"Přesně o půlnoci 21. srpna 1968 jsem překročil hranici Československa. Jako podle švýcarských hodinek," vzpomíná polský podplukovník ve výslužbě Henryk Wrona. Tehdy jel v čele 11. tankové divize a hranici v Lubawce překročil při invazi pěti armád států Varšavské smlouvy jako první polský tankista. Projekt Paměť národa přináší spolu s Aktuálně.cz svědectví tehdejších polských vojáků.
Od 21. srpna až do začátku listopadu 1968 okupovalo Československo 28 tisíc polských vojáků. S tímto počtem se Poláci dostali hned na druhé místo jednotek Varšavské smlouvy - sovětských vojáků tehdy do Československa vkročilo až 350 tisíc. O polské účasti svědčí unikátní dobové fotografie polských vojenských pamětníků i archivní dokumenty.
Německý ostrov Usedom na Baltu lemují široké písečné pláže. Na nich se ve větru krčí barevné proutěné "koše", typická ochrana zdejších dovolenkářů před štiplavým větrem a zrníčky písku. Malebné místo si oblíbil i císař Vilém II., teď mu ale podle místních hrozí zkáza. Několik kilometrů východně totiž začíná Polsko, kde by měl vzniknout obří kontejnerový přístav.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
Sejm, dolní komora polského parlamentu, v úerý hlasy vládní koalice v závěrečném čtení přijal kontroverzní mediální zákon, který má podle svých odpůrců umlčet televizi TVN, vlastněnou americkou společností Discovery a kritickou vůči vládě. Zákon nyní zamíří do Senátu, kde má těsnou většinu opozice.
Na první pohled může část polské Bogatynie působit jako filmová kulisa. Úzkou, mírně stoupající ulici lemují malebné domky s upravenými předzahrádkami. Nad jejich střechami se ale otevírá jiný pohled. Tyčí se tam obří komíny uhelné elektrárny Turów. Místním nijak nevadí, jsou zvyklí. A co je nejdůležitější: elektrárna a nedaleký povrchový důl jsou pro ně zdrojem obživy.
Atletka Kryscina Cimanouská doufá, že bude moci v Polsku pokračovat ve sportovní kariéře. Na tiskovce ve Varšavě rovněž řekla, že Polsko si vybrala po diskusi s rodiči, jelikož by za ní časem mohli přijet. Sportovkyně se z olympiády v Tokiu v obavách z represí odmítla vrátit do vlasti poté, co veřejně kritizovala běloruské sportovní funkcionáře. Do Varšavy přiletěla ve středu večer.
Chtěla jsem vyjádřit podporu něčemu, čemu věřím. Vím, že situace v Polsku není nejlepší, ale nečekala jsem to tak špatné. Moderátoři se ke mně po vysílání otočili zády, popisuje slovenská zpěvačka Karin Ann vystoupení v ranním vysílání polské televize TVP2. Také chci být akceptovaná a ne odsuzovaná. Čím dál tím víc mladých lidí se začíná zajímat o nerovnost a globální oteplování, dodává.
Chtěla jsem vyjádřit podporu něčemu, čemu věřím. Vím, že situace v Polsku není nejlepší, ale nečekala jsem to tak špatné. Moderátoři se ke mně po vysílání otočili zády, popisuje slovenská zpěvačka Karin Ann vystoupení v ranním vysílání polské televize TVP2. Také chci být akceptovaná a ne odsuzovaná. Čím dál tím víc mladých lidí se začíná zajímat o nerovnost a globální oteplování, dodává.
Když člověk projíždí okolo obří jámy hnědouhelného dolu Turów, je snadné ztratit přehled o tom, ve kterém státě se zrovna nachází. Důl a stejnojmenná elektrárna leží ve výběžku polského území obklopeném Německem a Českem.
Hosty vysílání jsou Jan Zazvonil z Aliance drážního provozu, ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil a slovenská zpěvačka Karin Ann.
Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost.
Místo prašné jámy třpytící se hladina vody a okolo les poskytující příjemný chládek. Tak by mohla podle představ polské státní těžařské firmy PGE vypadat budoucnost místa, kde se dnes rozkládá obří hnědouhelný důl Turów. Plány na proměnu lokality jsou zatím jen vágní, experti ale varují, že zaplavení těžební jámy potrvá desítky let. A scházet může to úplně nejdůležitější: voda.
Polské opoziční uskupení Občanská koalice (KO), jejímž lídrem se nedávno stal někdejší premiér Donald Tusk, zaznamenalo za poslední měsíc výrazný nárůst popularity a snížilo náskok vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění společnosti IBRiS pro server Onet.pl. vzrostla podpora pro centristickou koalici za měsíc o 10 procentních bodů.
Ministerstvo dopravy plánuje posílit železniční spojení se sousedními státy. Od prosince 2023 by tak České dráhy měly vypravovat přímé vlaky z Prahy přes polskou Vratislav až do Gdyně k Baltskému moři, zakázku by přitom měly získat bez soutěže. Ve středu o tom informoval server Zdopravy.cz. Přímý spoj do Vratislavi se chystá zavést také soukromý dopravce RegioJet.
Česko nestíhá své polské sousedy ve stavbě hned dvou dopravních spojení. Poláci mají náskok jak s přípravou vysokorychlostní tratě, která má propojit Vratislav a Prahu, tak s budováním rychlostní silnice S3, jež se má na českých hranicích napojit na dálnici D11. Polsko plánuje stavbu S3 dokončit v roce 2023, stavba už postoupila až k hranicím. Česko bude mít hotovo zřejmě až o dva roky později.
Evropská komise ve čtvrtek zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin (LGBT) v obou zemích. Zatímco v maďarském případě je důvodem zejména nový zákon zakazující ve školách informovat o menšinové sexuální orientaci, u Polska jsou podle komise problémem zóny bez LGBT ideologie, které vyhlásily desítky polských měst.
