Situace na českém trhu práce nahrává fluktuaci. V době nízké nezaměstnanosti lidé nemají strach o práci a častěji ji mění. Někdy ale možná až příliš často. Kdy už je to podle odborníků podezřelé?
Představte si svět za 20 let. Průmysl 4.0 bude na svém vrcholu. Budou za nás všechnu práci vykonávat roboti? Jaké pracovní oblasti zůstanou lidem? Profese, které vyžadují lidský dotek, zůstanou.
Aplikace WeChat má v Číně nezastupitelnou roli. Lidé jejím prostřednictvím platí, objednávají si taxi a dovoz jídla, domlouvají si termíny návštěvy doktorů a komunikují s rodinou a přáteli. Aplikaci, která byla představena v roce 2011, využívá už miliarda uživatelů. Poslední dobou si ji ovšem oblíbili i zaměstnavatelé, kteří tak svým podřízeným píší po pracovní době nebo o víkendech.
Řada firem zkracuje zaměstnancům pracovní dobu. Klasický osmihodinový pracovní den, který u nás byl zaveden před sto lety, je už přežitý. Chtějí dát lidem více času na osobní volno, po kterém tak volají. Vrací se jim to v jejich loajalitě, která je v době minimální nezaměstnanosti cenná.
Nezměníme-li svá očekávání ohledně stachanovských výkonů v mentálních profesích, dočkáme se dalších nekvalitních rozhodnutí poznamenaných chronickou únavou.
Nezaměstnanost v Česku v dubnu klesla na 2,7 procenta z březnových tří procent. Počet nezaměstnaných je tak nejnižší od června roku 1997. Oznámil to dnes Úřad práce ČR. Ještě výrazněji se snížil podíl nezaměstnaných meziročně, protože loni v dubnu činil 3,2 procenta. Zároveň stoupl meziměsíčně i meziročně počet volných míst. Úřad evidoval ke konci dubna zhruba 210 tisíc lidí bez práce a téměř 340 tisíc volných míst.
Zaměstnanci již netrpělivě vyhlíží výplatní termín, píše týdeník odborové organizace Kovo Škoda Auto. A není se čemu divit. Velká část zaměstnanců totiž dostane ve výplatě částku přes sto tisíc korun hrubého. Mzdy rostou i druhé největší automobilce v Česku, kterou je nošovické Hyundai. Výhled pro následující měsíce už tak pozitivní není. Škodovku čekají velké investice do elektromobilů a celý segment automotive začíná po loňském zvyšování platů znatelně brzdit.
Blanka Nováková vede technické oddělení firmy Anect, věnující se kybernetické bezpečnosti. Pod sebou má padesát zaměstnanců, většinou mužů. Ostatně tak je to v IT firmě dosud běžné, ženy se totiž do této oblasti příliš nehrnou. Podle analýzy projektu Evropa v datech se podíl vysokoškolských studentek informačních technologií v evropských státech pohybuje v průměru okolo 20 %. V Česku jen 15 %. Blanka ale nevystudovala IT, původně je učitelkou češtiny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vypráví, jak si pozici v nelehkém oboru musela jako žena vybojovat.
Workoholici dříve nebo později zkolabují, navíc jsou špatní týmoví hráči. Firmy je touží zaměstnávat, ale já jim radím, ať to nedělají, říká psychoterapeut Tomáš Rektor. Stejně jako každý jiný závislý hledá workoholik důvody, proč v tom pokračovat, má to ale jednodušší, protože pro mnohé je hrdina, který hákuje 16 hodin denně, míní Rektor. Workoholismem se v poslední době pochlubilo hned několik politiků. Nemáme za to být rádi, premiér není první, kdo pracuje 16 hodin denně, je ale první, kdo se tím chlubí, dodává psychiatr.
Praha měla v loňském roce opět nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech regionů Evropské unie, činila 1,3 procenta. Druhou nejnižší pak měl český region Jihozápad. Naopak nejvyšší nezaměstnanost měl zámořský departement Francie Mayotte, kde dosáhla 35,1 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Evropský statistický úřad Eurostat.
Inspektoři práce loni odhalili 4583 lidí, kteří v Česku pracovali nelegálně, skoro 80 procent z nich tvořili cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Ve srovnání s rokem 2017 tak významně vzrostl počet nelegálně zaměstnaných cizinců, zatímco počet Čechů a občanů EU se skoro nezměnil.
V Česku rychle přibývá zahraničních zaměstnanců. Na konci loňska jich v Česku pracovalo 568 700. Tvořili tak téměř 11 procent zaměstnaných v zemi. Za poslední rok se počet zvedl o pětinu. I za nejvyšší konjunktury před deseti lety bylo číslo poloviční. Od vstupu Česka do Evropské unie se pak zvýšilo víc než pětkrát. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ministerstva práce.
Před pár lety jejich profese ještě neexistovaly. Nabídku práce pro influencera, manažerku rodičovství nebo odborníka, který učí mluvit chatboty, jste v inzerátech nenašli. Dnes už ano. Trh práce prochází díky digitalizaci radikální změnou, a zatímco řada profesí zanikne, jiné vzniknou. Podle jedné studie 65 procent pracovních pozic, které budou vykonávat současné děti a mládež, dosud neexistuje. Přečtěte si 10 příběhů lidí, kteří už některé nové profese vykonávají.
Expertka na daně Aranka Bergnerová navrhuje, aby podnikající matky platily sociální pojistné 29,2 procenta z reálných, nikoli fiktivních příjmů.
V Kosmonosech proběhla už po pětadvacáté soutěž Autoopravář Junior. O titul bojují nejlepší automechanici, autotronici, karosáři a autolakýrníci z celé republiky. Hlavním organizátorem je Střední průmyslová škola automobilní z Brna. Školy spolu s firmami z autoprůmyslu chtějí podpořit studium technických oborů a spolupráci mezi vzdělávacími instituty a budoucími zaměstnavateli.
Hlava každý den vymýšlí scénář, jak by bylo krásné, kdyby se tělo do důležité činnosti nemuselo pouštět, popisuje prokrastinaci lektor time managementu Daniel Gamrot. Vědomý odpočinek je ale důležitý, odpočaté tělo a mysl podávají dobrý výkon, člověk by měl tělo poslouchat, míní. Ráno jsem tři hodiny nejvýkonnější, pak přijde údolí smrti, kdy se nedá přemýšlet nad ničím smysluplným, a pak chytnu druhý dech, dodává Gamrot.
Pokud někdo musí pracovat 16 hodin denně, tak to nepovažuji za režim odborníků, ale za mizerné podmínky někoho, kdo neumí dobře zorganizovat ani vlastní práci.
Když firma zjistí, že její zaměstnanec pracuje pod vlivem drog či alkoholu, může mu dát okamžitou výpověď. Jenže pak ho nemá kým nahradit. Pracovní trh je vyčerpán, nejsou na něm téměř žádní volní uchazeči. A tak je někdy pro firmu lepší, když je šéf "slepý". Zároveň to však vede k tomu, že pití a drogy v práci přestávají být pro řadu profesí tabu.
V uplynulých šesti měsících změnilo zaměstnání přes 20 procent Čechů. To je nejvíce od roku 2010, od kdy společnost Randstad v Česku dělá svůj průzkum na toto téma. Nejčastěji měnili zaměstnání lidé pracující chemickém průmyslu, v telekomunikačních a poštovních službách a tradičně v hotelnictví a stravování.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15 000 korun. O částce začne vyjednávat s vládou. Na tiskové konferenci to dnes oznámil předák největší odborové centrály Josef Středula. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13 350 korun. Proti rychlému růstu nejnižšího výdělku se stavějí zaměstnavatelé. Souhlasili by s částkou 700 korun. Přidání projedná tripartita. S výraznějším navýšením souhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
