nebo Afghánistán.
Řecké bezpečnostní úřady v uplynulých dnech zatkly na ostrově Lesbos 12 lidí, kteří vyráběli pro migranty falešné dokumenty. Informovala o tom agentura DPA. Tři ze zadržených Řeků na Lesbu provozovali dvě knihkupectví. Policisté v nich při zásahu zajistili falešná razítka, padělané dokumenty, 23 mobilních telefonů a hotovost 1500 eur (40 500 korun). Přes Lesbos vede hlavní tranzitní cesta, kterou využívají uprchlíci mířící z Blízkého východu, Asie i z Afriky za lepším životem v bohatších západních zemích Evropské unie.
"Vzali jsme mu otisky, ale jak jsme je mohli ověřit? V jaké databázi? Pokud o něm nemáme žádné podezřelé informace nebo není hledaný Interpolem, může jít," řekl srbský představitel, který má na starosti registraci uprchlíků v balkánské zemi. Muž, u kterého se našel syrský pas na jméno Ahmad Muhammad, podle svědků cestoval Balkánem se společníkem.
Dohoda zahrnuje všech 48 reforem požadovaných mezinárodními věřiteli a několik zvláštních klíčových bodů týkajících se finančních otázek. Definitivně ji má ve čtvrtek večer řecký parlament.
Řekové protestují proti snížení důchodů, které si vynutily škrty kvůli poskytnutí nové finanční pomoci ze zahraničí. Uzavřeny jsou veřejné úřady a státní školy, zrušeny byly vnitrostátní lety, lodě zůstávají v přístavištích. Nemocnice pracují pouze v nouzovém režimu. Vládní Syriza stávku podporuje s argumentem, že upevňuje pozici vlády ve vyjednávání s věřiteli.
Krize eurozóny Evropu nerozdělila, imigrace ale může. Tvrdí to alespoň Loukas Tsoukalis, profesor evropské integrace na Aténské univerzitě a prezident think tanku Nadace Eliamep. Aktuálně.cz s ním mluvilo na konferenci Tatra Summit v Bratislavě. V uprchlické krizi zatím Řekové obstáli, tvrdí. Navzdory přílivu běženců v zemi neroste rasismus ani xenofobie, upozorňuje.
V rámci přerozdělení 160 000 běženců mezi členské země Evropské unie odlétá ve středu ráno z Řecka prvních 30 osob. Čtyři rodiny ze Sýrie a dvě z Iráku vyrazí do Lucemburska. Na základě schváleného systému kvót opustilo jižní Evropu zatím jen 86 uprchlíků. Do Řecka se rodiny dostaly přes Egejské moře z Turecka. Z Itálie na základě kvót na přerozdělení migrantů v rámci Evropské unie odcestovalo zatím jen 38 lidí do Švédska a 48 do Finska. Z Řecka do dnešního dne nikdo. Evropská komise si před dvěma týdny stěžovala, že členské země nabídly zatím místa pro přijetí pouhých 854 migrantů.
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překonalo od začátku letošního roku Středozemní moře více než 700 000 migrantů. Přes 3210 lidí nebezpečnou cestu nepřežilo nebo se stále pohřešuje. Více než 140 000 lidí zvolilo cestu ze severoafrických břehů do Itálie. Právě na této trase zaznamenala OSN nejvíce úmrtí. Přes 562 000 se jich vydalo na cestu do Evropy přes Egejské moře na řecké ostrovy. Za celý předchozí rok přitom překonalo na různých plavidlech Středozemní moře asi 219 000 lidí a zemřelo jich zhruba 3500. Z Řecka pokračují běženci tzv. balkánskou trasou většinou do Německa. Tam zažádalo o azyl už více než 300 000 lidí. Počet příchozích je však mnohem vyšší.
Tzatziki zná téměř každý. Chutný okurkový salát s jogurtem a koprem se výborně hodí např. k masu. Jeho připrava ale potřebuje jednu důležitou věc, kterou vám prozradí šéfkuchař Ioannis Asarlidis.
Ač je tento recept považován za výdobytek moderní gastronomie, jde o tradiční recept z Řecka. Ioannis Asarlidis, šéfkuchař restaurace Kavala, ukazuje jeho přípravu krok po kroku.
