


Vzkaz červených trenýrek: K čemu český prezident potřebuje Hrad, desetkrát větší než Bílý dům?
Neočekáváme od prezidenta, že se bude především věnovat skutečným prezidentským povinnostem? Komentář Luďka Navary.



Neočekáváme od prezidenta, že se bude především věnovat skutečným prezidentským povinnostem? Komentář Luďka Navary.
Už potřetí se v úterý odpoledne chystá Poslanecká sněmovna hlasovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje pravidla pro národní parky a týká se zejména Šumavy. Poprvé sněmovnou schválený vládní návrh novely odmítli senátoři, když přísnou ochranu šumavských lesů omezili. Jejich podněty však poslanci na začátku března 117 hlasy odmítli, načež zákon vetoval prezident Miloš Zeman. I napotřetí je pravděpodobné, že novela projde, tentokrát by už však zákon začal platit.



Sesuvy půdy v Kolumbii, k nimž došlo z pátku na sobotu, si vyžádaly už 262 obětí, z toho nejméně 43 dětí. Vojáci v neděli ráno informovali, že dalších 220 lidí se pohřešuje. To však o několik hodin později prostřednictvím Twitteru odmítl prezident Juan Manuel Santos. Přes 200 Kolumbijců během povodní a následného sesuvu půdy utrpělo zranění, původní zprávy uváděly dvojnásobnou cifru. Sesuvy, které zničily většinu čtyřicetitisícového města Mocoave na jihozápadě země při hranici s Ekvádorem, následovaly po prudkých deštích, které rozvodnily místní řeky. V oblasti zasahuje více než 1100 vojáků a policistů.



Za zmínku stojí prezidentovo zdraví. Mozek mu pracuje, ale tělo chřadne a jeho majitel vzbuzuje lítost.



Docela prostince půjde o to, zda čeští voliči stojí o slušného, úspěšného člověka, který má rozhodně na to, aby prezidentskou funkci zvládl.



Turci žijící v cizině začali v pondělí hlasovat v referendu, které má rozhodnout o prezidentských pravomocích. Pokud by lidé schválili změnu ústavy, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Turečtí politici navštěvovali v minulých týdnech evropské země, aby přesvědčili místní Turky k hlasování pro změnu ústavy. Němci nebo Nizozemci jim to však zakázali, což mezi státy vyvolalo roztržku.



Na politiky nové éry, kteří skoncují s dosavadním politickým systémem, se snažili pasovat v pondělí večer v televizní debatě nejvážnější uchazeči o křeslo francouzského prezidenta. V debatě se sešlo celkem pět kandidátů na prezidenta, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění největší podporu voličů: vedle největších favoritů Emmanuela Macrona a Marine Le Penové také François Fillon, Benoît Hamon a Jean-Luc Mélenchon.



Pět hlavních kandidátů na francouzského prezidenta se večer střetne v první televizní debatě. Před kamerami se v souboji slov sejde kandidát republikánů François Fillon, centrista Emmanuel Macron, šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová, kandidát socialistů Benoît Hamon a kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Všem kandidátům jde o hodně - chtějí získat nerozhodnuté voliče.



Ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek a prezident Miloš Zeman k sobě našli cestu. I když spolu ne ve všem souhlasí, dokážou spolu diskutovat a dohodnout se. "Dneska nesedím v kanceláři s tím, že bych se bál, co zase prezident řekne. Kdybyste se mě ale zeptali před dvěma lety, nebyl bych si tím jistý," přiznává pro Hospodářské noviny Zaorálek. Naopak nesouhlasí například s tím, že se prezident odmítá účastnit veřejných předvolebních debat se svými protikandidáty.



Novým německým prezidentem se stal Frank-Walter Steinmeier. V neděli se oficiálně ujal úřadu. Jedenašedesátiletý sociální demokrat v převážně reprezentativní funkci vystřídal Joachima Gaucka, který se rozhodl nekandidovat do dalšího pětiletého období. Steinmeier do berlínského zámku Bellevue, který je sídlem hlavy státu, dorazil v poledne i s manželkou. Gauck ho se svou partnerkou přijal na schodech zámku a o několik desítek minut později mu funkci symbolicky předal. Bývalý ministr zahraničí Steinmeier je dlouhodobě nejpopulárnějším německým politikem. Ve svém prvním projevu po zvolení hovořil o odvaze a nutnosti boje za uchování svobody a demokracie ve sjednocené Evropě.



Volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich nečekaně neuspěl. Opravdová zkouška ale přijde až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Šéfka krajně pravicové Národní fronty a favoritka voleb Marine Le Penová ještě v úterý Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila.



Prezident Miloš Zeman, který oficiálně oznámil další kandidaturu, své zahraniční cesty často směřuje na východ. Ruskou federaci za svůj mandát navštívil dvakrát, Čínu taktéž. Zato slovenský prezident Andrej Kiska nebyl ani jednou v Číně ani v Rusku. S Vladimirem Putinem se Zeman setkal také na oslavách 70. výročí konce druhé světové války v Číně, kam v roce 2015 zamířil jako jediný západní prezident. Jak se zahraniční cesty českého a slovenského prezidenta křížily, ukazuje grafika.



Do prezidentských voleb ve Francii zbývá méně než šest týdnů. Nejvíce hlasů by v prvním kole měla podle průzkumů dostat šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová. Kandidátka na první francouzskou prezidentku plánuje, že pokud uspěje ve volbách, tak do půl roku vypíše referendum o setrvání v Evropské unii. Pokud by v hlasování Francouzi odmítli z Unie odejít, tak Le Penová coby prezidentka podá demisi.



Maďarským prezidentem byla v pondělí podle očekávání zvolena dosavadní hlava státu János Áder. Na další pětileté období ho podpořili poslanci vládních stran. Uspěl ale až ve druhém kole, v prvním totiž nezískal dvě třetiny všech 199 členů parlamentu. Áder je blízkým spolupracovníkem premiéra Viktora Orbána. V prvním, dopoledním hlasování obdržel 131 hlasů, tedy o pouhé dva hlasy méně, než potřeboval k okamžitému úspěchu. Jeho soupeře, kandidáta levice Lászlóa Majtényiho, podpořilo 44 opozičních poslanců. Zbylých 24 zákonodárců krajně pravicové strany Jobbik se hlasování zdrželo. Áderovi je 57 let. Spolu s Orbánem v roce 1988 založil nyní vládnoucí stranu Fidesz.



Miloš Zeman cíleně dělí společnost, je to pro něj výhodné, ale naprosto nezodpovědné, říká Jiří Dienstbier a dodává, že pro něj Zeman není vhodným kandidátem. Jaroslav Foldyna je přesvědčen o tom, že Zeman získá podporu ČSSD. Deklaruje podle něj jasně české národní zájmy, a to se líbí drtivé většině, která jde k volbám.



Podívejte se v grafice Aktuálně.cz na profily lidí, kteří se chystají ucházet se o Hrad nebo jejichž jméno je s kandidaturou často spojováno.



Miloš Zeman bude mít obrovský náskok před ostatními, bude to, jako kdyby ostatní vybíhali na patnáctistovce dvě minuty po něm, je spíše výjimečné, že by úřadující prezident neobhájil, celé čtyři roky si prezident dělal v podstatě volební kampaň, jezdil do zapadlých koutů země, kde byl často prvním prezidentem, který se tam za celou dobu objevil, dokázal tam v lidech vzbudit přesvědčení, že on je jejich ústy, že jejich hlas přenáší někam nahoru, říká politolog Stanislav Balík a dodává, že Zemanovo zdraví považuje za klíčový faktor, který může prezidenta Zemana ohrozit. Příkladem prý může být video Hillary Clintonové.



První kolo francouzských prezidentských voleb by mohlo mít překvapivého vítěze. Marine Le Penovou, dosavadní jednoznačnou favoritku, by mohl už napoprvé porazit centristický kandidát Emmanuel Macron. Ten se v poslední době stal terčem nevybíravé dezinformační kampaně, za níž zřejmě stojí Rusko. Podle nového průzkumu by v úvodním kole voleb mohl získat o procento víc než Le Penová. V kole druhém, kam postupují jen dva nejlepší kandidáti, by už Le Penovou porazil výrazným rozdílem, o 30 procent hlasů. Do druhého kola by se s podporou 20 procent vůbec nedostal kandidát tradiční pravice Fillon, jehož provází skandál s proplácením náhrad pro jeho manželku.



Kandidát francouzských republikánů François Fillon byl ještě nedávno považován v prezidentských volbách za hlavního favorita. Teď byl pod stále silnějším tlakem, aby z hlasování odstoupil. Dopadá na něj aféra kolem fiktivního zaměstnávání jeho ženy Penelope. Republikáni zatím marně hledají plán B. V pondělí bývalý premiér Alain Juppé, kterého Fillon v listopadových primárkách porazil, oznámil, že kandidovat coby "náhradník" nebude. Vedení republikánů večer oznámilo, že Fillona plně podporuje.



Bývalý francouzský premiér Alain Juppé odmítl kandidovat v prezidentských volbách a nahradit tak kandidáta republikánů Francoise Fillona. Podle vlastních slov na to Juppé "není připraven". Jeho jméno začali skloňovat i sami republikáni poté, co se jejich kandidát Fillon začal potýkat se skandálem okolo fiktivního zaměstnávání své manželky. Od té doby mu v průzkumech klesají preference, Fillon ale dál odmítá odstoupit. První kolo prezidentských voleb se koná 23. dubna 2017. Podle průzkumů je favoritkou šéfka Národní fronty Marine Le Penová. V druhém kole ji má ale porazit její protikandidát, a to buď aférou stíhaný Fillon, nebo exministr hospodářství Emmanuel Macron.