Zabijačku, která se před týdnem uskutečnila u hradního kancléře Vratislava Mynáře v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, vyhodnotili policisté jako přestupek. Spočívá podle nich v porušení zákazu shromažďování povoleného počtu osob. O přestupku policie informovala Krajskou hygienickou stanici ve Zlíně, která je kompetentní rozhodnout o případné sankci.
Okolnosti týkající se zabijačky, kterou v pátek ve své restauraci v Osvětimanech na Uherskohradišťsku uspořádal hradní kancléř Vratislav Mynář, prověřují policisté. O výsledcích budou informovat krajskou hygienickou stanici jakožto správní orgán příslušný k projednání případného přestupku. Okolnosti zabijačky prověří i veterináři, protože dostali podnět.
Hradní kancléř Vratislav Mynář uspořádal v pátek ve své restauraci v Osvětimanech na Uherskohradišťsku zabijačku, které se v době platnosti nouzového stavu zúčastnilo šest lidí. Na porážku prasete dorazil i starosta obce Aleš Pfeffer. Krajská hygiena o zabijačce nevěděla. Kancléř se hájí, že prase bylo nemocné a bylo třeba jej zabít.
Izraelská Haifa dlouho řeší problém divokých prasat, která si často do města přicházejí pro zbytky a někdy i pro úrodu na zahrady. V době koronaviru, kdy jsou obyvatelé doma a ulice prázdné, se problém ještě znásobil, napsal server Ynet. Radnice jej řeší mnoho let.
Češi vepřové maso navzdory klesající spotřebě milují a v Evropské unii patří k jeho velkým fanouškům. Poznají však v obchodě vepřové maso od hovězího na první pohled a vědí, jak vypadá plec, kýta nebo krkovička či jaký kus vybrat na výpečky se špenátem? Přehlednou mapu prasete a jeho masa nám pomohl sestavit Tomáš Mareš, řezník francouzské restaurace La Gare patřící do skupiny Gare restaurants.
Mníšek pod Brdy je šestitisícové městečko ležící jihozápadně od Prahy na úpatí Brd. Už několik let ho trápí přemnožení divočáci, kteří neváhají vyrazit i do městské zástavby. Místní je tak potkávají na svých zahradách nebo při čekání na autobusových zastávkách. Starostka si myslí, že by se městu ulevilo, kdyby se sem vrátili vlci.
Anatomii prasete je dobré znát především pro účel zabijačky. Na některých částích vepřového si lidé pochutnávají i při letním grilování. Bleskurychlou lekci provedl řezník Tomáš Mareš z La Gare Restaurant.
Představte si svět, ve kterém jsou prasata na vrcholu potravního řetězce, lidé zůstávají ve velkochovech a jejich maso se prodává ke konzumaci. Prvotina brněnského autora Martina Klusoně s názvem Prasopolis si pohrává s myšlenkou, co by se stalo, kdyby se role ve společnosti obrátily a zvířata by lidem dělala to, co oni dělají jim. "Původně jsem sepsal krátkou povídku během své obědové pauzy a nakonec z ní vznikla knížka. Netoužil jsem zpropagovat veganství nebo vegetariánství, spíš jsem chtěl upozornit na to, co se zvířatům děje," říká v rozhovoru. A protože se s autorem známe ze studií, během rozhovoru si tykáme.
Na začátku července byla na východě Rumunska potvrzena nákaza v komerčním chovu se skoro 44 000 domácími prasaty.
Stát zakázal na konci ledna využívání těchto léčiv, protože je ve volné přírodě žerou divoká prasata, jejichž maso se následně nesmí konzumovat. Snažil se tak podpořit lov divokých prasat kvůli snížení rizika šíření afrického moru prasat.
Vepřín v Letech na místě koncentračního tábora končí. Objekt dnes převezme stát. Firma, jež vepřín vlastnila, dostane do 16. dubna 80 procent z kupní sumy 450,8 milionu Kč. Po 28 letech svobody a slibů z něj 14. března odvezl kamion posledních 300 prasat. Na místě úmrtí více než tří stovek lidí byl od roku 1972 vepřín. V následujících letech zde vznikne památník holokaustu, který se pravděpodobně propojí se stávajícím pietním místem, které stojí opodál.
Podle policie dvojice žádný zákon neporušila, prase zabila humánním způsobem.
Přestože domácích zabijaček dlouhodobě spíše ubývá, minulý se rok jejich počet mírně zvýšil.
Chovatelka dvou miniprasat Kamila Vaštová o prasatech jako domácích mazlíčcích; mediální analytik Josef Šlerka o tom, co může rozhodnout prezidentské volby; bývalý prezident Václav Klaus o Miloši Zemanovi a Jiřím Drahošovi
K praseti neuvěřitelně přilnete, nejde to popsat, je to úplně jiné než chovat psa nebo kočku. Prase vás miluje, ale nedává to najevo, je hodně teritoriální a nárokuje si celou domácnost, říká chovatelka dvou prasat Kamila Vaštová. Dodává, že i miniprasátko vyroste a je schopno zdemolovat byt. Prasomilové mají vlastní chovatelský klub, ve kterém je registrováno 270 prasat.
Prasomilové – tak o sobě hovoří lidé, kteří si jako svého domácího mazlíčka pořídili prasátko. A stejně se jmenuje i nový dokument České televize. Všichni si v dobré víře kupovali něco, co mělo dorůst do váhy přibližně 10 kg. Jaké to je, žít doma se zvířetem, které má většina z nás spojené s chlívkem a se zabijačkou? Lstiví a vychytralí pašíci jsou navíc přesvědčeni, že to oni jsou pány domácnosti. Když chceme mít extra mazlíčka a pořídíme si do bytu čuníka, náš život se od základu změní. Musíme počítat s problémy - s rodiči, partnery, ale i se sousedy. Prasomilové mají i svůj klub v čele s obětavými funkcionářkami, které pomáhají členům řešit jejich časté trable.
Zvýší se i odměna za nalezení uhynulého kusu - na 2000 korun, v okrese Zlín pak na 5000 korun.
Veterináři dnes nařídili všem obcím Zlínského kraje vyhotovit soupis chovů domácích prasat. Vyplývá to z nově přijatých mimořádných veterinárních opatření, které Státní veterinární správa (SVS) zveřejnila na své úřední desce. Opatření souvisí se zamezením dalšího šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat. Chovatelé musejí údaje o svých hospodářstvích nahlásit nejpozději do 31. ledna. Vyhotovené soupisy jsou následně obce povinny odevzdat krajské veterinární správě do 7. února. Za nesplnění nebo porušení nařízení hrozí fyzickým osobám pokuta až 50 000 korun, právnickým osobám a podnikatelům až dva miliony korun.
U malochovů prasat je nutná registrace od počtu dvou. Pokud chovatelé prasata dříve nezaregistrovali, nejspíš u nich veterináři nařídí porážku.
Africký mor prasat se na Zlínsku rozšířil mimo vysoce rizikovou oblast ohraničenou ohradníky. Uvedl to ředitel krajské veterinární správy František Mahdalík. Veterináři podle něj nemoc potvrdili u sedmi divokých prasat nalezených mimo ohraničenou zónu. U šesti uhynulých kusů byla nákaza potvrzena 23. prosince. Nalezeni byli zhruba 1500 metrů od ohradníků u obce Lípa. Dalšího uhynulého divočáka našli myslivci na rozhraní katastrů Želechovic nad Dřevnicí, Lípy a Zlína-Kudlova, nemoc u něj byla potvrzena 30. prosince.
