Novela školského zákona přinesla integraci dětí s tělesným postižením a sociálně znevýhodněné do jednotných škol s ostatními žáky a zánik škol praktických. Platit začne od září. Z výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že většina Čechů tento krok podporuje a považuje jej za správný.
Ve vůbec prvním průzkumu po skandálu, který vyvolaly sexuální útoky migrantů na ženy během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem i jiných německých městech, věří jen 44 procent dotázaných, že Německo problémy zvládne. Počet "optimistů" se od posledního průzkumu na toto téma snížil. V říjnu 2015 se s názorem kancléřky Angely Merkelové, že Německo je silná země a krizi zvládne, ztotožnilo ještě 49 procent respondentů. Skeptických tehdy bylo 48 procent dotázaných.
Podle průzkumu CVVM narůstají v ČR obavy z terorismu. Za největší hrozbu Češi považují Islámský stát a Sýrii. Roste také znepokojení z migrační krize, uprchlíků i radikálních náboženských hnutí. Více lidí se také obává ozbrojeného konfliktu.
Více než tři čtvrtiny občanů zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy, odmítavě se staví také k testování čisticích prostředků na zvířatech a využívání divokých zvířat v cirkusech. Zjistil to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd.
Slovenský premiér Robert Fico tři měsíce před parlamentními volbami oznámil balík opatření ke zlepšení životní úrovně lidí a bezpečnosti země v hodnotě miliardy eur (přes 27 miliard korun). Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) je hodlá naplnit v případě, že se po volbách dostane do vlády. Podle průzkumů veřejného mínění by Směr-SD stejně jako v roce 2012 měl volby vyhrát, možná ale neobhájí zisk naprosté většiny křesel ve sněmovně.
Podle výzkumu výrazně stoupá zájem veřejnosti o problematiku Islámského státu, zájem o ukrajinskou krizi naopak upadá. Lidé obecně považují aktivity Islámského státu za hrozbu nejen pro Evropu, ale i pro Českou republiku.
Skoro dvě třetiny Čechů jsou nyní přesvědčeny o tom, že změna režimu v roce 1989 stála za to. Opačný názor má čtvrtina lidí, ukázal aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Nejvíce lidé oceňují nabytou svobodu, hlavně svobodu cestovat, pracovat a studovat v zahraničí. K poměrům před rokem 1989 dávali častěji přednost lidé starší 60 let. Názor, že nynější režim je lepší, sílí spolu s rostoucím stupněm dosaženého vzdělání a spokojenosti s politickou situací.
Téměř 70 procent Čechů považuje cizince, kteří do Česka přišli v posledních letech, za problém. Podíl lidí s tímto názorem za rok a půl vzrostl o devět bodů a je nejvyšší od května 2003. Tehdy cizinci představovali problém pro 73 procent lidí. Vyšší podíl lidí, pro které cizinci představují celorepublikový problém, je mezi dotázanými nad 60 let. Častěji je za problém označili i lidé se středním vzděláním bez maturity a lidé s levicovou politickou orientací.
Postoj Čechů k Evropské unii se zhoršuje, podíl na tom mají zřejmě i kvóty EU na přerozdělování uprchlíků. Podle třetiny Čechů je navíc důležitější členství v Severoatlantické alianci (NATO) než v Evropské unii. Po vstupu Česka do NATO v roce 1999 to bylo 19 procent, následující rok 13 procent, ale poté podíl postupně stoupal až na nynějších 34 procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM.
Lidé v České republice mají větší strach z islámu než z uprchlíků. Platí to pro zhruba dvě třetiny obyvatel, rozšíření islámu v naší zemi se obává více než osmdesát procent. Jen zhruba pětina lidí se neobává ani jednoho. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury STEM.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo hnutí ANO s 26 procenty hlasů. Druhá by skončila ČSSD s 18 procenty. Obě strany ale za poslední měsíc ztratily preference, pokles postihl i KSČM. Lidovci si polepšili a pravicová ODS se stabilizuje. Vyplývá to z volebního modelu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi. Pokud by se volby konaly teď, ve Sněmovně by usedli zástupci šesti stran a hnutí - ANO, ČSSD, komunisti, lidovci, ODS a TOP 09. Průzkumu pro volební model TNS Aisa se mezi 19. až 25. zářím zúčastnilo 801 respondentů.
Ze zástupců sněmovních politických stran lidé dlouhodobě nejvíc věří Andreji Babišovi a Bohuslavu Sobotkovi. Přibližně padesátiprocentní důvěru mají oba politici už dva roky, od května ale několik procent ztratili. Na opačné straně žebříčku jsou Miroslav Kalousek nebo Radmila Kleslová. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, do kterého se zapojilo 994 lidí.
Účastníci průzkumu také uváděli jednoho či dva lidi, kteří by se měli v příští volbě ucházet o funkci prezidenta. Účast Zemana by chtěla desetina dotázaných a druhým nejčetnějším jménem byl Babiš.
Ještě v květnu vedla radikální strana řeckého expremiéra Tsiprase o patnáct procent. Nyní, necelé tři týdny před předčasnými volbami, se na ni dotáhla středopravicová tradiční strana Nová demokracie.
Němci se ztotožňují s Volkswagenem, Goethem a Merkelovou. To je pro ně podle výzkumníků vlast. A my? Co jsou naše symboly?
Miliardář Donald Trump se usadil na čele žebříčků popularity před prezidentskými volbami v USA. Čím je to způsobené? A má reálnou šanci zvítězit v boji o Bílý dům?
Zemi čeká těžká volba. Průzkumy naznačují, že výsledek nedělního referenda bude velmi těsný.
Posílily naopak ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, KSČM má stále 13 procent.
V obavách před nápadnými, internetem ostře nasvícenými hrozbami zvenčí se snadno přehlédne, že existují také naše vlastní, soukromá nebezpečí. Nepřítel strach mezi ně rozhodně patří.
Nový průzkum: Války na Ukrajině se Češi obávají méně než Islámského státu, mezinárodního terorismu či exodu uprchlíků. Na Slovensku je to naopak.
