Na Kubě probíhá sjezd Komunistické strany, na kterém během svého projevu prezident Raúl Castro varoval před vlivem Spojených států. Podle něj jsou USA rozhodnuty ukončit socialistickou revoluci na ostrově. "Musíme se mít na pozoru, víc než kdy jindy," prohlásil Castro. Obamovo přání ukončit sankce USA vůči Kubě nazval změnou metod, kterými se Američané již od roku 1959 snaží přinést na Kubu politické změny.
Po více než dvou letech se na veřejnosti objevil bývalý kubánský vůdce Fidel Castro. Starší bratr současného prezidenta Raúla pronesl řeč ve škole Vilmy Espínové, zesnulé bratrovy manželky a bojovnice za socialistickou Kubu. Castro se naposledy na veřejnosti objevil v lednu 2014, kdy otevřel výstavu prorežimního sochaře.
Lidé by měli mít právo kritizovat vládu a organizovat poklidné protivládní protesty. V úterý to prohlásil americký prezident Barack Obama v projevu ke Kubáncům, k nimž promluvil během své historické návštěvy Havany. Zároveň vyzval americký Kongres ke zrušení obchodní blokády karibské země, která je podle něj "přežitým břemenem pro Kubánce".
Raúl Castro v pondělí prohlásil, že dostane-li seznam politických vězňů, ihned je propustí. Exilová organizace mu předala požadovaný seznam, na kterém jsou jména 47 lidí vězněných z politických důvodů. Komunistický vůdce však dlouhodobě tvrdí, že na Kubě političtí vězni nejsou. Kubánští disidenti opakovaně prohlašují, že za více než rok oteplování vztahů USA a Kuby se postavení kubánské opozice nijak nezměnilo a Kubánci stále žijí v totalitě.
Kuba pokročila, USA však budou dále zdůrazňovat demokracii a lidská práva, řekl v Havaně americký prezident Barack Obama po jednání s kubánským vůdcem Raúlem Castrem. Hájíme lidská práva, odvětil Castro. Ten označil za hlavní překážku úplné normalizace vztahů obou zemí obchodní embargo, které podle něho brání ekonomickému rozvoji Kuby. Podle Obamy bude blokáda zrušena, není však vůbec jasné kdy.
Návštěva amerického prezidenta na Kubě by měla smysl, pouze pokud by jejím cílem bylo přinutit bratry Castrovy k radikálnímu zrychlení demokratizace a ekonomické svobody. Spíše ale teď nastane opačná věc, tvrdí komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.
Americký prezident Barack Obama, který v neděli přiletěl na Kubu jako první prezident USA po 88 letech, označil svou návštěvu této karibské země za historickou. Před zaměstnanci americké ambasády v Havaně též vyjádřil přání, aby pro jejich děti už bylo přirozené, že prezident Spojených států zavítá na Kubu.
Cesta se považuje za historickou návštěvu, která otevírá novou kapitolu vztahů. Jen několik hodin před návštěvou zadržely kubánské úřady desítky členek opoziční skupiny Dámy v bílém, která sdružuje manželky politických vězňů. Kubánský list současně zveřejnil nové fotografie Fidela Castra ze setkání se socialistickým venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem.
Evropská unie a Kuba podepsaly dohodu o normalizaci vzájemných vztahů. Unii se tak otevírá cesta k navázání plné ekonomické spolupráce s tímto karibským ostrovem. Informují o tom dnes zahraniční agentury. Za kubánskou stranu se podpisu dohody během slavnostní ceremonie v Havaně zúčastnil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, EU zastupovala vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. Od roku 1996 uplatňovala EU vůči Kubě politiku takzvaného společného postoje vylučující veškeré vztahy s Havanou, dokud země neuskuteční reformy v oblastech, jako je rozšíření politické účasti a svoboda vyjadřování.
Americký prezident Barack Obama v březnu uskuteční oficiální návštěvu na Kuby, napsal o tom na svémTwitteru. Půjde o součást delší cesty po zemích Latinské Ameriky. Obama se tak stane prvním americkým prezidentem, který na ostrov po téměř 90 letech zavítá. Kuba a USA, které rozdělovalo dlouhé nepřátelství za studené války, loni v červenci po více než 50 letech obnovily diplomatické styky a nyní pracují na zlepšení hospodářských a obchodních vztahů.
Naletěl nejvyšší katolík šéfovi ruských pravoslavných? Pomohl na Kubě Putinovi? Ne. Uvažuje jako kněz. Jinak. Není politik.
Do Spojených států amerických se vrátila zbraň, která byla v létě 2014 nedopatřením doručena na Kubu. Jednalo se o deaktivovanou protitankovou střelu Hellfire, která patří ke klíčovým zbraním v boji proti teroristům. Americké úřady si doposud dělaly starost, že se Havana o citlivé vojenské technologie podělí s KLDR, Čínou nebo Ruskem.
Papež František se v pátek sešel na Kubě s ruským patriarchou Kirillem. Jde o historickou schůzku hlav obou církví. Rozmlouvali o pronásledování křesťanů na Blízkém východě či o situaci na Ukrajině. Oba před tím jednali s kubánským prezidentem Castrem. Rozchod římskokatolické a pravoslavné církve sahá až do 11. století.
Raúl Castro, kubánský prezident, je na návštěvě ve Francii. Jde přitom o první oficiální návštěvu země Evropské unie. Castro vyjádřil přání návratu Kuby do mezinárodního společenství, Hollande jeho postoj podpořil a vyjádřil se pro zrušení amerického embarga, které je podle něj pozůstatkem studené války. Hlavy států podepsaly řadu ekonomických smluv, zavázaly se ke spolupráci, o lidských právech však mluvily pouze v soukromí.
Pět politických vězňů, které režim Raúla Castra propustil před rokem v rámci oteplování vztahů se USA, bylo opět zatčeno. Oznámila to dnes Kubánská komise pro lidská práva. Mezi zatčenými je i Vladimir Morera, který je nyní v nemocnici kvůli tomu, že od 9. října držel hladovku. K jeho propuštění vyzvaly minulý týden i Spojené státy. Dalšími zatčenými jsou Wilfredo Parada Milian, Jorge Ramírez Calderón, Carlos Manuel Figueroa a Aracelio Ribeaux Noa. Komise ve zprávě dále uvedla, že v roce 2015 bylo na Kubě zadrženo z politických důvodů 8616 osob, většina z nich ale jen na několik hodin. Je to jen o málo méně než v roce 2014, kdy zaznamenala komise 8889 takových zatčení.
Americký prezident Barack Obama je ochoten v nadcházejícím roce navštívit Kubu, pokud tato komunistická země poskytne svým občanům rozsáhlejší demokratické svobody. Obama to prohlásil v rozhovoru se zpravodajským portálem Yahoo! News. Zatím jediným prezidentem Spojených států, který během funkčního období ostrovní zemi navštívil, byl podle stanice ABC News v lednu 1928 Calvin Coolidge. "Pokud se na návštěvu vydám, tak součástí dohody bude, že budu moci hovořit s kýmkoli," řekl Obama. Dodal, že během přímých rozhovorů s kubánským prezidentem Raúlem Castrem dal velmi jasně na vědomí, že USA mají zájem o spolupráci s těmi, kteří chtějí posílit svobodu projevu.
Poprvé od roku 1963, kdy Kuba a USA zmrazily vzájemné vztahy, obnoví obě země mezi sebou poštovní služby. Naznačily ale, že to nebude okamžitě, protože ještě zbývá probrat "technické a bezpečnostní aspekty". Před téměř rokem prezidenti USA a Kuby Barack Obama a Raúl Castro oznámili novou kapitolu ve vzájemných vztazích. Pro kubánské disidenty se však moc nezměnilo, i v těchto dnech jsou dále zatýkáni.
Česká diplomacie se rozhodla zareagovat na postupné oteplování vztahů mezi Spojenými státy a Kubou. Ještě v říjnu na „ostrov svobody“ zamíří delegace v čele s náměstkem ministra zahraničí Martinem Tlapou. Spolu s ním do letadla nasedne i skoro třicítka zástupců českých firem. Ty by rády využily možností, jež nový trh nabídne.
Papež František zahájil svoji třídenní návštěvu Kuby. Je to třetí papežská návštěva na komunistickém ostrově a přichází necelý rok po zahájení historického sbližování Kuby a Spojených států, k němuž nynější papež výrazně přispěl svou diplomatickou aktivitou. Kubánský lídr Raúl Castro papeže na letišti přivítal a poděkoval mu za pomoc při sbližování Kuby s USA a za podporu v boji za odstraňování amerického embarga.
Spojené státy a Kuba formálně obnovily diplomatické vztahy. Znovuotevřená kubánská ambasáda stojí jen tři kilometry od Bílého domu.
