Michal Horáček, který chce kandidovat na prezidenta v příštích volbách, tvrdí, že je ve všem naprosto odlišný od Karla Schwarzenberga. I proto by prý mohl mít šanci vyhrát. Podle něj Schwarzenberg a jeho lidé dodnes neví, v čem udělali chybu - nevyrazil na dlouhodobější kampaň po republice a prezentoval se příliš elitářsky. Sám by chtěl společnost spojovat a ne rozdělovat na tzv. elity a "vidláky".
Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj na své internetové stránce ohlásil, že se rozhodl kandidovat na ruského prezidenta v roce 2018. Současně vybídl veřejnost k podpoře své kandidatury, aby byl k volbám v roce 2018 připuštěn. V opačném případě vyzval volby bojkotovat. Rusko podle opozičníka naposledy zažilo volby v podobě otevřené politické soutěže před více než dvěma desetiletími. Od té doby je kontroluje Kreml, který vybírá i soupeře Vladimira Putina. Ale volby bez výběru nejsou volbami, stejně jako volby s "neměnným vládcem a souborem statistů". Minulý měsíc ruský nejvyšší soud anuloval podmínečné odsouzení opozičníka za údajnou zpronevěru.
Podle představy miliardáře a matematika Karla Janečka by si lidé měli příštího prezidenta vybrat prostřednictvím interaktivní hry Prezident 21. Tu by Janeček chtěl spustit před Vánoci. Doufá, že hra bude celonárodní a zúčastní se jí co nejvíce lidí. Janeček v minulosti stál za projektem hlasovacího systému D2.1, který usiluje o "kvalitnější" demokracii tím, že lidé mají při volbách více než jeden hlas. Letos jeho systém otestoval New York nebo město Říčany u Prahy. Obě města dala šanci svým občanům rozhodovat o části městského rozpočtu.
Rakousko a Německo v pátek zvolili slovo roku pro rok 2016. Tím německým je přídavné jméno postfaktisch (postfaktický), které označuje skutečnost, kdy objektivní fakta mají menší vliv na utváření veřejného mínění než emoce. Stejné slovo - post-truth čili post-pravdivý - zvolili v polovině listopadu slovem roku v anglofonním prostředí také vydavatelé oxfordských slovníků. Jaké slovo roku by mohli zvolit Češi? Hlasujte v naší anketě.
Důležitý vzkaz, který vyslali naši sousedé v éře bojovníků s takzvanými elitami a politickou korektností.
V sedm hodin ráno se v Rakousku otevřely volební místnosti. Voliči vybírají novou hlavu státu mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, ve kterém zvítězil Van der Bellen zrušil ústavní soud. Očekává se velice těsný výsledek a ministerstvo vnitra upozornilo, že oficiální výsledek možná oznámí až v úterý.
Premiér Manuel Valls nejspíš oznámí, že bude za socialistickou stranu kandidovat na francouzského prezidenta. Cestu mu uvolnilo rozhodnutí současného prezidenta Francoise Hollanda, který nakonec nebude funkci obhajovat. Valls bude nejdřív muset projít stranickými primárkami a vítězství zdaleka nemá jisté. Socialisté se v tuto chvíli navíc rozhodně netěší velké popularitě. Pokud by Valls stranickou nominaci získal, spíš než cesta do úřadu prezidenta ho čeká boj o budoucnost strany.
"Tenkrát, když Židé museli čistit ulice, Vídeňané stáli a smáli se. Teď se znovu někdo snaží v lidech toto chování vyvolat," promlouvá v emotivním videu devětaosmdesátiletá Rakušanka Gertrude, která přežila Osvětim. Snaží se tak apelovat na rakouské sousedy, aby v nadcházejících prezidentských volbách nevolili krajně pravicového kandidáta s protiimigrantskou rétorikou Norberta Hofera. Video se objevilo na Facebooku druhého prezidentského kandidáta Alexandra Van der Bellena. Na sociálních sítích mělo mimořádně silný ohlas.
Prezidentské volby ve Francii na jaře 2017 by měl s přehledem vyhrát kandidát tradiční pravice François Fillon. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které zveřejnila francouzská agentura Elabe. V květnovém druhém kole může podle ankety silně konzervativní Fillon porazit kandidátku krajní pravice Marine Le Penovou poměrem 66 ku 34 procentům odevzdaných hlasů. Fillon by nyní v prvním kole získal 30 procent, Le Penová 25 procent, zatímco prezident François Hollande sedm a premiér Manuel Valls devět procent hlasů. Fillon zaujal voliče voláním po radikálních ekonomických změnách, tvrdému postupu proti imigraci a islamismu a po návratu k tradičním hodnotám.
Rozhovor Karla Hvížďaly s redaktorem deníku Der Standard Geraldem Schubertem o opakovaných prezidentských volbách.
Podle předběžných výsledků v prezidentských volbách zvítězil již v prvním kole nadpoloviční většinou hlasů Jovenel Moise z vládnoucí strany PHTK předešlého prezidenta Martellyho. Jeho soupeři však odmítli výsledek voleb uznat. Po zveřejnění výsledků vypukly v zemi nepokoje.
Bývalý ministr hospodářství a vycházející hvězda francouzské politické scény Emmanuel Macron oficiálně oznámil, že bude kandidovat na úřad francouzského prezidenta. Macron dříve působil jako poradce prezidenta Francoise Hollanda a později jako ministr hospodářství. Na jaře založil vlastní politické hnutí Vpřed. To má nyní 90 tisíc členů.
V případě, že by se do druhého kola prezidentských voleb dostal Miloš Zeman a podnikatel Michal Horáček, podpořila by ČSSD současného prezidenta Zemana. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Ten však dodal, že je na podobné úvahy příliš brzo a ČSSD s výběrem svého kandidáta do prezidentských voleb počká na jaro příštího roku.
Bulhaři prezidenta v prvním kole volby nevybrali, rozhodne až druhé kolo 13. listopadu. Vyplývá to z povolebních odhadů agentury Alpha Research, podle které v prvním kole zvítězil s 24,8 procentem hlasů někdejší velitel bulharského letectva Rumen Radev. Na druhém místě skončila předsedkyně parlamentu a vládní kandidátka Cecka Cačevová. Radev, který kandidoval jako nezávislý s podporou socialistů, na rozdíl od proevropsky laděné Cačevová se netají záměrem posílit vazby na Rusko. Podle předvolebních průzkumů za Cačevovou, označovanou za favoritku, zaostával. Bulhaři rozhodovali rovněž o tom, zda chtějí většinový volební systém či zda bude zavedena povinná volební účast.
FBI v rámci prověřování možného ruského vměšování do amerických prezidentský voleb zkoumá padělané dokumenty, jejichž cílem prý bylo poškodit kampaň demokratické kandidátky Hillary Clintonové. Jeden z dokumentů se týká demokratického senátora Toma Carpera, který je členem senátního výboru pro vnitřní bezpečnost. V dopise adresovaném Clintonové jeho jméno a další náležitosti figurují tak, aby list vypadal jako pravý. "Nenecháme tě tyto volby prohrát," uvádí Carper v psaní, které je považováno za padělek. Carperova kancelář podle Reuters oznámila, že kopii dopisu předala FBI.
Projděte si v grafech a na datech, jak funguje americký politický systém a co v něm za poslední desetiletí přestalo fungovat.
"Já nebudu kandidovat proti Miloši Zemanovi. Nebudu kandidovat proti nikomu. To nemá smysl. Co to je za kandidaturu, proti někomu? Celý večer jsem tady spolu s kolegy horoval za to, abychom nebyli proti někomu, ale konečně pro něco. To je daleko těžší. Já chci jít tou nejtěžší cestou. Půjdu s nějakým programem pro něco. Nikdy proti někomu, ať je to kdokoli," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Michal Horáček.
Francouzský premiér Manuel Valls by se mohl v jarních volbách ucházet o prezidentské křeslo, pokud se současný prezident Francois Hollande rozhodne nebojovat o další pětiletý mandát. Podle francouzských médií i předsedy Socialistické strany Jeana-Christopha Cambadélise se Valls jeví jako nejlepší možný náhradník za vládní socialisty. Prezidentské primárky proběhnou v lednu, o kandidátovi Socialistické strany rozhodnou stoupenci socialistů, radikální levice a Zelených.
Donald Trump dnes vystupňoval své útoky na regulérnost prezidentských voleb. Podle republikánského prezidentského kandidáta jsou zmanipulovány nejen vinou nečestných médií, ale také "na mnoha volebních místech". Kandidát na viceprezidenta Mike Pence přitom jen krátce předtím ujistil veřejnost, že oba politici výsledky hlasování přijmou. "Volby jsou absolutně zmanipulované nečestnými a stranícími médii, která protlačují křiváckou Hillary (Clintonovou), ale také na mnoha volebních místech. Smutné," napsal Trump v sociální síti twitter. Republikánský kandidát, který dosud z údajného ovlivňování voleb vinil média, tak přímo zpochybnil americký volební systém.
Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Hillary Clintonová nad svým republikánským rivalem Donaldem Trumpem vede v průzkumech veřejného mínění o jedenáct procentních bodů. Vyplývá to z dnes zveřejněné sondáže listu The Wall Street Journal a stanice NBC News, která se uskutečnila o uplynulém víkendu a ještě před nedělní televizní debatou obou hlavních prezidentských kandidátů. Průzkum, kterého se zúčastnilo 500 respondentů, vznikl poté, co se na veřejnost dostalo kontroverzní video z roku 2005, na kterém Trump vede obscénní řeči o ženách. Republikánský kandidát se již za svá slova omluvil a tehdejší rozpravu přirovnal k tlachání v šatnách.
