Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné, skutečně zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian.
Z floridského mysu Canaveral v pátek odstartovala mise Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem mise je prozkoumat vzdálenou, na kovy bohatou stejnojmennou planetku, která obíhá okolo Slunce mezi Marsem a Jupiterem.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin.
„Pokud vyšleme další sondu za hranice sluneční soustavy způsobem, jakým to udělala NASA, bude mi 100 let, než tam dorazí. Musíme dělat věci rychleji. Přímo ze Země můžeme pohánět malou sondu mimořádně silným laserem a dostat se na pětinu rychlosti světla,” líčí Pete Worden, bývalý šéf výzkumného střediska NASA Ames a dnes vedoucí první mise, která bude pátrat po mimozemské inteligenci.
Jasně oranžový Mars bude nejjasnějším tělesem na prosincové noční obloze. V noci na čtvrtek se v letošním roce nejvíce přiblíží Zemi, a na několik týdnů tak vzniknou nejvhodnější podmínky pro jeho pozorování. Týden poté pak bude Mars v opozici se Sluncem, z pohledu pozorovatele na Zemi bude tedy přímo naproti Slunci. Opozice těchto těles nastává zhruba jednou za dva roky.
Pokud se výrazně nesníží celosvětová produkce skleníkových plynů, dělí svět od nezvratných klimatických změn méně než sedm let, uvádějí nejnovější vědecké výpočty. Tento čas zbývající do oteplení planety o 1,5 stupně Celsia na pražské Letné nově odpočítávají klimatické hodiny. Jejich levý ciferník ukazuje zbývající roky a dny, pravý odečítá hodiny, minuty a vteřiny.
Americká vesmírná agentura NASA slaví úspěch v historické misi planetární obrany. Nárazem sondy DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, 11 milionů kilometrů od Země. Dobu jeho oběhu kolem planetky tím 27. září zkrátila o 32 minut. NASA o tom v úterý informovala na tiskové konferenci.
Do brněnského parku Kraví hora míří tisíce lidí, aby si během Festivalu planet prohlédly obrovské nafukovací modely Slunce, Země, Marsu a Měsíce, které za tmy svítí. Akce pořádaná studiem Visualove společně s Hvězdárnou a planetáriem Brno potrvá do čtvrtka 11. srpna. Modely jsou nafouknuté za příznivého počasí od 14 hodin do půl dvanácté v noci.
Mufloni u nemocnice, ptáci na skládce a pavouci číhající na lampách. Režisér Jan Hošek ve filmu Planeta Praha zkoumá, kolik má hlavní město ve skutečnosti obyvatel. Pro Aktuálně.cz vysvětlil, proč může být pro zvířata skládka lepším místem k životu než volná příroda a proč bychom místo golfových trávníků měli dát šanci městské divočině.
Krásy polárních září, tajuplné mlhoviny v hlubokém vesmíru i neobvyklé pohledy na povrch Slunce a Měsíce. To vše přináší nejlepší astronomické snímky roku, které postoupily do finále mezinárodní soutěže Astronomy Photographer of the Year 2022, pořádané britskou Královskou observatoří v Greenwichi. Nominované záběry si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Lidé na sociálních sítích se baví nepovedeným experimentem, do kterého se pustil zastánce teorie o tom, že Země je placatá. Do vzduchu vypustil speciálně upravenou kameru, podle jejíchž záběrů měl rozpoznat, jestli zemský povrch je, či není zakřivený. Ani po zjištění výsledku se však nesmířil s realitou.
Rozvojový program OSN (UNPD) představil novou kampaň Nevolte vyhynutí, která upozorňuje na klimatickou krizi. V krátkém spotu vtrhne zuřivý dinosaurus do sídla Valného shromáždění OSN, kde se u známého řečnického pultu ujme slova. Ve svém projevu vyzývá světové lídry ke zlepšení boje proti klimatickým změnám.
Tým astronomů, jehož součástí byli i čeští vědci vedení Miroslavem Brožem z Univerzity Karlovy, získal dosud nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Při pozorování využili dalekohled ESO/VLT, který jim umožnil určit tvar. Připomíná velkou kost. Dále zpřesnili hmotnost a popsali i původ planetky i jejích dvou měsíců.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
Po městu Žebrák na Berounsku je nově nese jméno planetka Sluneční soustavy, která obíhá na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Planetku s číslem 131181 objevili čeští astronomové Petr Pravec a Lenka Kotková, jméno navrhl Jan Florian z Hvězdárny Žebrák. Mezinárodní astronomická unie návrh jména přijala.
V knize Antropocén 20 českých vědců rozebírá data o klimatických i jiných změnách. Snaží se zachytit dobu, v níž dle některých míříme k likvidaci života a planety.
Nepřetržitě celý rok fotografují sondy ve vesmíru vzdálené planety, teleskopy pořizují snímky dalekých mlhovin a astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice fotí Zemi z oběžné dráhy. Podívejte se na nejpovedenější snímky vesmíru z letošního roku.
Venuše, sesterská planeta Země. Její název odkazuje na půvab, krásu, vděk. Realita snad nemůže být odlišnější. "Rekordem na Venuši byla sonda, jež zde vydržela hodinu a půl, potom ji zničily teploty a tlaky. To vozítka na Marsu se mohou pohybovat i několik let a ujedou třeba jako Opportunity maraton," upozorňuje na nehostinnost Venuše popularizátor kosmonautiky ze serveru Kosmonautix Dušan Majer.
Třetinu jídla vyplýtváme při získávání surovin a třetinu při distribuci. A další část nám zůstane doma v ledničkách, říká Vladimír Kočí z VSČHT, který zkoumá dopad lidských činností na planetu. Nejvíce ji zatěžují energetika a potraviny, až za nimi jsou odpady nebo doprava. Čím je společnost na vyšší úrovni, tím víc odpadu produkuje. To je začarovaný kruh, který bychom měli rozetnout, míní.
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos. Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno.
