Češi jsou v investicích podle něj trochu opatrní, ale jak slyší slovo "nemovitost", řada z nich zbystří. Ceny bytů a domů i v koronavirové krizi strmě rostou. Kdo nechce nemovitost kupovat a starat se o ni, může peníze uložit do nemovitostních fondů. Martin Folprecht z investiční společnosti Tesla vysvětluje, jak může člověk vlastnit podíl v hned několika nemovitostech.
Bydlení s rodiči i v dospělosti už zase vychází z módy. Zatímco v uplynulých letech nebylo výjimkou bydlet "doma" do 30 let, nyní se věk osamostatnění opět snižuje. Podíl těchto mladých lidí v Česku klesl nejníže za třináct let. Trend osamostatnění navíc urychlila pandemie, a to zejména díky levnějším pronájmům bytů. Pořídit si vlastní bydlení je však pro ně stále více záležitostí sci-fi.
Rumuni nezačnou platit eurem do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to v pátek řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
O hodně předčasný odchod do důchodu má zájem stále více lidí, a to zejména v západních zemích. Nejlépe ještě jako třicátníci či čtyřicátníci. Předtím si však musí něco naspořit. Drží se proto dlouhodobého plánu: od odkládání si většiny výdělku "na stranu" přes investování až po cílené hledání zaměstnání v sektorech s velkým výdělkem.
Češi se nejvíce obávají ekonomických dopadů pandemie koronaviru na svou peněženku, zejména zdražování potravin. Zdravotní rizika paradoxně řeší mnohem méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Slavia pojišťovny, kterou připravila agentura NMS Market Research. Zásadnější starosti si lidé spojují také s panikou okolo pandemie nebo s omezením kontaktu s blízkými.
Akcie na pražské burze ještě zatím neumazaly ztráty způsobené pandemií. Pražskému indexu PX chybí ještě čtyři procenta na hodnoty před 20. únorem, kdy na trhy přišla panika. Český akciový index dosáhl svého dna loni 18. března při poklesu o 37 procent na 690 bodů. Současné hodnoty kolem 1058 bodů představují nárůst o 53 procent, tvrdí analytik Starteepo Dušan Jilčík.
Spotřebitelské ceny v lednu pošesté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,2 procenta z prosincových 2,3 procenta. Nejvíce to ovlivnily ceny za bydlení. Proti loňskému lednu výrazně zdražil alkohol a tabák, naopak znovu zlevnily poštovní služby a telekomunikace. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká koruna je nejsilnější za posledních 11 měsíců, euro v pátek stálo méně než 25,80 koruny. A podle analytiků oslovených Aktuálně.cz bude česká měna sílit ještě více. Dostat by se mohla až na hranici 25 korun za euro.
V daňových termínech a povinnostech byl loni chaos kvůli pandemii koronaviru. Neplatily běžné termíny, řada věcí byla jinak. Letos se zdá, že budou lidé podávat daňová přiznání podobně jako před “covidem”. Přesto je čeká několik novinek. Projděte si, co všechno se mění.
Dlouhé fronty před úřady práce po celé zemi vyvolávají pocit, že lidí bez práce rychle přibývá. Problém ovšem není ve vysoké nezaměstnanosti, která je nyní na relativně stále nízké hodnotě 4,3 procenta, ale ve vládním nařízení. To stanovuje, že se mohou úřady otevřít pouze v pondělí a ve středu. Lidé ovšem kritikou nešetří.
Koupit si byt k pronajímání, poslat úspory do nemovitostních fondů, nebo zacílit na tradiční dluhopisy a akcie? Krizový rok 2021 nabízí v době sílící ekonomické nejistoty paradoxně celou řadu investičních příležitostí. Zjistěte, do čeho se letos podle expertů vyplatí vložit peníze a jak na druhou stranu eliminovat rizika, která s investováním souvisí.
ČSOB minulý týden některým svým klientům omylem zaúčtovala platby dvakrát. Podle banky k tomu došlo při placení kartou ve dnech 27. a 28. ledna. Banka v úterý zákazníky ujistila, že chybně vyúčtované platby automaticky vrátí na účty v následujících dnech.
Podívejte se na nejlepší finanční produkty roku 2020, které vzešly z 10. ročníku tradiční odborné soutěže Finparáda. Odborníci zhodnotili kromě běžných účtů, hypoték či spořicích účtů také nabídku stavebního spoření, pojištění či investic.
Odchodem z Evropské unie se Velká Británie stala z pohledu bank třetí zemí. A tak pro ni platí jiné podmínky v platebním styku než dosud. Zatímco platby napříč zeměmi Evropské unie jsou zpoplatněny stejně jako domácí transakce, u plateb do Británie nyní mohou banky požadovat vyšší poplatky. Většina zatím zdražovat nechce, některé už ale sazebníky mění. Prodražit se mohou i výběry z bankomatu.
V Německu už osmým rokem běží poměrně unikátní experiment. Šťastlivci, jejichž jména pořadatelé tohoto projektu vylosují v tombole, dostávají po dobu jednoho roku základní nepodmíněný příjem ve výši 1000 eur (26 000 korun). Podle Němky Christiny Strohmové, která na projektu spolupracuje, se někteří lidé díky těmto penězům dokázali zbavit dluhů. Jiní zase rozjet vlastní byznys.
Finanční správa nevyplatila příspěvek, tzv. kompenzační bonus, osobám samostatně výdělečně činným, společníkům malých firem a lidí pracujících v případě desetitisíců žádostí. Celkem správa eviduje za jarní i podzimní období 1,7 milionu žádostí. Vyplývá to z dat finanční správy.
Jak se banky a jejich klienti vypořádaly s ekonomickými dopady pandemie koronaviru? Byla vládní pomoc firmám a lidem v uplynulém roce dostatečná a efektivní a co bude pro českou ekonomiku znamenat rekordní schodek státního rozpočtu? I o tom debatovali přední čeští bankéři a ekonomové u kulatého stolu, který Hospodářské noviny pořádají v rámci projektu Nej banka a Nej pojišťovna.
Finanční úřad začne nyní vyplácet už pátou vlnu kompenzačních bonusů drobným podnikatelům za ušlý zisk kvůli vládním pandemickým opatřením. Mezi veřejností ale tato pomoc stále vyvolává ostrou kritiku. Nejasné podmínky, komu bonus vlastně patří, ale i chování úředníků finanční správy se nelíbí ani opozičním politikům a ombudsmanovi.
Padělání eurobankovek v době pandemie covidu-19 polevilo. Evropská centrální banka (ECB) v pátek oznámila, že počet falešných eurobankovek stažených z oběhu se v loňském roce snížil téměř o 18 procent zhruba na 460 000 kusů.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta. Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. V předchozí prognóze ze září MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta. MF využije nové odhady při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok.
