Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
Na začátku 20. století byly hodinky svítící ve tmě symbolem pokroku - působily téměř magicky a slibovaly praktičnost i moderní styl. Jen málokdo ale tehdy tušil, že za jejich jasem stojí radioaktivní prvek, který pomalu, ale jistě ničí lidské tělo. A že jeho oběťmi se stanou především mladé ženy, dnes známé jako „Radium girls“ neboli „radiové dívky“.
Na místě jedné z největších katastrof 20. století se objevila nová záhada. Poprvé od jaderné havárie v roce 1986 byli v zakázané zóně Černobylu spatřeni psi se silně modře zbarvenou srstí.
V září 1957 došlo v přísně utajovaném komplexu Majak k mohutné explozi nádrže s radioaktivním odpadem. Nešlo o havárii reaktoru, ale o chemický výbuch, který zamořil tisíce kilometrů čtverečních. Třetí nejhorší jaderná katastrofa v dějinách přitom zůstala desítky let mimo pozornost světa. Sověti mlčeli. CIA také. Téměř tři dekády bylo ticho. Objevte příběh apokalypsy, která není pouze minulostí.
Problémem číslo jedna bývá při pozorování UFO nedostatek spolehlivých důkazů nebo důvěryhodných svědků. To se však o případu z konce roku 1980 v americkém Texasu rozhodně říct nedá. Co se tehdy stalo a proč si zrovna tento incident zaslouží více pozornosti než mnohdy slavnější případy? Druhý červenec patří Světovému dni UFO, v galerii proto přinášíme připomínku texaského příběhu.
S téměř třičtvrtěročním zpožděním oproti zbytku světa začala film Oppenheimer tento pátek promítat kina v Japonsku, zemi, kde dvě města před 79 lety vyhladila právě atomová bomba vynalezená americkým vědcem, o němž oscarový snímek vypráví. Reakce místních jsou podle agentury AP plné emocí, převažují ale ty kladné.
Přesně před 70 lety se na Marshallových ostrovech uskutečnil pokusný americký výbuch vodíkové bomby se silou 15 megatun. Sovětský svaz vyzkoušel svoji bombu - ještě silnější - o sedm let později. Tím ale pokusy s touto ničivou zbraní skončily.
Na konci července vstoupil do kin dlouho očekávaný film Oppenheimer o americkém fyzikovi známém jako otec atomové bomby. Ve tříhodinovém snímku však není celý příběh první detonované jaderné zbraně Trinity. V okolí údajně neobydlené pouště žily tisíce lidí a i jejich potomci se dodnes potýkají s následky radiace. Více o takzvaném Trinity testu a jeho následcích se dozvíte v galerii.
Kreml v minulém týdnu obvinil Ukrajinu z toho, že připravuje útok takzvanou špinavou bombou. Kyjev taková tvrzení odmítá a označil je za absurdní. Jaký typ trhavin špinavé bomby využívají? A mohou být stejně ničivé jako klasické jaderné zbraně? Aktuálně.cz nabízí odpovědi na klíčové otázky ohledně špinavých bomb.
Snaha chránit se před radiací vysokými dávkami jódu může být podle Státního zdravotního ústavu pro zdraví riziková. Nadbytek může poškodit štítnou žlázu, rozkolísat hormonální rovnováhu a rozvrat metabolismu. Vadí ale i nedostatek jódu. Zájem o jódové tablety vzrostl po hrozbách ruského prezidenta Vladimira Putina.
Videa a snímky pokusů ruských vojáků dostat se k největší ukrajinské jaderné elektrárně v Záporožské oblasti kolovaly na sociálních sítích několik dní. Ve městě Enerhodar místní zablokovali silnici, aby se pokusili invazní síly zastavit. V pátek ráno ale Rusové začali směrem k elektrárně střílet a převzali nad ní kontrolu. Požár, který způsobili, vyvolal vlnu znepokojení.
Závody v jaderném zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se staly jedním ze symbolů studené války. Zatímco Američané sázeli na zdokonalování menších a přesnějších zbraní, Sověti konstruovali větší a silnější. Výsledkem jejich snažení byla takzvaná Car-bomba, otestovaná 30. října 1961, tedy před 61 lety. Jedná se o nejničivější atomovou zbraň, jakou kdy lidstvo odpálilo.
Radiace, která se uvolnila po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, kontaminovala okolí a zasáhla stovky tisíc lidí. Mnozí se obávali, jaký vliv bude mít míra ozáření na jejich budoucí potomky. Odpověď na tuto otázku přináší nová studie.
Svět si připomíná 77 let od svržení atomové bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki. Šlo o první použití jaderné pumy ve válce, celkově zemřely stovky tisíc lidí. Podívejte se na fotografie, které události a jejich dopady zachycují.
Reverend viděl obrovský záblesk, „jako by se utrhl kus slunce“. Chirurg byl zrovna na chodbě, kterou rozzářil jas připomínající „gigantický fotoblesk“. A vdova po krejčím vzpomíná, jak „všechno najednou zbělelo, že nic tak bílého v životě neviděla“. Skoro nikdo si ale nevybavuje, že by explozi slyšel.
Je 17. ledna 1966, zhruba 10:30 ráno. Na americké letecké základně Morón poblíž španělské Sevilly se rozezní sirény. Každý, kdo má volné ruce, nastupuje do autobusů a vyráží na tajnou misi. Vozidla směřují k pobřežní vesnici Palomares, u které se během doplňování paliva za letu srazila dvě americká letadla.
Předpokládá se, že by se lidé mohli do svých domovů vrátit za třicet let, je tam stále vysoká radiace. Jsou tam části, které byly zničeny tsunami, domy zůstaly v hrozném stavu. Lidé přišli o všechno, nejvíce jim chybí jejich kultura, říká fotografka Ai Iwane, která mapuje osudy lidí zasažených tsunami a tragédií v jaderné elektrárně ve Fukušimě v roce 2011.
Přestože mnoho vědeckých týmů vyvíjí technologie, které by umožnily astronautům dostat se hlouběji do vesmíru, stále není jasné, co by takový pobyt udělal s lidským zdravím. Německá vědkyně Jennifer Ngo-Anhová z Evropské kosmické agentury tyto týmy "doplňuje". Cílem jejího výzkumu je najít způsob, jak by lidé mohli strávit ve vesmíru i několik let.
Ani téměř měsíc po záhadném výbuchu v ruském Bílém moři stále není jasné, co vlastně nedaleko Severodvinsku na severu Ruska vybuchlo.
Pontony, které se po neúspěšném raketovém testu na střelnici ruského vojenského námořnictva dostaly na břeh u Severodvinska na severu Ruska, vyzařují radiaci několikanásobně překračující normu. Uvedla to archangelská agentura Belomorkanal, jejíž reportéři se k pontonům vypravili z dozimetry, raději se však spokojili s měřením v okolí. "Změřit úroveň radiace na samotné pontony nikdo nepůjde bez odpovídající ochrany. Takoví hlupáci se nenašli," uvedl Belomorkanal.
