Želva, která pamatuje britskou královnu Viktorii. Keř šípkové růže, která přežila i bombardování Německa za druhé světové války. Nebo strom, pod kterým Buddha dosáhl osvícení. Nejstarší žijící organismy na Zemi vypadají výjimečně zachovale, přestože jim přírodovědci odhadují tisíce let. Díky fotografiím se o tom můžete sami přesvědčit.
Prestižní Cenu Newcomba Clevelanda za nejlepší vědeckou práci publikovanou v časopisu Science získal článek českých, amerických a německých vědců. Odhalili záhadného zabijáka, jenž má ve Spojených státech už čtvrt století na svědomí úmrtí majestátního orla bělohlavého. Ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic.
Dramatický záběr z pouliční kamery ukázal, jak došlo k úmrtí stovek vlhovců žlutohlavých, kteří se zřítili z oblohy ve městě Cuauhtemoc v mexickém státě Chihuahua. Ptákům, kteří nenarazili na zem, se podařilo odletět pryč. Lidé nyní hledají důvod, proč se hejno žlutočerně zbarvených zvířat zachovalo takovým sebedestruktivním způsobem.
Vývoz ohrožených druhů z Česka láme rekordy. V roce 2020 podle ministerstva životního prostředí Češi do zahraničí vyvezli skoro 55 tisíc exemplářů chráněných mezinárodní smlouvou CITES. To je dosud nejvyšší počet. Většinu z něj tvořili exotičtí ptáci. V jejich chovu patří Česko mezi světové velmoci, potvrzují experti. Vzrostlo ovšem také číslo exemplářů zabavených při nelegálním obchodu.
Létají vám na krmítko ptáci? Tento víkend je můžete spočítat, a pomoci tak české vědě přijít na to, kolik a jakých ptáků v Česku zimuje. "Chceme zjistit více o zimujících ptácích u nás," říká Lucie Hošková z České ornitologické společnosti. K tomu účelu ornitologové už počtvrté spustili Ptačí hodinku - akci, při níž kdokoliv může sečíst během hodiny všechny ptáky na krmítku a data odeslat vědcům.
Albatrosi patří mezi druhy ptáků, kteří jen zřídka zradí své partnery. V důsledku oteplování oceánů, které je jedním z projevů klimatických změn, se však samečci a samičky mořských opeřenců stále častěji opouštějí a hledají štěstí jinde. Podle nového výzkumu u nich "rozvodovost" za posledních 15 let vzrostla na osm procent.
Letiště v Amsterdamu přišlo s kuriózním řešením, jak z pozemku mezi přistávacími drahami odehnat velké ptáky, kteří se často srážejí s letadly, a komplikují tak dopravu. Na pole uprostřed ranvejí nasadilo 20 vepřů, kteří opeřencům spásli potravu a navíc se je snaží lovit.
Milan Zygmunt je špičkový fotograf přírody, obdivovaný fanoušky po celém světě. Ve své nové knize nabízí neobyčejný pohled do zákulisí a především spoustu ověřených rad a triků, jak fotografovat ptáky v nejrůznějších situacích. Na ukázky jeho práce se můžete podívat ve fotogalerii.
V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se poprvé v jeho historii rozmnožily husice modrokřídlé. Dvě mláďata se vylíhla na konci srpna a zatím obývají líheň madagaskarské haly Ptačího světa. V Evropě žije v zajetí aktuálně 41 těchto husic. Jedná se o zranitelný druh a jejich počet neustále klesá, takže hrozí jejich vymření.
Australský pták jménem Echo překvapil své chovatele v zoologické zahradě, když začal imitovat dětský pláč. Do areálu v Sydney kvůli přísným vládním opatřením už několik měsíců nikdo nezavítal, a tak pečovatelé předpokládají, že řev mimina pták pochytil před rokem a během lockdownu ho jen vyšperkoval.
Na hradě Trosky se loni usadil pár sokolů. Letos měl vyvést potomky, hnízdění ptáků ale podle správců zmařily poletující drony. Jedná se o jeden z mála pozorovaných případů, kdy drony prokazatelně narušily život ptáků v přírodě. Ovšem podle správců chráněných oblastí jich je ve skutečnosti mnohonásobně víc. A uvažují o zpřísnění pravidel. Majitelům dronů nyní hrozí až 10 tisíc pokuty.
Ornitologové společně s dobrovolníky letos odchytili různě po Česku 112 hus velkých. Ptáky následně značili, měřili, vážili i vozili na rentgen, kterým zjišťují přítomnost broků. Podívejte se, jak takový odchyt hus velkých vypadá. Fotografie byly pořízené v různých lokalitách.
Bývalý vojenský prostor Milovice, na jehož rozsáhlé části se rozkládá rezervace velkých kopytníků, je mimořádně bohatý na vzácné druhy ptáků. Potvrzují to nová pozorování ornitologů, kteří na jaře letošního roku lokalitu opakovaně monitorovali v rámci projektu mapujícího vývoj biologické rozmanitosti v bývalých vojenských újezdech.
Kubánec Leonardo Carrillo se už dvě dekády stará o kolonii pelikánů hnědých. Ptáci do jeho vesnice Guanimar přilétají pravidelně v prosinci, aby na jihu ostrova přečkali zimu, a v květnu se zase vrací na sever. Carrillo je krmí zbytky jídla, které vybírá od svých sousedů, a také pelikánům ošetřuje zranění od rybářských sítí. Jeho příběh zaznamenal fotograf Reuters Alexandre Meneghini.
Vědci odhalili dosud neznámý zdroj emisí, který přispívá ke změně klimatu stejnou měrou jako třeba letecká doprava. Stojí za ním narušování mořského dna rybářskými vlečnými sítěmi. Ročně se tak uvolní do atmosféry až gigatuna oxidu uhličitého. Odborníci také zjistili, jak se to má se suchem v Evropě. Aktuálně.cz přináší březnový přehled novinek o klimatu.
Ptáků v české přírodě ubývá. Podle aktuálních údajů ministerstva životního prostředí se za posledních bezmála čtyřicet let v Česku snížil počet polních ptáků téměř o polovinu. A pokles dále pokračuje - vymizení akutně hrozí například u sýčka obecného nebo u raroha. A příčinu je třeba hledat u člověka, upozorňuje ornitolog Zdeněk Vermouzek.
Samička albatrosa jménem Wisdom je nejstarším volně žijícím ptákem na světě. Přežila všechny své partnery a i přírodovědce, který ji poprvé kroužkoval. Přitom teď ve svých 70 letech vyseděla mládě, což ochránci zvířat považují za malý zázrak.
Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
Stovky lidí v Česku vyrazí o víkendu sčítat vodní ptactvo. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. To pomůže jejich ochraně. O sčítání informovala Zuzana Musilová z České zemědělská univerzity. Do terénu vyrazí přes 400 ornitologů a dobrovolníků, kteří pokryjí zhruba 700 lokalit. Ptactvo budou pozorovat u řek, rybníků, či přehrad.
Když se Brian Faelnar z amerického Holmdelu v New Jersey vracel domů, překvapil ho na příjezdové cestě vzteklý divoký krocan. Když začal ptáka natáčet, samec zaútočil na jeho auto a začal do něj divoce klovat. Poté, co stačil prohnat kolem vozu samici, opět zaútočil na plechového "nepřítele". Faelnar na něho marně troubil, mohl tak akorát nadávat.
