Jaká opatření by byla smysluplná pro zmírnění rizik spojených se suchem? Co si myslí o dotacích pro velké farmy? Neměla by být finanční podpora omezena jen na malé a střední podniky? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal v on-line rozhovoru expert na otázky zemědělství Petr Havel.
Omezení plateb pro velké podniky nepřinese zemědělcům z Vysočiny nic dobrého, shodli se místní agrárníci. Takzvané zastropování plateb by dopadlo téměř na všechny.
Všudypřítomná řepka olejka, obří zemědělské dotace, sucho a půdní eroze určují u veřejnosti obraz českého zemědělství. V mnoha případech se ale jedná o mylné představy. Zasloužilo by si zemědělství lepší "PR"? Kde hledat zemědělskou mládež, která by zajistila fungování sektoru i v budoucnu?Odpovědi zazněly u kulatého stolu s Davidem Brožem, prezidentem Společnosti mladých agrárníků, a s Anetou Zachovou, šéfredaktorkou portálu EURACTIV.cz.
Čeští farmáři byli podle irského eurokomisaře pro zemědělství Phila Hogana, který odpovídal na otázky deníku Aktuálně.cz, na konkurenci z členských zemí dobře připraveni. Na druhé straně by jim prospělo, pokud by se více věnovali dalšímu zpracování zemědělských produktů a nevěnovali se v řadě případů jen pouhé dodávce komodit na trh.
Generační obměna v zemědělství se nedaří. Do budoucna to může mít až fatální následky, shodli se odborníci v diskuzi Hospodářských novin. Lépe jsou na tom rodinné farmy, proto podle expertů musí stát více podporovat malé a střední podniky v oboru. Zároveň je důležité zvýšit mzdy v zemědělství, zvýšit jeho prestiž a vysvětlit veřejnosti, že se jedná o moderní obor, který využívá nejnovější technologie.
Nedostatek vody v české krajině začíná zemědělce děsit. Nové technologie by nedostatek vody mohly alespoň zmírnit. Technologie by do budoucna mohly některé profese zcela nahradit a díky analýze velkého množství dat v reálném čase reagovat na okolní podmínky mnohem pružněji a efektivněji. V boji proti suchu mají pomoci také vertikální farmy a skleníky.
Jak si vedou čeští zemědělci na evropském poli? Na tuto otázku odpovídali jihočeští zemědělci při debatě, která se odehrála začátkem října v Českých Budějovicích
Jižní Morava se potýká s devastujícím suchem. Jak jeho dopadům čelit? Právě o tom v Brně diskutovali odborníci na vodohospodářství, krajinu i zemědělství.
Čeští sadaři po vstupu do Evropské unie čelí tvrdé konkurenci, zejména z Polska. Drtivá většina ovoce se totiž do Česka dováží.
Evropská unie nic nenařizuje, jen doporučuje, vzpomíná soukromý zemědělec z Vlašimska na rozhovor se svým nizozemským kolegou. Čeští úředníci by se podle něj měli zamyslet nad byrokracií a papírováním.
Zástupci zemědělců u kulatého stolu společnosti Economia řešili, kam by měly směřovat evropské dotace. Jak velká má být farma, aby směla dotace pobírat? Má se zakázat velkým holdingům, aby na společné peníze dosáhly? To vše zjistíte právě zde.
Po vstupu ČR do EU v roce 2004 a přijetí Společné zemědělské politiky se postupně podařilo zastavit propad v oblasti rostlinné a později i živočišné produkce a stabilizovat i počet pracovníků v zemědělství.
Evropská unie se rozhodla snížit dotace zemědělcům. To se jim, včetně těch českých, pochopitelně nelíbí. Bez dotací z EU si zemědělské podnikání téměř nikdo nedokáže představit, říká agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Doporučení Evropské unie podle něj často aplikujeme na principu "papežštější než papež". Dodává, že nastavení evropských dotací vyhovuje spíše velkým agropotravinářským komplexům, což má negativní vliv na stav naší krajiny, úrodnost půdy a zdroje vody.
Vstup do Evropské unie a napojení na Společnou zemědělskou politiku (CAP) výrazně přispěly ke stabilizaci agrosektoru v ČR. Vedly k zastavení propadu hospodářského výsledku odvětví a od roku 2011 k jeho pozvolnému a trvalému růstu. Přinesly ale i útlum živočišné produkce a nárůst dovozů.
