Měla jsem pocit, že jsem vyspělá osobnost a antidepresiva užívají jen slaboši, léky jsem vysadila, pak ale nastal strmý sešup, líčí Edna Nová, autorka knihy Ženy z Bohnic. V těžké depresi jsem nebyla schopná komunikace a byla uvězněná v komatickém stavu. Na klasickou léčbu jsem nereagovala a tak mi doporučili elektrokonvulzivní terapii. Ženy se do Bohnic často vracejí, klidně i dvacetkrát, dodává.
Vědomí je hřiště, kde testujeme chování, je to mapa reality. Mohla by ho mít i neživá hmota. Nevíme, co spojuje mysl a tělo. Možností je mnoho. Neznáme podstatu vědomí, nevíme, jestli je nehmotné, ale můžeme ho změnit. Vědomí je univerzální vlastností zpracování informací. Hon za podstatou vědomí je jediná věc, co má smysl, říká Jiří Horáček, profesor psychiatrie a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví. Dodává, že vědomí bezpochyby generuje mozek, naše mysl si z reality vybírá jen to, co potřebuje, nevidím pohyb molekul ve vodě, ale vidím vlnu.
Proti své vůli prožila několik dnů hospitalizovaná v psychiatrické nemocnici. Odbornou pomoc potřebuje paní Naďa dosud, ale zatímco na předchozí období nevzpomíná ráda, nyní okolní prostředí označuje jednoduše za "dokonalé". Z nemocničního pokoje se totiž postupně dostala do centra duševního zdraví, jehož hlavním cílem je zamezit izolaci duševně nemocných na lůžkách a pomoci jim žít plnohodnotný život. V Česku je jich už 17.
Tomáši Fabiánovi ještě není ani třicet let, odmalička hrál jenom fotbal, přesto si toho v životě stihl dost zažít a na jeho vyprávění je to znát. Bývalý nadějný ligový fotbalista s dobře rozjetou kariérou dnes otevřeně mluví o tom, jak minulé léto strávil v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Je jednou z tváří osvětové kampaně Bez předsudků - ta si klade za cíl upozornit na duševní problémy, kterým se nevyhnou ani úspěšní sportovci.
