Méně volného času, pocit tlaku, že je třeba všechno dohnat, a urputná snaha uchovat si do budoucna alespoň něco z režimu, který si postupně vybudovali v měsících střídavě strávených v tvrdých lockdownech i menších uvolněních. Davida a Lucii od sebe dělí 35 let, ale jejich pocity z "návratu do normálu" se v mnohém potkávají.
Myslela jsem si, že pro mě není na světě místo. Začalo to depresemi, nedokázala jsem vyjít z pokoje a stranila se lidí. Byla jsem zamotaná do svých stavů a nevnímala realitu, popisuje studentka M’Badjala Diaby. Na jaře skončila na psychiatrii, kde jí diagnostikovali hraniční poruchu osobnosti. Bylo hodně úlevné pojmenovat to, od 13 let jsem žila s tím, že si možná všechno vymýšlím, dodává.
Říká, že píše o tom, čeho se nejvíc bojí. V prvním románu Prvok, Šampón, Tečka a Karel se například popral s krizí středního věku a natočil podle něj film, který by měl 29. července zamířit do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spisovatel a režisér Patrik Hartl vypráví o tom, jak skončil s prací na seriálu Ulice a stal se autorem bestsellerů, i jak se před lety proběhl nahý po Staroměstském náměstí.
Tenis je globální sport s obrovským mediálním zájmem a na vrcholové úrovni není možné oddělit sportovní aktivitu od mediální, komentuje sportovní psycholog Michal Šafář bouři kolem rozhodnutí japonské hvězdy Naomi Ósakaové bojkotovat kvůli ochraně duševního zdraví brífinky na French Open. Z turnaje po kritice odstoupila. Pokud bylo cílem uchránit ji před tlakem, tak to nebylo zvládnuté, dodává.
Nechci pacienty přemlouvat a říkat jim, co je dobře a co špatně. Snažím se jim být doprovodem, říká psychiatrička Jana Milerová, která ve sdružení ALSA pomáhá pacientům s nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózou. Jeden z nich se rozhodl podstoupit eutanazii ve Švýcarsku. Nepřesvědčilo ho ani to, že má děti, líčí Milerová. Vnitřně mě to nezraňuje, už jsem se stala otrlou, dodává.
Co s námi udělal rok pandemie, lockdownu a sociální izolace? Co všechno v našem životě změnil a co můžeme očekávat od postcovidové doby? "Naučili jsme se snášet nejistotu a protřídili jsme si vztahy. Opustili jsme ty, které jsme si drželi spíše ze zvyku, a tím pádem nám zbývá více času na lidi, jež máme opravdu rádi," říká psychoterapeut Jan Kulhánek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí v pubertě nejčastější problémy, kterých v důsledku koronavirové epidemie za poslední rok výrazně přibylo. Negativní dopad na psychiku má podle odborníků distanční výuka, nulová socializace nebo i časté problémy v rodině. Jak tedy poznat, že má dítě problém a jak s ním o tom mluvit?
Každý tu větu dobře zná. „Já jsem úplně klidný!“ ozývá se v domácnostech, když se schyluje k hádce. V takové chvíli je podle psychologa Davida Čápa lepší vyklidit bitevní pole, aby se vlna frustrace nevyvalila ven. V kurzech Zvládání vzteku to učí muže, kteří nejdou pro ránu daleko, ale i ty, co v sobě vztek dusí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co dělat, aby ve společnosti násilí ubývalo.
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Za panickou poruchu jsem se styděla. Do Paříže jsem odjela ve čtrnácti bez rodiny, byla jsem nejmladší modelka, muselo to mít následky, podvědomí pracovalo. Panická ataka mě zastihla při řízení na dálnici, myslela jsem si, že umírám, pak jsem nastoupila na terapie, dnes už vím, jak s tím pracovat, říká zpěvačka Iva Frühlingová. O svých problémech zpívá v nové písni Tik Ťak, chystá také nové album.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Už rok Češi nežijí normální život. Každý den je poznamenán omezeními, zmizely každodenní jistoty a šťastný konec je v nedohlednu. To se zákonitě podepisuje na psychickém zdraví celé populace. Lidé se cítí divně, vyčerpaně, smutně. Vznikla proto iniciativa zMůžeš víc, která chce lidem ukázat, že i když se situace jeví jako bezvýchodná, nemusí jí čelit zcela bezmocně.
Další lockdown Česka uvrhl mnoho lidí do ještě větší deprese a vzbudil v nich hněv. Odborníci na psychické zdraví přitom již před rokem varovali před dopady opatření na psychickou kondici lidí. A právě teď podle kouče Jana Menděla svět „zoufale potřebuje více uprdelismu“, tedy nabytí přesvědčení, že nad některé věci je třeba se povznést. Jak si zachovat nadhled, vysvětluje v rozhovoru.
Distanční výuka trvá dlouhé měsíce a vzhledem k nelepšící se situaci pro většinu žáků asi jen tak neskončí. Jenže děti ztrácí motivaci a mnohé propadají skepsi. Citelně jim schází kamarádi a komunita třídy. Extrémně náročná je tato situace i pro učitele. Redakce Aktuálně.cz zjišťovala, co dělají, aby ubíjející on-line vyučování co nejvíce zpestřili. Některé nápady jsou velmi inspirativní.
Opakované plošné uzavření škol, omezení zájmových kroužků a sociálních kontaktů ovlivňují všechny děti, zhruba u deseti procent těch nejvíce ohrožených jsou však fatální dopady. Negativně ovlivňují nejen jejich vzdělávání, ale podepisuje se také na jejich duševním zdraví. Jde zejména o děti ohrožené domácím násilím, z extrémně chudých rodin a ty, které již před pandemií měly psychické problémy.
Jako teenagerka toužila po uznání. Začala hubnout, ale sebedisciplína se jí vymkla z rukou. Markeťačka Lada Brůnová skončila s diagnózou mentální anorexie a teď se po letech rozhodla svoji zkušenost sdílet. Její projekt 3pe má pomoct všem, kteří s poruchami příjmu potravy bojují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spolu s psychoterapeutkou Terezou Makovou popisuje, jak těžko se ze spárů nemoci vymotává.
Jít na terapii není něco, za co by se člověk měl stydět, právě naopak. Zjistil to i bývalý finančník Chadi El-Moussawi, kterému pomoc psychoterapeuta pomohla, aby se vyrovnal s rozvodem. Aby svou pozitivní zkušenost sdílel dál, založil platformu Terap.io, která zájemcům prostřednictvím on-line konzultací usnadňuje cestu k péči o duševní zdraví. V době pandemie koronaviru je o službu velký zájem.
V době pandemie koronaviru se u žen zvýšil stres, u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený Národní ústav duševního zdraví. Obecně vzrostl čas strávený s médii. Do studie se zapojilo přes 200 výzkumníků a 115 tisíc lidí ze 150 zemí. Cílem pokračující studie je získat informace pro preventivní a sociální programy zaměřené na pandemie.
Představte si svůj ideální život poté, co si uklidíte, tak se naučíte rozeznávat, co vám přináší radost, obklopíte se věcmi, které máte rádi. Věci, se kterými se neumíme rozloučit, nás táhnout do minulosti, nebo naopak do budoucnosti, často nežijeme přítomností, říká první česká KonMari úklidová konzultantka Jolanta Kovářová. Lidi se při zázračném úklidu ptají, proč mají tolik věcí, dodává.
