Podrobné výsledky, rozhovory, reportáže, analýzy a aktuální články o prezidentských volbách 2023 na jednom místě. Nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi skončí funkční období 8. března 2023. Jeho nástupcem Češi zvolili Petra Pavla.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Podle ní je za vetem Zemanova nespokojenost se škrty v rozpočtu Lán kvůli manipulaci zakázek. Sněmovna podle ní Zemanovo veto přehlasuje.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová ve středu na ministerstvu vnitra odevzdala přihlášku do prezidentské volby. Podpisů její tým nasbíral přes 100 tisíc, po kontrole jich odevzdala více než 82 tisíc, řekla. Ministerstvo bude teď kontrolovat náležitosti kandidátních listin.
Poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahájil ve středu 2. listopadu prezidentskou kampaň na Teplicku v Ústeckém kraji. Přímo v terénu s ním neformálně mluvil reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá kandidovat na prezidenta republiky. Oznámil to v neděli v televizi Nova. V pondělí požádá o důvěru předsednictvo hnutí. Pokud ji získá, obrátí se na poslance ANO, aby jeho kandidaturu podpořili. Chce hlavně hájit zájmy českých občanů, řekl. Oznámení přišlo krátce poté, co se v Lánech sešel s prezidentem Milošem Zemanem.
Václav Havel, Václav Klaus a především přímo volený Miloš Zeman rozšířili prezidentskou moc natolik, že je iluzí teď očekávat hlavu státu, která by odolala pokušení toho využívat.
Miloš Zeman na své poslední cestě z Hradu do regionů zavítal do Ústeckého kraje. Konkrétně dorazil do malé obce Lukavec u Litoměřic. Zde ho čekalo několik desítek místních, pro které to byla druhá prezidentská návštěva obce. Kdysi do obce přijel komunistický prezident Ludvík Svoboda. Zemana zde uvítaly děti ze školky s vlaječkami, poté se prezident vyfotil i s chlapcem na vozíku.
Prezidentský kandidát, který není schopný posbírat 50 tisíc podpisů od občanů, by se o Hrad neměl ucházet. Podle Miloše Zemana tím ukazuje, že není schopný oslovit voliče. Dosluhující prezident to prohlásil při návštěvě Ústeckého kraje, kterou se s výjezdy do regionů ve funkci loučil. Lidi, kteří se s ním přišli setkat, ale více zajímalo, co bude od příštího roku dělat a zda setrvá v politice.
Podporu 20 poslanců a 30 senátorů získal dosud pro svou prezidentskou kandidaturu nezávislý senátor Pavel Fischer. Ucházet se začátkem příštího roku o Pražský hrad chce mimo jiné s heslem "Česká republika na prvním místě". Fischer při představení kampaně v pražském klubu Rock Café řekl, že jako prezident by pokračoval ve svém boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize.
Sběr podpisů potřebných pro kandidaturu v prezidentských volbách vstupuje do závěrečné fáze. Zisk nejméně 50 tisíc podpisů už ohlásilo pět uchazečů, další dva se opírají o hlasy zákonodárců. O tom, kolik osobností se o post prezidenta skutečně utká, ale rozhodne až kontrola ministerstva. "Na dostatečný počet podpisů od občanů dosáhnou jen dva nebo tři kandidáti," míní politolog Lubomír Kopeček.
„Rozhodně máme i jiné téma než Andreje Babiše. Chtěli jsme upozornit na bizarnost toho, že člověk s tolika kauzami vůbec zvažuje kandidaturu na prezidenta. Unášel stát a stále má dlouhé prsty,” říká mluvčí spolku Milion chvilek pro demokracii Hana Strašáková o nové kampani Demokrat na Hrad. „Demokratičtí kandidáti jsou ti, kteří nejsou populisté nebo extremisté,” dodává,
Prezidenti zemí střední a východní Evropy včetně hlavy českého státu Miloše Zemana odsoudili pondělní ruské bombardování ukrajinských měst. Podle prezidentů zemí takzvané bukurešťské devítky šlo o válečné zločiny podle mezinárodního práva.
Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl již v prvním kole znovu zvolen hlavou státu. Předběžné výsledky tak potvrzují dřívější prognózy agentur Arge a Sora. Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, někdejší předseda strany Zelených, byl ve volbách favoritem. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska, šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
