Volby by podle agentury Median v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 29,5 procenta. Od července si mírně polepšilo, podobně jako druzí piráti s 14,5 procenta a třetí ODS s 13 procenty. Nad pětiprocentní hranici se vyšplhala TOP 09. Ostatní strany si naopak pohoršily, nejvíce ČSSD, která spadla z červencových osmi procent na 6,5 procenta. Ve sněmovně by zůstalo devět uskupení.
S úrovní práce českých soudů a státních zastupitelství je nespokojena mírně nadpoloviční většina Čechů. Třetina lidí by přivítala radikální reformu soudního systému. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM.
Podle průzkumu agentury STEM, který probíhal v době před demonstrací proti Andreji Babišovi na pražské Letné i po ní, si jeho hnutí ANO mírně pohoršilo, a to o 1,5 procentního bodu na 32,5 procenta. Stále však suverénně vede. Výrazně si podle volebního modelu polepšili piráti - za dva měsíce získali o 4,5 procentního bodu více a volilo by je 15,6 procenta lidí. Čímž odskočili ODS, která je na třetím místě s 13,1 procenta hlasů, podobně jako v dubnu. Zároveň však vyšel průzkum Medianu, podle něhož nejsilnější opoziční stranou zůstává ODS.
Sněmovní volby by v květnu vyhrálo ANO s 27,5 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního modelu agentury Kantar TNS, který v neděli zveřejnila Česká televize (ČT). Druzí by v květnu skončili Piráti s 17,5 procenta a třetí ODS s 12,5 procenta hlasů. Do dolní komory by se dostalo sedm politických stran, KDU-ČSL a TOP 09 by nepřekročily pětiprocentní hranici, která je pro vstup do Sněmovny potřeba.
Důvěra veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana v květnu mírně klesla. Věří mu 49 procent oslovených, což je o tři procentní body méně než v dubnu. Klesla i důvěra ve vládu, věří jí 41 procent dotázaných. Nejvyšší důvěře se i nadále těší obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění v ústavní instituce, které vypracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Zveřejněná zpráva auditorů Evropské komise, podle které by Česko mělo zaplatil téměř půl miliardy korun za dotace převážně pro firmy z koncernu Agrofert, neoslabí podporu premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Jan Herzmann. Nezanedbatelná část Čechů podle něj nevnímá zneužití evropských peněz až tolik negativně.
Volby do Evropského parlamentu tradičně provází o poznání nižší účast voličů než volby parlamentní či prezidentské. K těm posledním v roce 2014 přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů. Letos jsou průzkumy optimističtější. Agentura STEM/MARK a CVVM shodně odhadují, že k volbám dorazí 27 procent voličů. Jenže na odhady účasti u evropských voleb se nedá příliš spoléhat, alespoň soudě podle průzkumů před volbami v roce 2009 a 2014. Pokud se bude situace opakovat, čeká Česko historicky nejnižší účast v evropských volbách.
Důvěra v prezidenta Miloše Zemana po dvou měsících opět překročila padesátiprocentní hranici. V současné době mu věří 52 procent občanů, což je o dva procentní body více než v březnu a únoru. Největší důvěře od dvou třetin veřejnosti se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejméně jí mají dolní i horní parlamentní komora. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Hnutí ANO by volilo 33 procent voličů, o dva procentní body více než na přelomu února a března. Druzí by ve volbách do sněmovny skončili piráti se ziskem 19 procent hlasů a třetí ODS by dostala 13,5 procenta. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Do sněmovny by se dostalo sedm subjektů. Na hranici vstupu balancují lidovci a hnutí SPD, které přitom v předchozím průzkumu dostalo 9,5 procenta.
Šedesát procent Čechů se domnívá, že zvířata jsou podstatou cirkusů a měla by v jejich programu zůstat. Většina lidí si myslí, že se zvířata mají v cirkusech dobře, nejsou týrána a krotitelé je mají rádi. Dvě třetiny dotázaných míní, že některá cirkusová zvířata by v přirozeném prostředí ani nepřežila. Lidé ale požadují přísné kontroly zacházení se zvířaty.
Jako největší hrozby pro Evropu Češi nejčastěji označují migraci a islámské radikály, mnohem méně jich jmenuje ekonomické problémy, Rusko nebo klimatické změny. Takové jsou výsledky nového šetření Evropské rady pro mezinárodní vztahy (ECFR), které mapovalo nálady voličů ve 14 zemích Evropské unie. I v průměru všech států byly na prvních dvou místech migrace a islamisté, podrobnější dotazování však ukázalo, že na rozdíl od ČR v některých zemích panují větší obavy z emigrace nežli z přistěhovalců.
Sněmovní volby by podle březnového volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta, od února zhruba tři procentní body ztratilo. Po 14 procentech by shodně měli piráti a ODS. Mírně si polepšili stejně jako SPD s 8,5 procenta. ČSSD a KSČM by měly po osmi procentech, obdobně STAN a KDU-ČSL by dosáhly na pětiprocentní hranici zajišťující místa poslanců. O jeden procentní bod méně by měla TOP 09.
Za nejpalčivější problémy země považují Češi korupci a hospodářskou kriminalitu. Lidé naopak nejvíce chválí nabídku zboží a služeb, kulturu a míru nezaměstnanosti. Spokojenost významně převažuje u 16 z celkem 29 zkoumaných oblastí veřejného života. Výrazně se změnil poměr u přistěhovalectví - za problém ho považuje 42 procent české veřejnosti, zatímco v roce 2017 to bylo 61 procent lidí, o rok dříve to bylo 74 procent.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo s velkým náskokem před ostatními stranami hnutí ANO. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ z přelomu února a března, jehož výsledky v neděli zveřejnila Česká televize. ANO by dostalo 31 procent hlasů. Druhé piráty a třetí ODS by podpořil zhruba o polovinu menší podíl voličů.
Z čelných představitelů státu věří lidé nejvíc prezidentu Miloši Zemanovi a předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Ani jim však nedůvěřuje nadpoloviční většina obyvatel Česka. Vyplývá to z lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného míněné Akademie věd (CVVM).
Jan Palach a jeho protest proti rezignaci po sovětském vpádu je napevno zaryt do paměti Čechů. Vyplývá to aspoň z průzkumu agentury NMS Market Research, podle něhož o Palachovi slyšelo 94 procent občanů. Anketa dále zjišťovala, jak Palacha lidé vnímají. Asi polovina oslovených ho označila za hrdinu nebo mučedníka, pozitivně hodnotili jeho čin zejména mladí. S přibývajícím věkem pak rostla naopak skupina těch, kdo považují sebeupálení studenta za zbytečnou oběť.
Z představitelů parlamentních stran lidé nadále nejvíc věří předsedům ANO Andreji Babišovi a Pirátů Ivanu Bartošovi, stoupla důvěra v šéfa ČSSD Jana Hamáčka. Největší nedůvěru vzbuzují šéfové SPD Tomio Okamura a lidovců Pavel Bělobrádek. Vyplývá to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Informace médií k údajnému únosu syna premiéra Babiše na Krym se podle CVVM do čísel významně nepromítly.
Premiérovi Andreji Babišovi podle bleskového průzkumu společnosti Kantar pro Českou televizi nevěří 60 procent respondentů. Důvěru má pouze u 37 procent dotazovaných.
Dvaašedesát procent Němců si přeje rezignaci Angely Merkelové na funkci kancléřky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Insa, jehož výsledky zveřejnil deník Bild.
Lidé věří nejvíc prezidentu Miloši Zemanovi a předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, oběma však od posledního průzkumu důvěra mírně klesla. Největší nedůvěru budí podle průzkumu CVVM předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
