Asi 750 uprchlíků plánuje vrátit Řecko do Turecka. Na cestě od pondělí do středy by měl migranty provázet silný policejní doprovod. Deportované mají z uprchlických táborů přepravit k pronajatým lodím autobusy. V současné době je v Řecku přes 52 000 uprchlíků, kteří se tam nahromadili po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž loni do Evropy přišlo přes milion běženců.
Z Řecka do Turecka by měla být v pondělí vrácena první skupina běženců, čímž se začne uplatňovat dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroj z Evropské komise. V první skupině vrácených migrantů bude prý 500 lidí. Turecký premiér Ahmet Davutoglu bez bližšího upřesnění dnes potvrdil, že v pondělí začne platit dohoda s EU o tom, že Ankara začne zpětně přijímat uprchlíky z Řecka, kam se dostali z Turecka. Navrácenými osobami budou "Syřané, kteří nepožádali o azyl, Afghánci a Pákistánci", uvedl zdroj. Migranti na ostrově Chios začali proti dohodě protestovat, strhli plot a vydali se k přístavu.
Řecko řeší, co se zhruba 50 000 běženci, kteří v zemi uvízli po uzavření takzvané západobalkánské migrační trasy. Turecko zatím uprchlíky zpátky nepřijímá, a tak začalo uprchlíky přemisťovat. Autobusy odvážejí stovky lidí z přístavu Pireus do uprchlických táborů v jiných částech země. Tisíce lidí stále přebývají na řecko-makedonské hranici.
Tisíce uprchlíků uvízly v provizorním táboře v řeckém Idomeni, ležícím na hranici s Makedonií. Mezi jeho obyvateli jsou také Afgánci, kteří mají malou naději, že v některé evropské zemi dostanou azyl. Čekají v nejistotě a čelí tvrdým životním podmínkám v táboře, nedostatku jídla a nepříjemnostem ze strany jiných skupin uprchlíků.
Na 250 lidí se v neděli shromáždilo na kolejích železniční tratě u hraničního plotu, kde za zpěvu a vykřikování hesel poklidně demonstrovali. Na místě zaujalo pozice na 50 řeckých policistů s ochrannými štíty. Některé osoby se snažily postupovat proti řadě policistů, ale jiní migranti jim v tom bránili vytvořením "lidského řetězu" jen několik metrů před policisty. Střety byly zaznamenány pouze mezi běženci.
Turecký Gaziantep a syrské Aleppo dělí 120 kilometrů. Ale jsou to dvě různé planety, píše přímo z místa reportér Aktuálně.cz Martin Novák.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil, že přestane převážet do přijímacího zařízení uprchlíky, kteří z Turecka připlují na řecký ostrov Lesbos. Podle úřadu tam totiž nemají zajištěnou svobodu pohybu. UNHCR nesouhlasí s dohodou EU a Turecka o vracení migrantů. Podle něj se začala uplatňovat předčasně, neboť Řecko nemá fungující systém vyhodnocování žádostí o azyl ani dostatečné ubytovací kapacity pro žadatele.
Od neděle platí dohoda, která by měla podle představ politiků Evropské unie ukončit přistěhovaleckou krizi v Evropě. Všichni uprchlíci, kteří připlují na řecké ostrovy, budou vráceni do Turecka. Za každého takto vráceného Syřana pak státy Evropské unie přijmou jiného Syřana z tureckých uprchlických táborů. Na to, aby migranti a uprchlíci spořádaně nasedali do lodí, které je odvezou zpět do Turecka, má dohlížet 1500 policistů.
Při pondělním přechodu uprchlíků z Řecka do Makedonie policisté zadrželi skupinu aktivistů a novinářů. Po převezení na stanici ve městě Gevgelija museli podle slov rakouské aktivistky Fanny Müllerové-Uriové čelit hrubému zacházení ze strany Čechů, kteří makedonské policii pomáhají. To nově potvrdil i český dobrovolník Štěpán Mareček, který je na místě od ledna. Podle něj česká policie aktivisty i fyzicky napadala a nadávala jim.
Premiér Bohuslav Sobotka před odjezdem na summit Evropské unie, kde se bude jednat o dohodě s Tureckem, uvedl, že Česká republika bude dohodu podporovat, ovšem za jasně stanovených podmínek. Premiér je přesvědčen, že výměna "jeden za jednoho" může přispět k rychlému omezení přílivu běženců do Řecka. Dohoda s Ankarou, která má být uzavřena v pátek, by neměla představovat žádné navýšení počtu uprchlíků, které má Česko přijmout, myslí si premiér.
Přelomová dohoda s Tureckem ještě nebyla ani schválena a už má první trhliny. Počítalo se s tím, že všichni uprchlíci, kteří dorazí do Řecka, budou deportováni zpět do Turecka. Podle kritiků tato dohoda naráží na lidská práva. Všichni, kdo na řecké ostrovy připlují, musí mít možnost požádat o azyl. To by ale celý systém velmi zpomalilo a na ostrovech by se mohly začít hromadit tisícovky lidí. Azylová procedura trvá například v Německu celý měsíc, což by v případě Řecka byla příliš dlouhá doba.
Na hrubé zacházení českých policistů s aktivisty a novináři během pondělního zásahu proti běžencům na hranicích Řecka a Makedonie upozornila rakouská aktivistka Fanny Müllerová-Uriová. Tu zadržela makedonská policie a zbavila ji dočasně dokladů. Čeští policisté si ji prý natáčeli a následně musela zaplatit za propuštění. Policejní prezidium pochybení v zásahu českých policistů nevidí, jednali prý standardně.
Po uzavření balkánské trasy se stovky migrantů rozhodly ignorovat uzavření řecko-makedonského přechodu u městečka Idomeni a přešly hranici přes rozvodněnou řeku. Poté, co ji uprchlíci překonali, začali na makedonské straně proti běžencům zasahovat vojáci a policisté. Makedonie tvrdí, že bude zadržené běžence vracet zpátky do Řecka. Podmínky, v jakých žijí migranti v Idomeni, jsou kvůli nepříznivému počasí a šířícím se nemocem kritické. Ve stanovém městečku u hranice se vyskytla i žloutenka.
Takzvaná balkánská trasa, vedoucí dále přes Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko, je uzavřená. Do Rakouska ve středu po mnoha měsících nedorazil ani jeden jediný uprchlík. Všichni se hromadí v Řecku. První větší skupina migrantů dorazila v pátek večer v Řecku k albánské hranici.
Tři Iráčané, kteří uvízli v Idomeni na řecko-makedonské hranici, jsou zděšeni chystanou dohodou mezi EU a Tureckem. Ta počítá s posíláním migrantů zpátky do Turecka.
Turecko má podle připravované dohody s Evropskou unií přijímat všechny migranty, kteří nelegálně překročí hranici do Řecka. Ti už nebudou mít šanci dostat se do systému, který by jim mohl zaručit přesídlení do jedné z evropských zemí na základě kvót. Přesídlování z Turecka ale většina z nich stejně nevěří. Raději budou hledat nové cesty, jak se do Evropy dostat na vlastní pěst.
K řeckému Idomeni, vesničce se zhruba dvěma sty obyvatel, přicházejí denně stovky uprchlíků. S nadějí, že se jim podaří překročit hranici do Makedonie a budou moci pokračovat dál do vysněného Německa či Švédska. Skopje ale rozhodlo, že bude pouštět jen pár desítek uprchlíků denně, navíc Syřanů z válečných oblastí. A tak se poblíž přechodu Idomeni-Gevgelija tísní už přes 20 000 lidí. V neděli na místa, kde nyní hrozí humanitární katastrofa, dorazili první čeští dobrovolníci.
Migranti a uprchlíci, kteří uvízli v promáčeném táboře v Idomeni na řecko-makedonské hranici, jsou po pondělním summitu Evropské unie zklamaní a rozzlobení, že rozhovory s Tureckem nevyřešily jejich současnou situaci.
Předběžná dohoda lídrů EU a Turecka znamená, že kromě Syřanů ztratí uprchlíci z ostatních zemí právo žádat o azyl v Evropě. Kritici tvrdí, že navracení migrantů do Turecka není legální, protože v této zemi neexistuje jejich spolehlivá právní ochrana. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker považuje Turecko za bezpečnou tranzitní zemi.
Stovky stanů migrantů a uprchlíků zabraly dešti nasáklá pole na řecké straně u města Idomeni u hranice s Makedonií. Ta přijímá omezený počet lidí a Řecko hlásí, že v improvizovaném táboře je nedostatek potravin a vody. Frustrovaní lidé, kteří uvízli na své vytoužené cestě do Evropy, znemožnili průjezd vlaků.
