Největší kazašské město Almaty skýtá podle svědků po několikadenních protestech a zásahu armády apokalyptický pohled. Ulice jsou plné ohořelých aut, obchody vyrabované, bankomaty zničené a vykradené, na křižovatkách stojí vojenské hlídky.
V největším kazašském městě Almaty byly "zlikvidovány" desítky lidí, kteří v noci na čtvrtek zaútočili na administrativní budovy. Informovala o tom policejní mluvčí, kterou citovala agentura TASS. Mluvčí neupřesnila, co má výrazem "zlikvidovat" na mysli. Agentura Reuters ve čtvrtek brzy ráno informovala, že na hlavní náměstí v Almaty také vjelo několik obrněných transportérů.
Trval rok a půl a v jeho důsledku zemřelo 91 lidí. Před 41 lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav. Režim se chtěl zbavit sílící opozice a armáda začala zasahovat do všech oblastí života, vojáci hlídkovali po městech a uniformy museli nosit dokonce i televizní hlasatelé.
Výhružky tehdejšímu ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi, slovní útoky na pracovníky hygieniky i úder pěstí prodavačce za to, že chtěla po zákazníkovi, aby si nasadil respirátor. V posledních týdnech také konflikty v restauracích či službách kvůli kontrole bezinfekčnosti nebo demonstrace proti protiepidemickým opatřením. Odborníci upozorňují, že část české společnosti se může radikalizovat.
Policie během středečních protestů v Bratislavě zadržela devět lidí, dva policisté utrpěli zranění. V noci na čtvrtek o tom informovaly slovenské zpravodajské servery. Další výtržníky chce policie najít s pomocí kamerových záznamů.
Organizace Ciocia Czesia, která polským ženám pomáhá se zařízením potratu v Česku, oslavila rok své existence. "Na odmítání českými klinikami narážíme čím dál méně i přesto, že výklad českého práva není vždy jasný," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz jedna ze zakladatelek organizace Katarzyna Byrteková. "V začátcích mě motivovalo ohromné naštvání, u ostatních to ale byla beznaděj," dodává.
Odpůrci nošení roušek na Slovensku pokračují v protestech v supermarketech. Při poslední podobné akci ve čtvrtek proti nim zasáhla policie. Při incidentu se zranili dva policisté a jeden muž, trojici mužů policie zadržela. Překrytí úst a nosu na Slovensku je v interiérech budov povinné, země zaznamenává rekordní přírůstky nakažených.
Aktivisté proměnili londýnské náměstí Piccadilly Circus v místo činu. Na zem křídou nakreslili obrysy obětí, přiložili žluté cedule a jen ve spodním prádle potřísněném umělou krví si na zem lehli jako mrtvoly. "Zachráníte asi 200 zvířat ročně, když přestanete jíst maso," říkají aktivisté s prosbou, aby si lidé odpustili maso.
Nejlidnatější americké město zavádí od listopadu povinné očkování proti koronaviru pro všechny městské zaměstnance. Týká se to hlavně policistů, hasičů, záchranářů a popelářů. Některým pracovníkům z první linie se ale povinné očkování nelíbí, a proto v pondělí vyrazili na protestní pochod New Yorkem.
Od slovenské přes polskou až k americké ambasádě prošly zhruba tři stovky lidí při protestu za práva žen na bezpečné potraty. Skandovali hesla jako "Moje tělo, moje volba!", nesli přitom vařečky a ramínka, jako symbol boje žen za práva na bezpečné potraty. Cílem pondělní akce bylo upozornit na praktické zákazy potratů v Polsku, v americkém Texasu i snahu části slovenských zákonodárců o totéž.
Ústavní soud vyhověl stížnosti návštěvníka Klimakempu v Louce u Litvínova v roce 2018. Musel ukázat občanský průkaz už na nádraží. Podle ústavní stížnosti nebyl ke kontrole žádný důvod. Soud rozhodl, že policie nesmí "preventivně" zjišťovat totožnost účastníků shromáždění, dokud pro to nemá nějaký objektivní důvod, který také musí kontrolovanému člověku osvětlit.
Může strávit několik let ve vězení a stojí proti ní desítky žalob. Už si postupně zvykla na výhrůžky bombovými útoky a přítomnost ochranky. Život Marty Lempartové, jedné z vůdkyň polských protestů proti zákazu potratů, se v posledním roce výrazně změnil. "Někdo to holt musí dělat. Vidím, jak má rozhodnutí vlády vliv na mladší lidi. Zaslouží si veškerou pomoc," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sara pracovala jako poradkyně na ministerstvu v Kábulu, o práci ale přišla s nástupem Tálibánu. Teď se obává o svá práva a také práva dalších žen žijících v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí. V těchto dnech za ně protestují v ulicích. “Budu pokračovat znovu a znovu, dokud mě nezabijí. Je lepší zemřít hned než umírat postupně,” říká.
Městské knihovny ve Francii od uplynulého pondělí patří mezi veřejná místa, kde se návštěvníci při vstupu musí prokázat covidovým certifikátem. Nová povinnost kontrolovat, zda byli lidé naočkovaní, nebo absolvovali test s negativním výsledkem, ale mezi knihovnami vzbudila vášnivé debaty a protesty, píše veřejnoprávní server FranceInfo.
Svaz obětí komunismu ve východním Německu kritizoval rozhodnutí spolkové země Braniborsko přidělit milionovou dotaci budované továrně amerického výrobce automobilů Tesla z fondu, který spravuje majetek vládnoucí strany a dalších masových organizací v bývalé NDR.
