V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu. Organizace mimo jiné doporučuje zalesňovat a méně plýtvat potravinami.
Poslanci KSČM navrhli ústavní ochranu vody a nerostného bohatství. Cílem novely je mimo jiné zamezit spekulacím s přírodními zdroji, sdělil místopředseda komunistické strany Stanislav Grospič. Stát by si podle něho měl ponechat základní kontrolní rozhodovací pravomoc, jak bude s přírodním bohatstvím nakládat. Záměr zajistit ústavní ochranu vody a půdy oznámili o den dříve lidovci. Návrh novely chtějí předložit do měsíce.
Škála biofarem v Česku je pestrá. Zatímco některé se zabývají třeba ovocnářstvím, zavařováním, agroturistikou, či výrobou masa nebo mléčných výrobků bez chemie a "éček", jiné obhospodařují široké lány pastvin, na kterých žijí exotické druhy skotu takřka bez kontaktu s člověkem. Na příklady zajímavých projektů v rámci českého ekoagrosektoru se můžete podívat v interaktivní mapě Aktuálně.cz.
Zemědělství není zrovna obor, který by byl pro mladé "in". Přesto se o něm mluví stále více, zejména kvůli změnám klimatu. Téma je pro výrazné angažmá premiéra Andreje Babiše v této doméně ožehavé i politicky. Podívejte se na data, která ukazují, kdo jsou největší příjemci dotací v českém zemědělství, kolik ve skutečnosti okupuje české půdy nenáviděná řepka a jak se vyvíjí spotřeba pesticid.
Není důvod propadat optimismu, ale je to rozhodně dobrá zpráva. Konečně.
"Člověk sice neporučí větru ani dešti, ale za potíže se suchem a povodněmi si může do značné míry sám. Velcí zemědělci a developeři přetvořili krajinu tak, že neumí zadržovat vodu," říká šéf kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pěstujeme na obřích neoraných lánech, po nichž voda jen steče. Stejně jako po stále přibývajícím betonu, v který developeři čím dál snadněji přeměňují i tu nejcennější půdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Splachovat pitnou vodou je mrhání, zvykli jsme si na vodní blahobyt. Je na nás, jestli budeme pokračovat v marnotratném využívání vodních zdrojů, nebo se z něj poučíme, míní hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Dokud lidem poteče voda z kohoutků, budou si myslet, že se jich to netýká. Měli bychom jít zpátky ke kořenům a vrátit vodní síť do původního stavu, říká. Budoucnost ale vidí optimisticky. Každé sucho má technické řešení, je to výzva, ale není to fatální problém, protože víme, co s tím udělat, myslí si Hrkal.
Pěstování řepky má spoustu předností, po sklizni zanechává v půdě živiny pro další plodiny, upozorňuje zemědělec Josef Diviš. Za velkým odporem lidí vůči řepce je podle něj neznalost a také média, která pěstování plodiny zkratkovitě napadají. Nikdo prý neprokázal ani to, že by látky používané k ošetření řepky škodily půdě. To je jen spekulace, tvrdí Diviš. V případě pesticidů navíc podle zemědělce existují plodiny, například chmel nebo vinná réva, u kterých se používají v násobně větším množství.
U řepky se používá nejvíce glyfosátu na hektar, herbicidy a pesticidy se navíc dostávají do podzemních vod, upozorňuje přírodovědec Jakub Hruška. Kvůli přístupu zemědělců podle něj vyhyne hodně půdní flóry a fauny. Přitom se ukazuje, že biopaliva první generace vůbec nejsou tak dobrá v úspoře emisí CO2. Řepka je prý symptomem doby. Zemědělci jsou pragmatici, jim to vyhovuje, myslí si Hruška. Velké firmy v agrobyznysu podle něj nezajímá, co bude za deset let, zajímá je to, co bude na konci roku, kolik vydělají a jaké rozdělí dividendy.
Britský režisér Chris Kelly v Kambodži šest let natáčel dokument o dlouhotrvajícím boji místních lidí proti násilnému zabírání půdy. "Je to jeden z největších problémů, kterým dnes země čelí. Ačkoliv má celkem dobré zákony týkající se vlastnictví půdy, nikdo je nerespektuje," popisuje Kelly v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Snímek, který nese název Kambodžské jaro, letos představil také v Česku na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.
V Česku přibývá regionů trpících suchem. Za posledních 80 let se v tuzemsku vysušilo milion hektarů mokřadů, tisíce rybníků, místa se zaorala a osela. Vláda již dala na opatření proti vysychání země sedm miliard a projedná koncepci boje se suchem včetně protierozní vyhlášky. Zároveň chce připravit i "dvojče" programu Dešťovka určené i zahrádkářům.
Za posledních 150 let vzrostla teplota o 1,1 stupně Celsia. Voda v půdě ubývá, což některým plodinám škodí. Zemědělci se proto musí přeorientovat na odolnější plodiny jako je čirok či proso. Dalším řešením je úsporné využívání dostupné vody za pomocí nových technologií.
Při plánování staveb by se měly využívat v první řadě brownfieldy, říká Marian Jurečka. Odmítá proto návrh ministra průmyslu Jana Mládka zařadit do státem podpořených zón také Veselí nad Lužnicí, Sokolov, Rokycany, Kutnou Horu a Hladké Životice.
Díky novince by se mohl lépe orientovat i stát při výběru míst, kde bude zřizovat například nové průmyslové zóny.
Podle analýzy projektu Česko v datech mizí z krajiny pole a zároveň se snížila druhová rozmanitost. V České republice se například pěstuje méně brambor, ale více řepky. Zemědělci naopak umí na hektaru půdy vypěstovat daleko více plodin než před lety – podařilo se jim zvýšit výnosy.
Developerská firma, která chce poblíž Dobřejovic stavět obří komerční zónu, proti níž obec protestuje, přišla za starostou Jiřím Kappelem s prosbou: Uspořádejte setkání, ať si občané sami řeknou, co je trápí a v čem bychom jim mohli pomoci. Starosta to odmítl. "Nebudu iniciovat něco, co by mělo vést k prosazení vašeho projektu," reagoval. Developer poté přešel do protiútoku a rozeslal zprávu, že starosta sám dřív vlastnil developerskou firmu, která ale zkrachovala. "Teď zřejmě za trest brání jiným v realizaci rozvojových projektů bez ohledu na prospěch obce, v jejímž čele stojí," uvedl šéf developera Jakub Andrle.
Ministerstvo životního prostředí zrušilo developerské firmě Domo Development souhlas s vynětím jejích pozemků u dálnice D1 ze zemědělského půdního fondu. Značně tak zkomplikovalo přípravu obří komerční zóny v blízkosti Čestlic u Prahy. Firma přitom mezitím již získala územní rozhodnutí. Problém to může způsobit i nábytkářské firmě Ikea, která zvažuje, že právě na tomto pozemku postaví svůj další obchodní dům pro Prahu.
Za vynětí z fondu uhradí stavebníci poplatek určený jen podle bonity půdy a nebude se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečních maximálně 36 000 korun.
Mladí lidé z iniciativy Zachraň jídlo začali loni s pozapomenutým zvykem paběrkování na polích či v sadech. Zachrání tak tuny křivých, příliš malých či příliš velkých plodin, které by jinak zemědělci museli vyhodit či zaorat. "Zatím nás nikdo do háje neposlal. Naopak zemědělci jsou většinou nadšení, že jejich plodiny nepřijdou nazmar," říká pro Aktuálně.cz mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola. Ovoce a zelenina od nich putuje do potravinových bank a odtud do charitativních projektů. "Do projektu Paběrkování se může zapojit každý, je to fakt jednoduché, máme i manuál," láká Adam.
Praha - Sněmovna v úterý schválila novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu, která má omezit vydávání státní zemědělské půdy. Státu nyní schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další prodeje státní půdy utnout. Poslanci odmítli senátní návrh a novelu schválili v původním sněmovním znění.
