Češi se už tolik nebojí či nestydí navštěvovat psychiatra. Každý rok přibývají zhruba dvě procenta pacientů s duševní chorobou, kteří se rozhodnou vyhledat odbornou pomoc. V loňském roce se do odborné péče svěřil každý čtrnáctý člověk, ukazují data ministerstva zdravotnictví. Nejčastěji přitom lékaři diagnostikují smíšenou úzkostně depresivní poruchu či depresi.
„Není to exces jednoho zařízení, je to systémová věc. Jsem ráda, že se ty zprávy dostaly ven, protože jediný způsob, jak můžeme problémy řešit, je začít o nich mluvit,” říká Marie Salomonová z projektu Nevypusť duši, která se před čtyřmi lety podílela na hodnocení psychiatrických nemocnic a byla vázána mlčenlivostí. Dosud utajované zprávy odhalují místy otřesné podmínky i zacházení s pacienty.
Psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková trvá na tom, že prezident Miloš Zeman potřebuje psychiatrickou pomoc kvůli svým závislostem na alkoholu a tabáku. U soudu ve čtvrtek uvedla, že za jejími dřívějšími, žalovanými výroky o Zemanově zdraví stál dobrý úmysl - záchrana prezidentova života. Zeman po Stehlíkové žádá omluvu a milion korun na Fond ohrožených dětí.
Duševní problémy řeší tři z pěti Čechů svépomocí, necelá třetina požádá o pomoc přátele. Jen šest procent osloví odborníka. Vyplývá to z průzkumu agentur G82 a Simply 5 realizovaného pro Nevypusť duši a T-Mobile v květnu letošního roku, o kterém informoval projekt Česko v datech. U dětí chtějí rodiče profesionální pomoc vyhledat častěji, dětských psychiatrů a psychologů je ale výrazný nedostatek.
„Někdy to byla strašná bezmoc, ale jste máma, je to vaše dítě a milujete ho tolik, že byste pro něj udělala cokoliv. Sledovat pláč a sebepoškozování, to ale neustojí každý,” líčí Martina Kulhánková, maminka Anety trpící hraniční poruchou osobnosti, která spáchala sebevraždu. V knize Život na houpačce teď shromáždila příběhy dalších 21 lidí se stejnou diagnózou.
Policie pátrá po třináctiletém Danielu Hanusovi, který je pacientem dětské psychiatrie liberecké nemocnice. Z areálu ve Školní ulici odešel neznámo kam dnes v 9:45. Pohřešovaný chlapec trpí akutními psychickými obtížemi, uvedla policie na webu.
Pálí se zapalovačem, řežou žiletkou nebo si nehty drásají kůži. Podle odborníků oslovených Aktuálně.cz přibývá mladistvých, kteří se ve snaze ulevit si od duševní bolesti uchylují k sebepoškozování. Dospívající k němu často vedou nezpracované emoce, může ale jít o projev vážnější duševní nemoci, proto je potřeba včas vyhledat pomoc. Vláda se chystá spustit web, který bude radit, jak problém řešit.
Elektrokonvulzivní terapii, neboli léčbu elektrošoky, proslavila scéna z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, kde sloužila jako trest pro vzpurné pacienty. Vedoucí lékař neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jozef Buday ale říká, že jde o bezpečný a účinný způsob léčby. „Navzdory intenzivnímu výzkumu se ale přesný mechanismus efektu nezná,“ přiznává lékař.
Výzkum odhalil, že studovaní muži i ženy jsou o víkendech se svým životem spokojeni méně než během pracovního týdne. Ti, kteří školám věnovali méně času, takový rozdíl nevykazují.
Advokátce Lucii Hrdé se ozvalo už více než třicet žen, které tvrdí, že je napadl psychiatr Jan Cimický. Ten přesto může dále vykonávat lékařskou praxi. Česká lékařská komora nechává prošetření případu na policii, lékaře ze svých řad vylučuje jen zcela výjimečně. Podle odborníků nelze násilí zcela zabránit, ale lze nastavit taková opatření, díky kterým k němu bude docházet v mnohem menší míře.
„Výpovědi o sexuálním obtěžování mě nepřekvapily, ale rozsah a závažnost těch obvinění ano,” říká psychiatr Zdeněk Bašný k případu svého bývalého podřízeného Jana Cimického, kterého několik žen obvinilo ze zneužívání. „Povědomí o tom, že se chová nevhodně, existovalo, ale doktor Cimický to popíral a já jsem neměl záda krytá žádným vyjádřením. Zůstal bych v tom sám,” dodává.
Hosty jsou šéfa Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, psychiatr Zdeněk Bašný, hudební publicista Ondřej Bezr a novinář Tomáš Brolík.
Dětských psychiatrů je málo, proto se už o pacienty starší 15 let mohou starat i lékaři pro dospělé. Celkově psychiatrům za deset let stoupl počet pacientů o 80 procent, uvedl místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Martin Anders. Ze studentů medicíny do oboru míří jen asi dvě procenta. Nově by je podle něj mělo lákat více nepovinných předmětů, kde se s oborem seznámí.
Za vším hledej emoce. Tímto heslem se ve své praxi řídí psychiatr Radkin Honzák, kterému právě vyšla kniha Můj rodný blázinec. Ať už totiž léčí mentální anorexii, nebo štítnou žlázu, vždycky se zajímá jak o tělo, tak o duši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co s lidským organismem dělá strach a jak se s ním dá pracovat, proč se člověk neumí smířit s nejistotou a jak si navodit radost.
Hyperaktivita u mě vymizela, ale přetavilo se to do jiných potíží, které jsem dlouho neřešil. Měl jsem i problémy s alkoholem, který lidi s ADHD uklidňuje, říká novinář a fotograf Jiří Pasz, spoluautor oceněné knihy o duševních chorobách Normální šílenství. Stigmatizace se hodně zlepšila během pandemie, nastavila nám kruté zrcadlo a vytáhla na světlo spoustu společenských problémů, dodává.
Bolí to víc než leckterá fyzická nemoc. Je potřeba, aby se veřejnost dozvěděla, že hraniční porucha osobnosti existuje, lidé si to nevymýšlí a opravdu jim je zle, říká Martina Kulhánková. Její dcera Aneta na jaře spáchala sebevraždu, tak jako řada dalších lidí s touto diagnózou. Zimu už snášela hodně špatně, rok s covidem se na tom podepsal, dodává.
Joshua Spriestersbach měl v posledních letech velkou smůlu. Nejdřív skončil na ulici bez střechy nad hlavou a poté strávil skoro tři roky v psychiatrické léčebně. Policie si ho totiž spletla se zločincem hledaným kvůli drogám, a i když muž opakoval, že je nevinný, dlouho mu nikdo nevěřil.
Myslela jsem si, že pro mě není na světě místo. Začalo to depresemi, nedokázala jsem vyjít z pokoje a stranila se lidí. Byla jsem zamotaná do svých stavů a nevnímala realitu, popisuje studentka M’Badjala Diaby. Na jaře skončila na psychiatrii, kde jí diagnostikovali hraniční poruchu osobnosti. Bylo hodně úlevné pojmenovat to, od 13 let jsem žila s tím, že si možná všechno vymýšlím, dodává.
Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí v pubertě nejčastější problémy, kterých v důsledku koronavirové epidemie za poslední rok výrazně přibylo. Negativní dopad na psychiku má podle odborníků distanční výuka, nulová socializace nebo i časté problémy v rodině. Jak tedy poznat, že má dítě problém a jak s ním o tom mluvit?
