Němec, který během silvestrovské noci ve městech Bottrop a Essen najížděl autem na cizince, byl z běžné vyšetřovací vazby přeložen do psychiatrického zařízení. Při svých útocích zranil celkem osm lidí.
Prezidentská volba byla nezralá, manipulace lidmi, absence kritického myšlení a strašení migranty nedává této společnosti nárok na to, aby to zrale posoudila. Garnitura, která je nahoře, nemá zájem hledat spravedlnost, chce jen panovat. Část lidí neunese svobodu, potřebují vůdce, ve svobodě se cítí nejistí a zaprodaní. Psychopatů je jedno procento, to ovládá zbylých 99 %, neprožívají strach, neví, co to je, říká psychiatr Radkin Honzák. Dodává, že vyvolávat strach v lidech je to nejjednodušší. Zeman je nebezpečný, táhne nás do Ruska, nezachovává pravidla. Pokud hlava státu ohýbá pravidla, dává tím precedens, abychom to dělali všichni, ve společnosti tak začíná být nebezpečno, dodává.
V 21 letech si ocitla na pokraji vyhoření. Studovala druhým rokem medicínu a při přípravě na jednu z důležitých zkoušek si uvědomila, že bude muset zásadně změnit svůj přístup, pokud chce na škole pokračovat. Dnes vystudovaná lékařka Zuzana Špačková pomáhá nejen v praxi, ale i prostřednictvím projektu Nevyhořím dalším studentům medicíny. V rozhovoru vysvětluje, že syndrom vyhoření se netýká jen vrcholových manažerů středního věku.
Slyšet hlasy není schizofrenie, hlasy vás nesmí omezovat, důležitý je vztah s hlasem, když nás hlas omezuje, má nad námi kontrolu, to může být problém. Ale někdo hlas zcela integruje do svého života. Slyšení hlasů je psychická realita, když člověk slyší hlas, oblasti důležité pro řeč a slyšení v mozku fungují stejně, jako když hlas slyšíte reálně. Dvě třetiny lidí slyší hlasy a nikdy se nedostaly k lékaři, říká Adi Hasanbašić, psycholog a zakladatel svépomocné skupiny Hearing Voices. Dodává, že hlasy často vznikají z traumat v dětství, objevují se v kontextu našeho životního příběhu a mají nějaký smysl. Terapeut může mluvit přímo s hlasy, někdy s nimi i vede dialog, dodává.
Přestože mají čeští pacienti snadný přístup k lékům na duševní onemocnění, ve srovnání s ostatními zeměmi je v zemi vysoká míra skryté "podléčenosti" pacientů. A to přesto, že spotřeba psychofarmak i zde stále stoupá. Shodují se na tom odborníci v oboru napříč profesemi.
Lidé s psychotickým onemocněním patří ve společnosti mezi nejohroženější skupiny. Trápí je častá nezaměstnanost, chudoba a problémy s bydlením. Po propuštění z psychiatrické léčebny najde práci jen jeden z pěti lidí, většina pak žije jen z invalidního důchodu. Jedinou překážkou je často neochota zaměstnavatelů nastavit pružné podmínky. To vše uvádí nová studie odborníků z Národního ústavu duševního zdraví.
Psychiatrička Dita Protopopová poskytla poprvé od zveřejnění reportáže Seznam Zpráv o Andreji Babišovi mladším rozhovor. "Když člověk trpí schizofrenií, neznamená to, že by byl nesvéprávný," řekla pro Aktuálně.cz lékařka, která sepsala zprávu o jeho zdravotním stavu pro policii. Je přesvědčená, že v péči o Babiše juniora nepochybila. Uvedla také, že si ponechá místo na ministerstvu zdravotnictví, protože chce změnit poměry v české psychiatrii. V politice ale končí.
Až šedesát procent lidí se schizofrenií může při správné léčbě normálně fungovat. "Lidé trpící touto nemocí jsou i mezi slavnými osobnostmi, o kterých to veřejnost ani neví," říká psychiatr Martin Anders v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Medializace kauzy premiérova syna podle něj takové pacienty stigmatizuje.
Psychické problémy ještě neznamenají, že je někdo nedotknutelný a musí se "nechat na pokoji".
Studium medicíny v Česku pořád vypadá jako z Básníků, jen se na to nabalují další starosti. Studium by mělo být stresující záležitostí, tlak na výsledky k tomu patří. Syndrom vyhoření vypadá tak, že se student sesype, bude tvrdit, že nemá na to patřit mezi elitu, říká Karolína Tkáčová, psychiatrička a autorka projektu Nevyhořím, který se snaží předcházet syndromu vyhoření u studentů medicíny a mladých lékařů. Sama jsem měla k syndromu vyhoření blízko, pak jsem se na sebe naučila být hodná, dodává.
Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.
Komunitní centra mají být jedním z pilířů probíhající reformy psychiatrické péče.
Na vzestupu jsou u dětí poruchy příjmu potravy a autistického spektra. Depresím často předchází negativní zážitek jako pohlavní zneužívání. Stigmatizace nabírá jiné podoby, psychické poruchy byly dřív víc v soukromí, dnes školy hodně hlídají, aby děti prospívaly, říká Rudolf Uher profesor psychiatrie na Dalhousie University v Kanadě. Dodává, že cca dvě třetiny psychických poruch u dětí se nerozpozná.
Z Psychiatrické nemocnice v Dobřanech na Plzeňsku utekl v pátek odpoledne třiačtyřicetiletý pacient Václav Špiler, který byl v minulosti odsouzen za násilnou a mravnostní trestnou činnost. Řekla to mluvčí krajské policie Dana Ladmanová. "Nedoporučujeme občanům, aby se pokoušeli hledaného muže zadržet," uvedla. Měli by okamžitě oznámit jeho výskyt a pohyb policii.
Dokument Obchod se zdravím z cyklu Infiltrace způsobil po svém odvysílání poprask. Věnovala se mu média, diskutovalo se o něm na sociálních sítích a reagovali na něj profesní komory, jednotlivci i politici a hlavně se autorkám ozývají další klienti tohoto zařízení. V druhém dílu, který Česká televize odvysílá v pondělí 25. června ve 21 hodin, diváci uvidí nejen další klienty s jejich vlastními zkušenostmi, zástupce všech zásadních profesních organizací, ministra zdravotnictví, ale také další - dosud nezveřejněné - záběry z původního natáčení infiltrátorky Ivany Lokajové.
Měl jsem strach ze smrti, bál jsem se, že ztratím kontrolu, svět se mi začal rozpadat, u panické ataky vnitřně umíráte, ale často to není vidět. Hospitalizaci jsem bral jako obrovskou prohru, říká Jeroným Janíček, moderátor Rádia 1 a autor dokumentárního cyklu Život za zdí, který slouží jako průvodce psychiatrickou péčí v Česku. Dodává, že při akutním strachu psychice neporučíte. Lidé s psychickou poruchou prý často nevyhledají lékařskou pomoc, bojí se o tom říct i své rodině.
Muž, který najel terénním vozem do davu v centru australského města Melbourne, byl dnes obviněn z 18 pokusů o vraždu a ohrožení života jedné osoby, uvedl server BBC. Dvaatřicetiletý Australan afghánského původu je podle policie duševně nemocný. Kromě obvinění soud nařídil rovněž jeho psychologické vyšetření. Útok zřejmě nebyl teroristickým činem. Podle policie obžalovaný najel s vozem SUV do davu úmyslně. Hospitalizováno muselo být 18 lidí. Většina je stále v nemocničním ošetření a tři zranění zůstávají v kritickém stavu. Devět ze zraněných pochází z ciziny, jsou mezi nimi občané Jižní Koreje, Irska, Číny, Indie, Itálie a Venezuely.
Filip Tylš je psychiatr a neurovědec. Posledních 15 let ho fascinují psychedelické látky, v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu. Zajímá se o jejich běžné užívání i o změněné stavy vědomí. Absolvoval 1. lékařskou fakultu UK a navázal doktorským studiem neurověd. Účastní se pilotní studie podávání psilocybinu, tedy látky obsažené v halucinogenních houbách, pacientům s rezistentní depresí. Filip Tylš v roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost. Jeho velkým snem je využít potenciál psychedelik v terapii a pro seberozvoj. O své vizi přednášel začátkem listopadu na konferenci TEDxPrague 2017.
"Svatá Terezie od Dítěte Ježíše to také dělala," uvedl na svou obhajobu. Papež pocházející z Argentiny je proslulý svými neortodoxními názory - zaujímá otevřený postoj k plánovanému mateřství a je vstřícný také k homosexuálům.
Před téměř dvěma lety se dali dohromady dobrovolníci z řad studentů a odborníků na duševní zdraví a založili organizaci Česká psychedelická společnost. Jejich cílem bylo informovat veřejnost o účincích psychedelik. Letos se na základě zkušeností ze zahraničí rozhodli na letních hudebních festivalech pomáhat lidem, kteří svůj změněný stav vědomí nezvládají. „Když si člověk vezme psychedelikum, na festivalech to nejčastěji bývá LSD, celý svět se mu změní. Vnímá jinak svět i sebe sama, cítí víc vnitřních prožitků a někdy může být kvůli této extrasenzitivitě i přehlcený. Proto potřebuje hlavně klid a bezpečný prostor,“ říká v rozhovoru jeden z členů organizace Stanislav Milotinský.
