Fastfoody stále ještě neumějí vyjít dostatečně vstříc českým zákazníkům, kteří v jídelníčku omezují maso či mléko. V zahraničí je přitom jejich menu často podstatně širší. Vychází to ze zjištění neziskové organizace ProVeg. Ta sestavila žebříček řetězců rychlého občerstvení a kaváren dle rozsahu jejich nabídky rostlinných jídel.
Dostupné potraviny za příznivé ceny jsou minulostí, členské země Evropské unie se musejí zabývat potravinovou bezpečností. Po schůzce s kolegy ze sedmi zemí střední a východní Evropy včetně Česka to v pátek řekl slovenský ministr zemědělství Samuel Vlčan.
Bedýnky supermarketů plné neprodané zeleniny za pár desetikorun upoutaly v době zdražování pozornost na sociálních sítích. Zatímco někteří si je nemohou vynachválit, kritici je s nadsázkou označují za legendu, jelikož je v obchodech viděl jen málokdo. To řetězce vysvětlují omezenou nabídkou a velkým zájmem. Marketéři mají službu za dobrý způsob, jak chudším pomoci a na bohatší ekologicky působit.
Stále více lidí šetří rodinný rozpočet tím, že při nákupu potravin využívá slev. Do nich spadají i akce prodejců na nákup jídla, kterému expiruje datum na obale. Přitom desetina potravin, které Evropané nakoupí, končí v koši jen kvůli tomu, že značení špatně chápou. Ve snaze zabránit plýtvání tak Brusel navrhuje úpravu nebo úplné nahrazení pojmu "minimální trvanlivost". Jasno má být do konce roku.
„Realita českých polí je odtržená od toho, co vidíme na billboardech. Nepotkáte tam pána ve slamáku, ale Ukrajince, Bulhary nebo Filipínce. Je to běžná praxe napříč celou Evropou, všechno je o penězích,” říká potravinová expertka Anna Grosmanová, která jela na mezinárodní food festival Terra Madre představit typické české plodiny. „Za Českou republiku letos vezeme jablka, mák a oskeruši,” dodává.
Veterinární správa varuje před kozími sýry z Francie, které mohou obsahovat úlomky kovu. Část výrobků se podařilo zadržet ve skladech, část se ale dostala do prodejen několika obchodních řetězců. Lidé, kteří si sýr koupili, by jej neměli jíst. Vrátit jej mohou v místě prodeje, informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Přestože Češi ušetří v průměru 19 procent ze mzdy, je v tuzemsku přes 60 procent nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy. To řadí Česko v žebříčku finančního zdraví domácností až na 13. místo v eurounijním srovnání 27 států. Finanční situaci českých domácností přitom dál komplikují drahé energie, vyplývá z osmého pilíře Indexu prosperity Česka.
Rostoucí ceny energií a zemědělských výrobků zdražují potraviny v celé Evropě. V Česku rychleji než v okolních státech, ukazují data statistiků. Sousední Polsko navíc u potravin zavedlo protiinflační opatření chránící zákazníky. Počet Čechů, kteří vyrážejí nakupovat k sousedům, se proto zvyšuje. Následující přehled ukazuje, co a za kolik za hranicemi nakupují.
Šéfkuchař Přemek Forejt zpívající a hrající na suroviny fastfoodu McDonald's, raper Kapitán Demo nakupující v supermarketu Lidl. Zavedené značky letošní léto vsadily na neotřelou propagaci. A podle marketingového specialisty Zdeňka Haška se jim to vyplatilo. "Marketéři to mají čím dál těžší. Snaží se sice vymýšlet komunikaci v duchu 'odliš se, nebo zemřeš', ale málokdo to dělá dobře," podotýká.
Francouzský maloobchodní řetězec Carrefour zmrazí ceny stovky nabízených výrobků, včetně potravin, zdravotnických potřeb i oblečení. Chce tak svým zákazníkům pomoct s vysokou inflací. Firma to podle agentury Reuters uvedla ve svém pondělním sdělení.
„Nemusím to dělat kvůli materiálnímu nedostatku, jen je mi strašně líto, že se ty věci vyhazují. Když vidíte desítky kilo masa, kterému nic není a kvůli kterému zemřela zvířata, nepřijde mi hloupé, že někomu vlastně vykrádám kontejner,” říká Barbora Müllerová, která se dva roky věnuje tzv. dumpster divingu. „U supermarketů mi to nechutné nepřipadá, nikdy mi z ničeho nebylo zle,” dodává.
Potraviny v centru Lednice na Moravě se staly novou chloubou obce. Normalizační budova, která stála naproti Lichtenštejnskému zámku, je pryč a namísto ní stojí tradiční městské stavení s moderními detaily. Původní objekt hyzdil historické centrum obce, město ho ale nemohlo přestavět, protože ho nevlastní.
Britský řetězec supermarketů Iceland Foods umožní svým zákazníkům nakupovat potraviny na splátky. Informovala o tom agentura Bloomberg. Nabídka řetězce přichází v době, kdy se domácnosti v Británii stejně jako v dalších evropských zemích musejí vypořádávat s rostoucími životními náklady. V Česku se provozovatel prodejen Iceland dostal do konkurzu, koncem srpna zde uzavře svou poslední prodejnu.
Čeští zákazníci si už zvykli za kvalitní a ekologické potraviny připlácet. V poslední době jim ovšem jejich úsilí kazí vysoká inflace a zdražování. Cenové rozdíly mezi bio a farmářskými produkty a konvenčními potravinami se však momentálně paradoxně zmenšují. Důvodem přitom není zlevňování na straně malých farem, ale prudší zdražování potravin z velkovýroby.
Domácím vajíčkům se ta z obchodu nevyrovnají. Je o tom přesvědčeno 400 tisíc australských chovatelů, kterým nosnice běhají po dvoře. Jak zjistil nedávný výzkum zaměřený na chov ve městech jako Sydney nebo Melbourne, neliší se jejich snůška jen v chuti a čerstvosti.
Za poslední dekádu prorazily obchody zaměřené na prodej zboží bez obalů do mnoha českých měst. Teď se ale řada z nich potýká s existenčními problémy. Od začátku letošního roku skončilo přes 15 procent bezobalových prodejen a další bojují s nezájmem zákazníků. Problémy spustila změna nákupního chování během pandemii koronaviru a dál je prohlubuje vysoká inflace.
Meziroční inflace v červenci potřinácté v řadě zrychlila. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
„Trh kvalitních potravin je ovlivněn mezinárodním trhem méně, než potraviny běžné kvality, proto můžeme zlevňovat, zatímco běžné obchody zdražují,” říká ředitel firmy Bezobalu Jiří Sedlák. „Průměrný český občan je velmi ekologicky uvědomělý. Jsme národ houbařů, chatařů, pejskařů, a to nám buduje vědomí, že příroda má hodnotu,” dodává.
„Do jídla, které vyhodíme, se všechno investovalo zbytečně, ať už jde o pohonné hmoty, elektřinu nebo lidskou práci. Lidé, kteří nákup nejvíc plánují, plýtvají nejméně,” říká Anna Strejcová, zakladatelka iniciativy Zachraň jídlo. „Většinou potraviny špatně skladujeme nebo jich nakoupíme zbytečně moc. Údaje o trvanlivosti a datu spotřeby jsou přibližné, spoléhejte na svůj čich,” dodává.
Podle cenovky na regálu měla stát pomazánka 15 korun, u pokladny za ni však chtěli o deset víc. Skutečná cena bývá často vyšší než ta, která je uvedená u výrobku ve slevě. Za celý nákup pak může zákazník tratit i stovky korun navíc. Zákon přitom porušuje každá třetí sleva, obchodní řetězce kvůli tomu platí statisícové pokuty. Brání se tím, že jde o selhání jednotlivců, kterému nemohou zabránit.
