Stovky lidí dnes třetím dnem demonstrují v Rangúnu proti vojenskému převratu v Myanmaru (Barmě) a proti zadržování zvolené vůdkyně civilní vlády Do Aun Schan Su Ťij. Informovala o tom agentura Reuters. Podle agentury AP dav nabývá na počtu a půlce dopoledne tamního času počet lidí přesáhl tisícovku. V neděli po celé zemi protestovaly desetitisíce lidí.
Zhruba padesát Barmánců žijících v Česku se v sobotu odpoledne sešlo na pražském Václavském náměstí na protest proti vojenskému převratu, který se uskutečnil v jejich domovině. Podpořili také protestní akce, které se v Barmě proti svržení civilní vlády a uvěznění jejích čelných příslušníků konají. Vrcholní příslušníci armády se moci v zemi chopili v pondělí.
K prvnímu pouličnímu protestu od pondělního vojenského převratu v Barmě se ve čtvrtek sešla skupina protestujících ve středobarmském Mandalaji. S odvoláním na příspěvky na sociálních sítích o tom informovala agentura Reuters.
Barmská učitelka tělesné výchovy Khing Hnin Wai pravidelně cvičí na prostranství před budovou tamního parlamentu a poté svá cvičební videa zveřejňuje na sociálních sítích. Jedno z nich natočila i na začátku tohoto týdne - a to přesně ve chvíli, kdy v zemi probíhal armádní převrat. Vojenskými vozidly v pozadí se ale cvičitelka nenechala vyrušit a pokračovala dále ve své sestavě.
Zloděj křičí "chyťte zloděje!", říkáme v Česku. V Barmě by nám dnes dobře rozuměli. Byť tamní generálové volby drtivě prohráli, urvali moc. Už zase.
Barmská armáda v pondělí vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž se vedení Barmy ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain a oznámil změny v kabinetu. Su Ťij je podle posledních zpráv v domácím vězení v metropoli Neipyijtu.
Malijští vojenští vzbouřenci ve čtvrtek oznámili, že ze zajetí propustili prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, který byl v jejich rukou od převratu z minulého týdne. Keitovo propuštění bylo jednou z podmínek uznání přechodné vlády, jež povstalcům uložili mezinárodní partneři včetně Francie a států v regionu, připomíná agentura Reuters.
V Mali se vzbouřili vojáci na základně poblíž metropole tohoto západoafrického státu. Jeden z šéfů povstalců oznámil, že zadrželi prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, za jehož odstoupení se v zemi už několik měsíců demonstruje, a premiéra Bouboua Cissého, informovala agentura AFP. Zprávu později potvrdily oficiální státní zdroje.
Polsko, Maďarsko, Německá demokratická republika, Bulharsko, Československo. V takovém sledu šly za sebou v roce 1989 změny v zemích bývalého východního bloku. V prosinci zůstával komunistický režim u moci pouze v Rumunsku. Do chvíle, než se demonstranti sešli 15. prosince v Temešváru na západě země. O deset dní později už nově ustanovená Fronta národní spásy nechala popravit diktátora Ceaušeska.
Při sobotním etiopském pokusu o převrat byl zavražděn náčelník generálního štábu Seare Mekonnen a předseda regionální vlády státu Amhara Ambachew Mekonnen. S odkazem na mluvčí etiopského premiéra to napsala agentura AFP. Podle místních médií, na něž se odvolává agentura Reuters, šéfa generálního štábu zastřelil jeho osobní strážce.
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.
Savčenková obvinění odmítla. Tvrdila, že věděla o tom, že ji tajná služba SBU sleduje, a tak jí prý schválně podstrčila náčrtek chystaného útoku na parlament. Šlo podle ní z její strany o "surrealistickou politickou provokaci".
Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová obvinila vládu, že "provádí převrat" proti justici. Polská vláda podle ní chodí podél propasti, do níž může spadnout celý národ.
Lidé si s odchodem Mugabeho spojují velké naděje, je ale velkou otázkou, zda se naplní, myslí si Ondřej Homolka, který už deset let dováží ze Zimbabwe do Česka sochy. V zemi podle něj nedošlo ke klasickému státnímu převratu, jednalo se o druh dohody. Nový prezident slíbil boj proti korupci, většina autoritářských režimů vysává stát pro osobní obohacení.
Šéf zimbabwské armády navštívil začátkem listopadu Peking, kde se sešel s čínskými vojenskými špičkami. Jen o pár dní později armáda v Zimbabwe převzala kontrolu nad zemí. A zadržela prezidenta Roberta Mugabeho a jeho ženu Grace.
Expremiérka Jinglak Šinavatrová si měla v pátek vyslechnout rozsudek v případu zneužití moci a korupce, ve kterém jí hrozí až 10letý trest odnětí svobody. K soudu se ale nedostavila a místo toho uprchla do exilu. Zanechala v Bangkoku stovky lidí, kteří přišli k budově soudu vyjádřit populární političce podporu. Šinavatrová se těší oblibě především mezi chudým venkovským obyvatelstvem. Kvůli státním dotacím pěstitelům rýže ale přivedla zemi k obrovským ekonomickým ztrátám. Ze země utekla stejně jako před 11 lety její bratr, také bývalý thajský premiér čelící stejně jako ona korupčnímu skandálu.
Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.
Do pokusu o puč v Černé Hoře se zapletly i ruské úřady, tvrdí černohorský prokurátor Milivoj Katnić. Vychází přitom z výslechů podezřelých. Loni v říjnu policisté v Černé Hoře zadrželi dvě desítky lidí, které podezírali ze zapojení do spiknutí. To mělo mít za cíl svrhnout prozápadní vládu a zavraždit premiéra Mila Djukanoviče. K moci by se pak dostalo proruské vedení. Moskva však jakékoliv zapojení do pokusu o puč popírá.
Turecká policie zadržela Murata Sabuncua, který je šéfredaktorem opozičního listu Cumhuriyet. S odvoláním na místní média o tom informovala agentura Reuters s tím, že policisté provedli domovní prohlídky u vedení deníku a jeho redaktorů. O důvodech razií nejsou informace, Turecko nicméně od červencového zmařeného puče podniká zátahy proti skutečným i domnělým podporovatelům hnutí tureckého duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara považuje za strůjce nepodařeného vojenského převratu. Po zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a 100 000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, státních zástupců, policistů i například učitelů.
Celkem 35 tureckých diplomatů a jejich rodinných příslušníků požádalo v Německu o azyl poté, co v polovině července turecká vláda zmařila pokus o vojenský převrat. Informovalo o tom dnes německé ministerstvo vnitra. Po neúspěšném pokusu o puč Ankara zahájila vlnu čistek namířených proti příznivcům hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní ze zosnování převratu. Mluvčí ministerstva vnitra Johannes Dimroth odmítl upřesnit, kolik z žadatelů jsou skuteční diplomaté a kolik rodinní příslušníci, ale i to, zda všichni diplomaté původně pracovali na zastupitelských úřadech v Německu. Turecké velvyslanectví v Berlíně se k případu nevyjádřilo.
