Návrh Jihočeského kraje na zdanění finančních náhrad za nevydané církvení restituce považuje premiér Bohuslav Sobotka za snahu získat body v předvolebním boji. Návrh kraje, který vede sociální demokrat Jiří Zimola, podle něj nemusí uspět u Ústavního soudu. "Mrzí mě, když mě vlastní předseda obviňuje z předvolební rétoriky, místo aby mě pochválil za dodržování stranických slibů," reaguje Zimola.
Premiér Bohuslav Sobotka považuje námět prezidenta Miloše Zemana o možném nasazení hasičů do ochrany českých hranic před migranty za improvizaci. V pořadu české televize Otázky Václava Moravce uvedl, že hasiče na hranice posílat nebude. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru ohradil. Podle něj prezident předkládá realistická řešení.
K incidentu mělo dojít ve středu během vypjatého hlasování v parlamentu. Trudeau se podle videozáznamu zveřejněného televizí CBC vydal usadit na místo konzervativního poslance, který se nemohl prodrat přes dav diskutujících zákonodárců. Přitom došlo ke kontaktu s opoziční poslankyní Ruth Ellen Brosseaouvou. Trudeau se za incident omluvil.
Premiér Bohuslav Sobotka chce po ministru financí Andreji Babišovi vysvětlení, proč minulý týden nepřišel na jednání o čerpání evropských dotací. Napsal mu proto třístránkový dopis, který má Aktuálně.cz k dispozici. Podle předsedy vlády má Babišův resort zpoždění s přípravou klíčového auditu, který je důležitý pro zahájení čerpání financí z Evropské unie. Babiš v den, kdy se jednání konalo, rozdával v Karlových Varech koblihy a sešel se s lékaři v místní nemocnici.
Šéf hnutí Andrej Babiš odstartoval kampaň před krajskými volbami a stejně jako prezident Miloš Zeman cestuje po českých regionech. V Karlových Varech před několika dny od šesti hodin ráno rozdával koblihy, poté se setkal s lékaři a zdravotními sestrami v místní nemocnici. Jenže premiérovi Bohuslavu Sobotkovi se nelíbí, že v ten den chyběl na poradě o čerpání evropských dotací. Babiš kritiku odmítá a říká, že má důležitější věci na práci.
Pro českou diplomacii je květen pořádně "horký" měsíc. Během něj se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) setká se zástupci dvou velmi znepřátelených zemí − Íránu a Izraele. Už v pondělí přivítá viceprezidenta Alího Akbara Sálehího, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Jde o delikátní záležitost, protože Izrael vždy považoval Česko za svého největšího spojence v EU a s velkými obavami pozoruje, jak po lednovém skončení sankcí uvalených na Írán navazují mnozí s touto zemí přátelské vztahy. Tyto obavy potvrzuje v rozhovoru i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Český premiér by měl podle něj dát jasně najevo, že má Írán skončit se sponzorováním terorismu.
Evropská unie se podle maďarského premiéra Viktora Orbána pod vedením německé kancléřky Angely Merkelové "vydala na pospas Turecku" v rámci uprchlické krize, přičemž není "možné předpovědět" důsledky tohoto kroku. "Bezpečnost Evropské unie nemůže být v rukou mocnosti, která je mimo EU," prohlásil Orbán v rozhovoru pro nové vydání německého týdeníku Wirtschaftswoche. Zároveň kritizoval příslib EU zaplatit Turecku tři miliardy eur (81 miliard korun) na vypořádání se s uprchlíky na svém území, po nichž by v budoucnu měla být vyplacena další stejná částka. "Není možné předvídat, jak tohle skončí," řekl šéf maďarské vlády.
Francouzská vláda chce o dva měsíce prodloužit výjimečný stav, který platí po listopadových útocích v Paříži. Tentokrát do 26. července, a to kvůli blížícímu se fotbalovému šampionátu, který země hostí od 10. června do 10. července. Ochránci lidských práv vidí v podmínkách ohrožení demokracie a bouří se. Státní rada ale podmínku o zrušení výjimečného stavu zavrhla. Současně s tím proběhlo v centru Paříže obří protiteroristické cvičení. Podívejte se na práci elitních policejních útvarů.
Ukrajinský parlament schválil demisi dosavadního šéfa vlády Arsenije Jaceňuka a novým premiérem jmenoval dosavadního předsedu parlamentu Volodymyra Hrojsmana. Ve sněmovně, která má 450 členů, jeho kandidaturu podpořilo 257 poslanců, 50 se jich postavilo proti.
Rezignací se otevírá cesta k ukončení politické krize v zemi, Jaceňukova vláda v poslední době ztrácela podporu v parlamentu. Přestože v únoru ustála hlasování o vyslovení nedůvěry, dvě vládní strany opustily koalici, čímž vláda přišla o většinu v parlamentu. Nástupcem Jaceňuka má být šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman.
Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson odmítl, že by podal demisi. Jeho úřad vydal prohlášení, že pouze navrhl "dočasné předání funkce" místopředsedovi své Pokrokové strany. Stalo se tak nedlouho poté, co vládní strana oznámila Gunnlaugssonovu rezignaci. Premiér se ocitl pod tlakem po zveřejnění dokumentů o daňových rájích. V ulicích Reykjaviku žádaly jeho odchod tisíce lidí, desetina obyvatel ostrova pak podepsala petici za jeho demisi. Podle Panama Papers koupil s manželkou firmu na Britských Panenských ostrovech, kterou využívali k investicím milionů dolarů. Společnost měla významný podíl ve třech velkých islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly.
Loutkami v nadživotní velikosti, tradičními kroji i chlebem se solí přivítali krajané premiéra Bohuslava Sobotku při návštěvě Sokola v americkém městě St. Paul. Ve státě Minnesota na americkém středozápadě, kde St. Paul leží, dnes žije asi 85 tisíc lidí s českými kořeny, setkání s ministerským předsedou si nenechaly ujít na tři stovky z nich.
Slovenský premiér Robert Fico má po parlamentních volbách vyšší šanci na sestavení vlády. Dvě strany pravého středu změnily svůj dřívější odmítavý postoj k povolebním jednáním se Směrem-SD. Obě strany otočily poté, co padla možnost vzniku pravicové vlády.
Rozjíždí se kauza Farma Čapí hnízdo. Andrej Babiš ji dříve hrdě vydával za své dílo. Dnes se k ní nechce znát. Co to?
Slováci do desáté hodiny večerní rozhodují o složení nového parlamentu. Podle dřívějších průzkumů získá nejvíce hlasů Směr-SD současného premiéra Roberta Fica, strana ale ztratí většinu ve sněmovně. Jedním z hlavních témat letošní kampaně se stala migrační krize. Ta sice Slovensko přímo nezasáhla, Ficův kabinet se ale tvrdě postavil proti přerozdělování uprchlíků na základě kvót.
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky se vrátila k miliardové zakázce na provoz letecké záchranné služby v dalších osmi letech. Na stůl dostala i dopis ministra obrany Martina Stropnického, který uvedl, že jeho resort nemá dostatek vrtulníků a personálu, aby záchranku zajišťoval sám. Ministr spočítal, že by si armáda musela pořídit dalších dvanáct vrtulníků a zajistit také výcvik 36 posádek. Ministr financí Andrej Babiš však navrhuje jiný model. Podle něj by se mělo uvažovat o založení neziskové organizace, která by leteckou záchrannou službu provozovala. Podobně jako je tomu v zahraničí.
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou rozhovory o britských požadavcích na reformu Evropské unie v kritické fázi a riziko, že Británie osmadvacítku opustí, je skutečné. Jak Tusk dodal po setkání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, čtvrteční summit v Bruselu bude klíčový pro budoucnost Evropské unie.
Prezident Miloš Zeman ve středu potvrdil, že Česko zaplatilo 150 milionů korun za propuštění dvou unesených dívek v Pákistánu. "Když riskujete smrt českých občanů, tak si je téměř nikdy nebudete brát na svědomí," řekl Zeman při návštěvě Plzeňského kraje. Podle něj je placení výkupného velké dilema. TOP 09 iniciovala mimořádnou schůzi Sněmovny. Poslanci se sejdou ve čtvrtek v poledne. Místopředseda strany Marek Ženíšek řekl, že postup Zemana je na odstoupení.
Prezident Miloš Zeman jen zbytečně zvyšuje napětí ve společnosti, když opakovaně kritizuje jeho osobně či sociální demokracii, myslí si premiér Bohuslav Sobotka. V rozhovoru pro Týden také uvedl, že Zeman by se neměl "míchat" do vnitřních poměrů v ČSSD, kterou už dávno opustil, a měl by fungovat jako nadstranický prezident. Česko podle něj nepotřebuje politiky, kteří aktuální hrozby zneužívají pro své politické cíle.
Pokud se bude český rozpočet vyvíjet dobře, Česko by mohlo dát letos na pomoc uprchlíkům utíkajícím před syrským konfliktem více peněz. Novinářům to před odletem na čtvrteční dárcovskou konferenci v Londýně řekl premiér Bohuslav Sobotka. Zatím v letošním roce Česko počítá na pomoc Sýrii a regionu s asi 170 miliony korun.
