Rada bezpečnosti OSN

"Nemohl jsem dýchat, okolí se ztrácelo v divné mlze." Syřané popisují následky chemických útoků

Dva tisíce lidí už podle syrské opozice zemřely od počátku občanské války v Sýrii při chemických útocích režimu prezidenta Bašára Asada. Damašek i Moskva, která je nejbližším spojencem syrského režimu, ale jakoukoli vinu popírají. Připomínají taky, že Bašár Asad oficiálně všechny své chemické zbraně odevzdal mezinárodním inspektorům v roce 2013. Kritici ale Asadův režim podezřívají, že si část chemických zbraní ponechal a používá je proti svým protivníkům dál. Třeba ve městě Chán Šajchún, kde podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) letos 4. dubna prokazatelně zabíjel sarin. K němu měli doposud v Sýrii přístup pouze vojáci prezidenta Asada.

Rada bezpečnosti OSN jedná o chemickém útoku v Sýrii, velvyslankyně USA Nikki Haleyová

Rusko vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN k Sýrii, celkově už osmou

New York - Rusko ve středu vetovalo nejnovější návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující chemický útok v Sýrii z minulého týdne a požadující jeho přísné vyšetření. Incident v městě Chán Šajchún si vyžádal desítky mrtvých, včetně mnoha dětí. Rusko už předem varovalo, že text v jeho současné formě, kdy požaduje od syrské vlády, aby s mezinárodními vyšetřovateli plně spolupracovala, nepodpoří. Šlo již o osmou rezoluci, kterou Rusko zablokovalo ve prospěch svého syrského spojence, připomněly agentury Reuters a AFP. Britský ministr zahraničí Boris Johnson v první reakci na veto řekl, že Británie je jím "šokována".

Na bodu mrazu. Jaderné velmoci nemůžou mít tak špatné vztahy, řekl Tillerson po jednání s Putinem

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a se šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. Schůzky proběhly za dramatického propadu původních nadějí na zlepšení americko-ruských vztahů. Američané chtějí, aby Rusko v Sýrii přestalo podporovat Bašára Asada, který je podle nich zodpovědný za útok chemickými zbraněmi, při kterém minulý týden v Sýrii zahynulo až 90 civilistů. Moskva tvrdí, že USA nemají žádné důkazy, a následný americký raketový útok na syrskou vojenskou základnu považuje za porušení mezinárodního práva. Tillersonova jednání žádný pozitivní průlom nepřinesla.

"Dokonalá bouře" problémů. Pod tlakem krizí Trump za pochodu mění zahraniční politiku USA

Donald Trump naznačil, že za nasazení chemických zbraní v Sýrii může ze strany USA přijít trest v podobě vojenského úderu. A cílem by byl režim Bašára Asada. Americký prezident zároveň uvedl, že by mohl udeřit i na Severní Koreu. Jde o obrat v dosavadní politice: Trump chtěl původně zasahovat jen tam, kde by byly přímo ohroženy zájmy USA. Signálem, že tento přístup se skutečně mění, by mohlo být i to, že z Rady pro národní bezpečnost byl odvolán poradce Steve Bannon.

Sýrie dostane příspěvek šest miliard dolarů, státy se složí na pomoc pro obyvatele i uprchlíky

Dárcovské země ve středu v Bruselu na mezinárodní konferenci přislíbily přispět letos šesti miliardami dolarů (152 miliard Kč) na pomoc válkou zmítané Sýrii. Pomoc má být určena nejen obyvatelstvu na syrském území, ale i syrským uprchlíkům usazeným zejména v okolních zemích. Na částku se složí sedm desítek zemí včetně České republiky, která přispěje 224 milionů korun.

Záběry syrských záchranářů. Oběti chemického útoku v Idlíbu bojují o život

Urážka lidstva, kolik dětí ještě zemře? USA viní z chemického útoku Asada, použit byl sarin a chlór

Velká Británie, Francie i Spojené státy obvinily režim syrského prezidenta Asada z nových válečných zločinů. Poukazují na úterní nálet na syrské město Chán Šajchúv nedaleko regionálního centra Idlíbu, během kterého zabíjel zakázaný bojový plyn sarin. Zabil přes sto obětí, nejméně čtyři stovky dalších lidí mají zdravotní problémy. Rusko ale Asada brání. Podle něj patřil smrtící plyn povstalcům.

V Kongu zabili dva experty OSN dohlížející na dodržování sankcí

Američan Michael Sharp a Švédka Zaida Catalonová monitorovali jako pracovníci OSN dodržování sankcí uvalených na Kongo. Před pár týdnu byli ale uneseni v násilím zmítané provincii Kasai. Nyní podle mluvčí konžské vlády byla nalezena jejich mrtvá těla. V hrobě bylo nalezeno ještě třetí tělo, které patří jejich konžskému tlumočníkovi. Mluvčí OSN Farhan Haq však uvedl, že zatím nemůže totožnost obětí potvrdit.

"Na stole jsou všechny možnosti." Spojené státy přehodnocují svůj pohled na KLDR, řekla Haleyová

Americká stálá zástupkyně při OSN Nikki Haleyová ve středu prohlásila, že USA chtějí nejprve vidět "nějaký pozitivní čin" Severní Koreje, než začnou s režimem Kim Čong-una diskutovat o omezení napětí v oblasti. Čína před schůzí Rady bezpečnosti vyzvala Pchjongjang, aby zanechal zkoušek jaderných zbraní a raketových testů výměnou za zastavení společných vojenských manévrů americké a jihokorejské armády. Haleyová ale ve středu řekla, že "míč je teď na severokorejské straně".

Turecko se bude zodpovídat Radě bezpečnosti OSN kvůli věznění soudce, který má diplomatickou imunitu

Soud OSN zabývající se válečnými zločiny se rozhodl pohnat Turecko před Radu bezpečnosti OSN za to, že Ankara vězní jednoho z členů tribunálu, tureckého soudce Aydina Sedafa Akaye. Soudce byl zatčen loni v září kvůli údajnému členství v hnutí, které Ankara považuje za zosnovatele červencového pokusu o převrat. Podle soudu OSN zatčením Akaye, který má diplomatickou imunitu, byla narušena zásada nezávislého soudnictví. Akay je soudcem zvláštního orgánu nazvaného Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal agendu tribunálů pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě.

Rusko a Čína vetovaly sankce vůči Sýrii kvůli použití chemických zbraní

V úterý neprošla Radou bezpečnosti OSN rezoluce, která zaváděla sankce vůči syrskému režimu za údajné použití chemický zbraní. Proti bylo Rusko, Čína i Bolívie. Podle Ruska by přijetí takové rezoluce poškodilo mírové rozhovory, které se vedou v Ženevě. Sankce se měly týkat 11 syrských představitelů a deseti organizací. Zakazovala by rovněž dodávání vrtulníků syrské vládě.

Nové sankce proti Íránu. USA ho trestají za zkoušku balistické rakety

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce proti třinácti osobám a dvanácti firmám v Íránu. Důvodem je test balistické rakety, kterou Írán o víkendu provedl. Trump pohrozil Íránu už v pátek ráno prostřednictvím svého Twitteru, na kterém uvedl, že si "Írán zahrává s ohněm".

Izrael postaví dalších 2500 bytů na palestinské půdě. Část v osadě, kterou podporuje Trumpova rodina

Izrael nechá postavit dalších 2500 domů pro osadníky na Západním břehu řeky Jordán. Část z nich bude podle izraelských médií v osadě, na kterou finančně přispěla rodina Trumpova zetě Jareda Kushnera. Předchozí americká vláda přitom výstavbu izraelských osad na palestinském území nepodporovala. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.

Rusko vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby přijala rezoluci o příměří v Sýrii

Rusko předalo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce na podporu křehkého příměří v Sýrii. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin novinářům v pátek řekl, že doufá, že Rada bezpečnosti bude o návrhu hlasovat v sobotu, informovala agentura Reuters. V Sýrii začalo o půlnoci (čtvrtek 23:00 SEČ) platit příměří, na kterém se protivládní povstalci dohodli s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Jako garanti na klid zbraní dohlížejí Rusko a Turecko. K příměří se připojilo sedm povstaleckých skupin, ale radikálů z organizací označovaných za teroristické se netýká. Zatím je klid zbraní na většině syrského území podle dostupných zpráv respektován. Válka v Sýrii zuří již téměř šest let.

Rezoluci k osadám vysvětloval Netanjahuovi i americký velvyslanec. Trump OSN za hlasování kritizoval

Izrael předvolal velvyslance deseti zemí, které v pátek podpořily při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci požadující po židovském státu, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích.

Izrael se rezoluci Rady bezpečnosti o osadách nepodřídí, zablokuje naopak příspěvky pro OSN

Izrael se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Jeruzalém také přijme odvetná opatření proti Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit. Premiér Netanjahu upozornil, že jeho vláda přijme odvetná opatření rovněž v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN. Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít.

Autobusy z Aleppa jsou zase v pohybu. Město opouští poslední tisícovky lidí

Evakuace tisíců lidí z východní část největšího syrského města Aleppa, donedávna bašty protivládních povstalců, pomalu končí. Odjezd některých skupin se ale protahuje. Šedesát autobusů se třemi tisíci lidmi stálo v úterý 24 hodin na výjezdu z města. Navzdory dohodě o příměří a volném odchodu mezi povstalci a vládními vojáky syrského prezidenta Bašára Asada. Mezi oběma stranami panuje silná nedůvěra. I přesto má evakuace východního Aleppa skončit ve čtvrtek.

Rada bezpečnosti uvalila na KLDR nové sankce. Oslabit chce hlavně její export

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN rozhodla o nových sankcích pro Severní Koreu. Důvodem je pátý jaderný test, který KDLR provedla 9. září a který byl z dosud provedených jaderných zkoušek největší. Rezoluce zakazuje například vývoz mědi a niklu či snížení vývozu uhlí z KLDR. OSN chce tímto opatřením oslabit příjmy země z exportu, a to o více než čtvrtinu.

Rada bezpečnosti selhala, řekl šéf OSN. Kvůli válce v Sýrii chce svolat krizovou schůzi 193 zemí

Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna velmoci blokují na Radě bezpečnosti OSN jednání o Sýrii. Vyzval proto ke zvláštní schůzi Valného shromáždění OSN, kde jsou zastoupeny všechny členské státy. Ty pak mohou vydat rezoluci s doporučenými společnými opatřeními, pokud Rada bezpečnosti nejedná. Valné shromáždění za svou historii zasedlo ke zvláštní krizové schůzi desetkrát, naposledy v roce 2009 v souvislosti s izraelskými operacemi na okupovaných palestinských územích.

Cenu Václava Havla získala Iráčanka z jezídské komunity. Přežila masakr a mluvila o genocidě

Rada Evropy udělila letošní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv Nadje Muradové z Iráku. Přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu a s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy předstoupila loni v Radě bezpečnosti OSN. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 a je spojená s odměnou 60 000 eur (1,6 milionu Kč).

Bezletová zóna a příměří v Aleppu nebudou. Rusko vetovalo francouzsko-španělský návrh

Rusko vetovalo francouzsko-španělský návrh, který navrhoval příměří a bezletovou zónu v syrském Aleppu. Podle Reuters jde již o pátý případ ruského veta nějaké rezoluce navrhované k řešení syrského konfliktu.