Staré město, kde Divadlo v Dlouhé sídlí, leží jen pár minut chůze od Josefova, někdejšího Židovského města. Právě zde se zrodila legenda o Golemovi, soše oživené rabim Löwem, která měla za úkol bránit Židy před pogromy a pomáhat jim s těžkou fyzickou prací. Za tajemstvím z hlíny vymodelované bytosti putují v autorské inscenaci Golem napříč časem režisér Jakub Vašíček a dramaturg Tomáš Jarkovský.
Norský premiér Vidkun Quisling hledí z okna a tuší, že budoucnost už mu nebude patřit. Lid v ulicích se raduje, druhá světová válka je u konce a s ní i muž, který uplynulých pět let vládl okupované zemi. Snímek Quisling – Poslední dny začíná tam, kde mnohá historická dramata končí. O to pozoruhodnější je sledovat portrét tohoto norského fašistického vůdce.
Dva kriminalisté v terénu vedou všední rozhovor, o komplikovaném vztahu se synem, o překyselení žaludku. Náhle přichází hlášení, kamera se zvedá spolu s hrdiny a vyráží o několik bloků dál. A během následující hodiny už se od nich neodlepí.
V O2 Universum vystoupila v rámci turné Not That Kind, které připomíná 25 let její kariéry, americká zpěvačka Anastasia. Byl to koncert v lasvegaském stylu. Víc zábava než potřeba něco sdělit. I to má své právo na existenci. A když navíc někdo umí zpívat jako ona, tak to může být i velký zážitek.
Román Město světla (República Luminosa čili Republika světla) je zatím jedinou do češtiny přeloženou knihou úspěšného španělsko-argentinského autora Andrése Barby. Pohybuje se na pomezí filozofických definic civilizace a barbarství. Rekonstruuje dění ve fiktivním jihoamerickém městě San Christóbal. Podmanivou vizualitu získal díky režisérovi Pavolu Viechovi, který jej inscenuje v Divadle X10.
Nová Sněhurka prý není dostatečně bílá. Další z hraných adaptací klasických kreslených disneyovek sklidila kritiku dávno před tím, než se snímek objevil v kinech. Jedni ji kritizovali zprava, druzí zleva, výsledný snímek přitom potvrzuje, že potíže – jak je u Disneyho adaptací z posledních let obvyklé – leží někde úplně jinde.
Ne náhodou je kniha rozdělena do třech dějství „Před, Za a Po válce“. Tato období totiž dobře reprezentují extrémní změny v hercově životě. Od 30. let, kdy zářil jako hvězda prvorepublikového filmu, měl pohádkové příjmy a plné divadlo, přes válku, kdy se snažil přežít umělecky i lidsky, až po obvinění z kolaborace s Němci, následné vězení a zoufalé pokusy o návrat do záře reflektorů v 50. letech.
Mládež na prosluněné brazilské pláži hraje volejbal a jediným vzruchem je pouliční psík, který jim vběhne na hřiště. Během prvních bezstarostných minut snímku Waltera Sallese Navždy s vámi, který získal Oscara za nejlepší zahraniční film, těžko uvěřit, o jak krušném tématu bude záhy pojednávat. Zločiny brazilské vojenské diktatury byly jen málokdy vyobrazené natolik osobním způsobem.
David a Marta vyrůstají v 80. letech na jednom z pražských sídlišť, chodí do stejné školy a tiše i nahlas touží po západním zboží. Začínají chápat, že není dobré jakkoli vyčnívat, sbírají sběr, hrají céčka, každý listopad kreslí ve škole Auroru a na stěny pokojíčků si lepí plakáty z Bravíčka. Chodí do Pionýra, prožívají první lásky a vědí, že jsou věci, o kterých se mluví jenom doma.
Otázku po lidské důstojnosti a hranici toho, co je člověk pro vidinu lepší existence ochoten udělat, položil prostřednictvím své hry už na začátku 20. století dramatik G. B. Shaw. V Divadle pod Palmovkou se k ní spolu s dramaturgyní Dariou Ullrichovou vrací i režisér Michal Lang. Navzdory průlomu ve vědě a emancipaci, k nimž během sta let od napsání textu došlo, zůstává však stav světa beze změny.
Po osmi letech od předešlé řadovky Break se zpěvačka Debbi vrací s novým albem, tentokrát v duchu soulu. Černošská hudba jejímu charakteristicky nakřáplému hlasu z podstaty velmi sedí, společné album s producentem Borisem Carloffem přesto svému názvu Deep Emotions (Hluboké emoce) dostálo jen částečně.
Drsně vypadající statkář učí synka střílet z kuše v okolních lesích. „Jsme lovci, ne barbaři,“ zní jedno z kréd, které mladíkovi předává. Nová adaptace legendy o nejznámějším švýcarském lidovém hrdinovi Vilému Tellovi ovšem pokračuje syrově a starosvětsky, připomíná dnes už klasické historické epické kusy typu Statečné srdce. Klasikou se však pravděpodobně nestane.
Začalo to nevinně. V této verzi historie se roboti s vizáží roztomilých hraček z dílny Walta Disneyho stali lidskými pomocníky už kdysi v 50. letech. Jenže časem se začali bouřit. Nejdražší film Netflixu Pasáž by rád byl jakousi drsnou verzí Příběhu hraček pro dospělé. Sází na drobné designové nápady, mísí dystopickou vizi s roztomilostí rodinného filmu, ale celek se brzy začne rozpadat.
Don Fabricio tuší, že jeho dny jsou sečteny. Nejen proto, že tento sicilský kníže stárne, ale také proto, že v zemi začínají panovat nové pořádky a šlechta bude muset ustoupit do pozadí. Netflix natočil novou adaptaci klasického díla italské literatury Gepard.
Rok 2024 patřil k nejaktivnějším letům zatím sedmnáctileté kariéry zpěvačky, která si říká Lady Gaga. Za film typu Joker: Folie a deux, kde hrála, se sice Oscary nedávají, komerčně to prý byl dokonce propadák, ale o to víc se o něm psalo. A v digitálním prostoru se objevil singl Disease, který signalizoval, že zpěvačka už má skoro hotové své šesté studiové album s názvem Mayhem.
Strhující thriller Mnichov 1972 se vrací k teroristickému útoku na izraelské sportovce, k němuž došlo během olympijských her v hlavním městě Bavorska. Díky živému vysílání americké televize ABC sledovalo otřesnou událost v přímém přenosu 900 milionů diváků. Navždy se tím změnilo televizní zpravodajství.
Odpůrci romantické upírské ságy Stmívání museli při pohledu na plakát novinky Mickey 17 utrpět šok. Je na něm dvacítka obličejů a prakticky všechny patří Robertu Pattinsonovi. Ale pokud umí nové sci-fi oscarového režiséra Džun-ho Ponga o něčem přesvědčit, tak o kvalitách tohoto dříve vysmívaného herce.
Hru britské dramatičky a scenáristky Niny Segal Shooting Hedda Gabler (Heda Gablerová – naostro) přeložila pro inscenaci Jiřího Havelky ani ne rok a půl od světové premiéry dramaturgyně Markéta Kočí Machačíková. Výjimečný text, na pomezí adaptace Ibsenova dramatu a autorské fantazie vycházející z aktuálních reálií, podněcuje k výrazným hereckým kreacím, typickým pro Činoherní klub v minulosti.
Na dvoře u kaluže poskakují ptáčci, a aby se nemuseli spoléhat na počasí, hodný muž do ní pravidelně dolévá vodu. O kousek výš žena na balkoně těm ptáčkům sype zrní do krmítka, aby kromě žízně zahnali také hlad. Česká komedie Moře na dvoře zavádí diváky do míst, která se sice zjevně nacházejí v pražském centru, ale mnohem spíše vypadají jako z té nejmalebnější pohádky.
Hrdina snímku Bill Lee pobývá v poválečném Mexiku na počátku 50. let a pohybuje se výhradně v komunitě amerických expatů a homosexuálů, což tady skoro splývá. Sice je spisovatel, ale většinu času tráví po barech, objednává si mezcal nebo tequilu, pokukuje po místních hoších a navzdory tomu, že je neustále v něčí společnosti, tak je vnitřně vlastně neustále sám. Dokud nezahlédne jednoho mladíka.
