


Kdyby puč uspěl, Turecku by hrozila občanská válka
Značná část Turků sdílí Erdoganovy názory na směřování země. S tím by se nevypořádal žádný státní převrat, píše v analýze politolog Emil Aslan.



Značná část Turků sdílí Erdoganovy názory na směřování země. S tím by se nevypořádal žádný státní převrat, píše v analýze politolog Emil Aslan.



Desetitisíce lidí oslavovaly v noci na neděli v tureckých městech potlačení pokusu o vojenský převrat a držely "hlídky pro demokracii".



Tureckou armádu čeká po nezdařeném puči rozsáhlé vyšetřování, aby se zjistilo, kdo všechno převrat plánoval, podporoval ho či s ním jen sympatizoval. A pak i nemilosrdné čistky. Schopnosti milionové turecké armády či její vazby na Alianci to ale neoslabí. Jen bude pod pantoflem prezidenta Erdogana, soudí expert na Turecko František Štěpánek, dlouholetý generální konzul v této zemi, ale i bývalý šéf Vojenského zpravodajské služby.



Turecko zažilo dramatickou noc z pátku na sobotu, během níž se část armády pokusila o státní převrat. Co se v zemi, která je klíčová například pro boj s terorismem, děje? Jaké to bude mít důsledky? Vše důležité najdete v naší online reportáži.



Vojenský puč byla poslední možnost, jak zvrátit, aby se Turecko nestalo Erdoganovou zemí diktátorského typu, domnívá se novinářka Tereza Engelová. Někteří Turci prý mluví o tom, že za pučem může stát sám Erdogan. Je jí hrozně líto, kam Turecko směřuje, a myslí si, že země letos není pro turistiku vhodná, není tam podle ní bohužel bezpečno.



V Istanbulu ani v Ankaře neprobíhá žádná občanská válka, jak se může jevit z nočních záběrů, situace se ale může změnit, říká Martin Maryška, předseda spolku Češi a Slováci v Istanbulu. Ve městě se cítí bezpečně, rozhodně neuvažuje, že by kvůli pokusu o vojenský puč odjel ze země.



S 510 600 vojáky v činné službě je turecká armáda početně druhou největší v rámci NATO po americké armádě. Armáda tohoto klíčového člena Aliance, který má 80 milionů obyvatel, už provedla třikrát státní převrat, a to v letech 1960, 1971 a 1980. V roce 1997 pak přinutila nenásilnou cestou k odstoupení vládu orientovanou na islamizaci země.



Nejméně 161 mrtvých a 1440 zraněných si vyžádal pokus o převrat v Turecku, který v pátek pozdě večer zahájila část armády. Puč se podařilo zmařit, situace v zemi už je pod kontrolou, uvedl v sobotu premiér Binali Yildirim. Prezidentský úřad ale vyzval občany, aby zůstali v ulicích, a zabránili tak dalšímu možnému pokusu o puč. Pod kontrolou vlády není budova generálního štábu v Ankaře, vojáci v ní ale prý požádali o jednání o kapitulaci. Podle Yildimira v bilanci mrtvých nejsou zahrnuty oběti mezi pučisty. Prozatímní náčelník generálního štábu Ümit Dündar dopoledne hovořil o 104 mrtvých účastnících převratu a 90 obětech na straně civilistů, policistů a vojáků věrných vládě.



Je nejdůležitější, aby byl v Turecku zachován demokratický režim, shodují se v reakcích čeští politici. A to nejen kvůli tomu, že Turecko má druhou největší armádu v NATO a je významným spojencem. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD dopoledne prohlásil, že to, co se stalo, je znepokojující. "Změna vlády musí v demokracii probíhat pouze demokratickým způsobem, násilí a zbraně nemají v politice demokratické země své místo," řekl premiér



Pokus o převrat v Turecku tuto zemí na oslabí a destabilizuje. "Tedy i jižní křídlo Aliance," domnívá se bývalý náčelník českého generálního štábu Jiří Šedivý. Fakt, že puč jeho organizátorům nevyšel, podle generála ještě nic neznamená. "Turecko v každém případě čeká ostrý boj o držení moci. A ten je vždy spojen s nemalými riziky pro vývoj a směřování této pro nás důležité spojenecké země," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Pro cestovní kanceláře bude rozhodující odpolední jednání krizového štábu ministerstva zahraničí. Pokud ten prohlásí Turecko za nebezpečnou destinaci, cestovní kanceláře budou muset své klienty stáhnout. Vypořádání lidí, kteří neodletí na zakoupenou dovolenou do Turecka, závisí na vůli cestovních kanceláří.



V Turecku došlo k pokusu o vojenský převrat, během kterého už bylo zabito několik desítek lidí.



Davy lidí vyšly do istanbulských ulic, aby podpořily prezidenta Erdogana.



Dramatický apel prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, tanky v ulicích, obsazená média. Turecko zažilo dramatickou noc z pátku na sobotu, během níž se část armády pokusila o státní převrat. Co se v zemi, která je klíčová například pro boj s terorismem, děje? Jaké to bude mít důsledky? Vše důležité najdete v naší online reportáži.



V Turecku probíhá vojenský převrat. Letiště v Istanbulu obsadily tanky. Turecká armáda uzavřela oba mosty přes Bosporský průliv v Istanbulu.



Část turecké armády v pátek večer zveřejnila prohlášení, že se ujímá moci v zemi a vyhlásila v celém Turecku zvláštní stav. Podle premiéra Binaliho Yildirima se jednalo o "ilegální akci mimo velení" ze strany armádní skupiny, prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval obyvatele, aby vyšli do ulic a protestovali proti převratu. Na mnoha místech v Ankaře, Istanbulu a jinde byla v noci na sobotu slyšet střelba a silné detonace, bojovalo se o strategické objekty, tanky operovaly také v blízkosti parlamentu. Situace je značně nepřehledná, byť premiér již ohlásil, že pokus o puč byl potlačen a situace je pod kontrolou. České ministerstvo zahraničí v současné době důrazně varuje před cestami do Turecka.