Festival Pražské jaro uspořádá 5. prosince ve Španělském sále Pražského hradu mimořádný adventní koncert, na němž vystoupí Orchestra of the Age of Enlightenment. Přední britské těleso hráčů na dobové nástroje uvede Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha z roku 1734.
Spíš jako fyzická vlna než něco, co se jen poslouchá ušima, působila skladba In vain rakouského autora Georga Friedricha Haase, když tuto sobotu zazněla v pražském Centru současného umění Dox. Pro její provedení bylo klíčové osvětlení. Ve dvou částech se v sále zcela zhaslo a hráči i posluchači se na pár minut ocitli ve tmě. Před koncem se k hudebnímu rytmu přidal rytmus blikajících světel.
Po 13 letech se na program závěrečného koncertu festivalu Pražské jaro vrací Devátá symfonie Ludwiga van Beethovena s Ódou na radost, a to v podání České filharmonie řízené renomovaným Christophem Eschenbachem. Vzezřením vrcholně seriózní, nejmenší detaily hlídající třiaosmdesátiletý německý dirigent se na festival průběžně vrací od roku 1968, kdy tu debutoval jako talentovaný klavírista.
Dirigent Roman Válek a jeho těleso Czech Ensemble Baroque budou na letošním ročníku festivalu Pražské jaro debutovat. Přitom na scéně existují už pětadvacet let.
Začátkem 80. let minulého století orchestr v New Yorku nezvládl skladbu Američana Johna Adamse nazvanou Grand Pianola Music. Pulzující krátké staccatové noty se drolily, celek ztratil tah, a když se šel autor po dohrání poklonit, byl slyšet pískot a bučení. Slibně rozjetá kariéra talentovaného třicátníka dostala další šťavnatý impulz: nefalšovaný skandál.
Kritikové tvrdí, že dovede být vznešený a vulgární najednou. Píše vynikající opery a frustruje ho nízká míra inspirace ve filmové hudbě. Šestasedmdesátiletý americký skladatel a držitel Pulitzerovy ceny John Adams letos poprvé vystoupí v Praze. Jako dirigent České filharmonie uvede příští úterý 23. května na festivalu Pražské jaro vlastní novinky a ohlédne se do historie.
Pro altistku čečenského původu Bellu Adamovovou a její rodinu je ruská válka na Ukrajině jako déjà vu. V 90. letech minulého století utekli do Prahy před válečným konfliktem mezi Ruskem a Čečenskem. Tehdy jí byly tři roky. Své pocity zohlední také v programu recitálu, který jí tuto sobotu 20. května v Anežském klášteře připraví festival Pražské jaro.
Za účasti prezidenta Petra Pavla i premiéra Petra Fialy z ODS tento pátek ve Smetanově síni Obecního domu začal 78. ročník festivalu Pražské jaro. Jako tradičně zazněla Má vlast od Bedřicha Smetany, tentokrát ji zahrál Orchestr Velšské národní opery pod taktovkou svého šéfdirigenta Tomáše Hanuse. Posluchači je odměnili potleskem vestoje.
Nejstarší český festival klasické hudby omládl. Až tento pátek začne 78. ročník Pražského jara, navenek bude vše při starém. V zákulisí však došlo ke střídání generací.
Poslední dokončené dílo Antonína Dvořáka se po více než třech dekádách vrací do české metropole. Operu Armida s libretem Jaroslava Vrchlického začne od příštího pátku 19. května v režii Jiřího Heřmana a pod taktovkou Roberta Jindry uvádět pražské Národní divadlo. Jeho sbor připravil Lukáš Kozubík.
Koncertní síní St. Davis Hall se rozléhají tóny notoricky známé skladby, která Čechům připomíná rodnou zemi. Je konec ledna, třetí hodina odpoledne. V Cardiffu, hlavním městě Walesu, se hraje Má vlast od Bedřicha Smetany.
Dva dny plné soudobé hudby, které zahrnují velké večerní koncerty, debaty i mistrovské kurzy, se vloni poprvé staly součástí Pražského jara. Akce nazvaná Prague Offspring připomínala samostatnou odnož či svým způsobem festival uvnitř festivalu. Letos se koná podruhé opět v holešovickém Centru současného umění Dox 26. a 27. května.
Klavírista Igor Levit, který bude jednou z hvězd letošního ročníku festivalu Pražské jaro, dělá máloco stejně jako ostatní.
Stejně jako slavný Herbert von Karajan také český dirigent Tomáš Netopil pilotuje letadlo. Tím ale podobnost mezi nimi končí. Zatímco Karajana se mnozí hráči báli a skrytě jej nenáviděli, sedmačtyřicetiletý rodák z Přerova si je dokáže okamžitě získat širokým úsměvem a neokázalým vystupováním.
Osmatřicetiletý violoncellista Tomáš Jamník příliš nepasuje do běžné představy o virtuosovi klasické hudby. Místo pěstování vlastní hvězdné image vkládá čas a energii do věcí, ze kterých mají vždy něco navíc i lidé kolem něj.
Velšané stejně jako Češi nepatří mezi početné národy. Český dirigent Tomáš Hanus je už sedmým rokem uměleckým ředitelem Velšské národní opery v Cardiffu a citlivě vnímá, jak si Velšané snaží uchovat kulturní identitu. Zápasem o ni je i cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany, který Hanus s velšským orchestrem nastudoval pro letošní ročník festivalu Pražské jaro.
Smysl pro detail i zvukovou krásu spojuje Magdalenu Koženou a Mitsuko Uchidu. Vzájemnému porozumění nebrání ani generační rozdíl: japonská klavíristka natočila první samostatné album v roce 1973, kdy se česká mezzosopranistka teprve narodila.
Nejen jako skladatel, ale též otevřeným přístupem ke své sexualitě či temné rodinné minulosti proslul Georg Friedrich Haas. Devětašedesátiletý Rakušan bude rezidenčním umělcem příštího ročníku festivalu Pražské jaro. Zúčastní se dvoudenní akce Prague Offspring, která v Centru současného umění Dox představí soudobou tvorbu.
Kdo na příštím ročníku festivalu Pražské jaro potká rezidenčního umělce Antoina Tamestita, může se zeptat: jaký je rozdíl mezi přejetým violistou a přejetým ježkem? Nebo: víte, kdy hraje violista falešně?
