Zaměstnancům záchranné stanice pro volně žijící živočichy v pražských Jinonicích projde ročně pod rukama téměř pět tisíc zvířat. Patří k nejvytíženějším stanicím v Česku. Pro zvířata vyjíždějí na základě telefonátů od lidí, kteří je najdou. Někdy vyjedou i patnáctkrát denně. Redaktoři Aktuálně.cz se s jedním ze záchranářů vydali do terénu.
Někteří zahrádkáři v posledních týdnech zaznamenávají zvýšený počet mravenců. Objevily se i případy, kdy se tento hmyz nastěhoval do lidských obydlí a založil tam hnízda. Podle entomologů sice nyní krátkodobě mravenců přibylo, přemnožení ale nejsou a jejich přínosy na zahrádkách převažují.
Bouře, která se v neděli pozdě večer prohnala jižním Hesenskem, přinesla přívalový déšť a krupobití. Někteří očití svědci podle policie hovořili dokonce o tornádu, které ale německá meteorologická služba nepotvrdila. V důsledku nepřízně počasí bylo podle úřadů zraněno kolem 20 lidí. Bouřky ochromily také leteckou a železniční dopravu. S výpadky se potýká zejména dopravní uzel ve Frankfurtu nad Mohanem.
Letecký speciál o řeckých ostrovech začíná kroužením nad Rhodem a jeho kouzelnými plážemi. Zvláštní pozornost je věnována místu, kde stával 30 metrů vysoký rhodský kolos. V letech kolem roku 300 př. n. l. jej tu postavili místní lidé jako poděkování bohu za to, že se makedonské armádě nepodařilo ostrov obsadit. Při zemětřesení v roce 226 př. n. l. se ale jeden ze sedmi divů světa zřítil při ničivém zemětřesení. Cesta leteckého speciálu pak pokračuje přes Dodekanéské souostroví a vulkán na ostrově Nisyros až na ostrov Samos, který už je součástí Egejského souostroví.
Problémy se spánkem, zažíváním, úzkost a v krajních případech i myšlenky na sebevraždu. S těmito problémy se potýkají lidé, kteří trpí "environmentálním žalem". Úzkost z toho, co bude dál s naší planetou, se u některých projevuje smutkem, u jiných vztekem na nezodpovědné jednání okolí. "Pro někoho se pak každodenní život naplní náročnými dilematy, jestli kupovat jídlo v plastových obalech, jíst maso či létat letadlem," uvádí psychoterapeutka a vystudovaná právnička Zdeňka Voštová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Horská chata Prašivá v Beskydech ekologicky hospodaří s dešťovou vodou. Většinu vody, která dopadne na střechy objektu, provozovatelé zachytí do odpadních jímek. Pak ji použijí na splachování v nově postavených ekologických toaletách. Už v minulosti do ekologie provozovatelé prostřednictvím vlastníka chaty Klubu českých turistů investovali. Rekonstruovali například čističku vody. Podle jednoho z provozovatelů na chatě používají 60 až 70 procent vody na splachování, a proto se rozhodli situaci změnit. Vodu ve studnách hlídá počítač. Všechny investice jsou součástí obnovy objektu. Práce začaly v roce 2015 a zatím stály okolo tří milionů korun.
Myslivci našli v Žatčanech na Brněnsku 15 uhynulých zajíců. Podle předsedy tamního mysliveckého sdružení Zdeňka Vágnera mají myslivci podezření, že se zajíci otrávili látkou na hubení hrabošů. Sledujte tiskovou konferenci Zemědělského svazu.
Stojíme před apokalypsou. Na podzim nebo na jaře mohou přijít bořivé větry, které zasáhnou do vytěženého porostu, a budeme svědky další katastrofy, tvrdí lesník Václav Kinský. Kůrovcová kalamita přerůstá možnosti zpracovatelů, na techniku čekáme měsíce, státní lesy brzdí i zákon o veřejných zakázkách, popisuje současnou krizi v hospodářských lesích. Nejsou lidé, jen se o tom mluví, ale je čas vyzvat veřejnost a školy, aby šly svými silami pomoci při zalesňování, říká Kinský.
Na španělském ostrově Gran Canaria hasiči bojují s lesním požárem, který už donutil na tisíc místních obyvatel opustit své domovy. Hoří kolem obcí Artenara a Tejeda, tedy asi 30 kilometrů od metropole Las Palmas. Do boje s plameny byly zapojeny dvě stovky hasičů a deset letadel, která na oheň shazují vodu. Původ požáru zatím není zcela jasný, policie se však domnívá, že spouštěčem mohla být páječka. V souvislosti s požárem byl zatčen 55letý muž. Podle agentury Reuters požár ohrožuje řadu obcí a národní park Tamadaba na západě ostrova. Oheň na třetím největším z Kanárských ostrovů se postupně rozšířil na území o 1000 hektarech, škody na majetku ani oběti hlášeny nejsou.
Dospělé smrky z paseky poblíž vsi Nové Dvory úplně zmizely. Sucho a kůrovec je přemohli, dřevorubci vykáceli. Škůdci stačily na likvidaci dva roky. Překvapivě tady zahynuly i smrky mladé dvacetileté. Z tisíce hektarů, které Městské lesy Dačice obhospodařují, je smrků 60 procent. Až skončí těžba smrků zničených kůrovcem, zbude podniku 600 hektarů holin. Kalamita proniká i do národních parků, například krkonošského či Českého Švýcarska. Zhruba z milionu hektarů lesů v Česku, které smrk stále ještě pokrývá, podle odhadů lesníků kůrovec zřejmě napadne drtivou většinu, všechny porosty zhruba pod 700 metrů nadmořské výšky.
Okolí Města Albrechtice v Jeseníkách bylo jako jedno z prvních v republice napadeno kůrovcem. Dodnes zde malý brouk spolu se suchem devastuje obrovské lány lesů. Ministerstvo životního prostředí přitom odhaduje, že jen letos padne kvůli kůrovci v Česku půl milionu hektarů lesa a v budoucnu je pravděpodobné, že zemřou veškeré smrkové lesy v nadmořské výšce do 700 metrů. Jeseníky tak nabízejí mnohdy apokalyptický obraz toho, jak bude vypadat velká část Česka. Mezi ztichlými holinami je ale i naděje na změnu.
Za rok se vyskytne 25 až 40 bouřkových dní. Většina z nich připadá na letní měsíce, tedy do času prázdnin, dovolených a výletů v přírodě. Zatímco ve městě se člověk jednoduše schová do budovy, v přírodě to je složitější a člověk musí dodržovat několik bezpečnostních pravidel. O tom, jak může být bouřka nebezpečná, svědčí ročně nejen desítky požárů obydlí způsobených bleskem, ale také lidská zranění či úmrtí. Ve středu po zásahu bleskem zemřela žena na Děčínsku. Přečtěte si rady hasičů, jak se zachovat, pokud vás venku zastihne bouřka.
U jihošpanělského města Almería si chtěl muž ulehčit práci s vyhazováním staré lednice tím, že ji shodil ze srázu. To se mu však nevyplatilo. Nejenže dostal pokutu v přepočtu 1,2 milionu Kč, policie mu také nařídila chladničku z rokle vyzvednout a odvézt na místo k tomu určené. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Jednání, které kolega zmíněného muže natočil, úřady označily za zločin proti přírodě. Muži v krátkém videu žertují, že lednici takto recyklují, a následně se baví o tom, kolikrát se při pádu ze skály otočila.
U jihošpanělského města Almería si chtěl muž ulehčit práci s vyhazováním staré lednice tím, že jí shodil ze srázu. To se mu však nevyplatilo. Nejenže dostal pokutu 45 000 eur (1,2 milionu Kč), policie mu také nařídila chladničku z rokle vyzvednout a odvézt na místo k tomu určené. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Někteří lesníci v Česku dokázali les na kůrovcovou kalamitu připravit lépe než jiní. Například Libor Janda ze Správy městských lesů Jihlava hospodaří už 25 let poblíž vsi Stonařov. Janda vždy odmítal pěstování smrků jednoho stáří. "Snažím se od začátku hospodařit v souladu s přírodou, nedělat holiny, sázet pod smrky buk, javor, jedli, které jsou pod ochranou mateřského porostu," říká při prohlídce lokality Sokolíčko. "Až vzrostlé smrky odejdou, což se stane, máme slušný základ nového lesa," říká Janda. Za velkého nepřítele lesa považuje Janda přemnoženou zvěř, která žere semenáčky stromů.
Tisíce hasičů a dobrovolníků dál svádějí boj s lesními požáry na Sibiři. Jen v Irkutské oblasti u Bajkalského jezera se 4500 dobrovolníků se speciálními přístroji snaží zabránit plamenům, aby přeskočily na obydlené osady, oznámily ruské úřady. Podle jejich údajů leží 121 osad bezprostředně v zóně, kde je zdraví škodlivý dým obzvláště silný. Podle lesní správy zničil už oheň lesní plochu o rozsahu zhruba tří milionů hektarů, což odpovídá rozloze 40 procent Česka. Dnes úřady registrují ještě 174 ohnisek lesních požárů na ploše kolem 125.000 hektarů. Většina požárů zuří v Irkutské oblasti a Krasnojarském kraji.
Biotop Lhotka se nachází v místech bývalého tradičního koupaliště ze 70. let. Městská část Praha 4 areál vykoupila a postavila v něm přírodní koupaliště, ve kterém se čistí voda pomocí dvou oddělených jezírek s kameny a rostlinami. Biotop začal fungovat v roce 2018, po radotínském je druhým v metropoli. Pořizovací i provozní náklady jsou nižší než u klasické plovárny, navíc jsme měli v loňské náročné sezoně nejlepší vodu z přírodních koupališť v Praze, chválí si stavbu zastupitel a bývalý starosta Petr Štěpánek (Zelení a NK), za jehož úřadování se biotop zprovoznil.
Někteří živočichové se přizpůsobují rychlému tempu změny klimatu, část to ale nestíhá. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílelo 64 odborníků, mezi nimiž byl i vědecký pracovník katedry zoologie olomoucké Univerzity Palackého Peter Adamík. Jeho studie se soustředila především na ptáky, na kterých je podle něj změna nejlépe poznat a dají se pozorovat po dobu mnoha let. Jak konkrétně na ně změny klimatu doléhají, popsal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Letadlo z Jadranu zamíří na největší řecký ostrov Kréta. Přeletí tříkilometrový most nad Patraským zálivem. Bude kroužit nad Korintským průplavem, přehoupne se nad ostrovem Hydra a přes jižní pobřeží Kréty a její hornaté vnitrozemí přistane v metropoli ostrova Heráklionu.
Dostat hasicí techniku do této části Ruska v tak náročném terénu v podstatě nejde. Je sucho a silný vítr, požár se šíří korunami stromů. Pro nás je nepředstavitelné, jak velká plocha hoří. Nejpravděpodobnější příčina je lidská nedbalost, sami jsme si způsobili tuto katastrofu, říká Martin Legner z Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje. Sibiřská tajga hoří na ploše tří milionů hektarů. Dodává, že u nás jsme na velké požáry připraveni, rizika vzniku bychom prý ale neměli podceňovat.
