Letošek přinesl do české architektury nečekanou pestrost a vedle velkolepých rekonstrukcí, sakrálních staveb a citlivých zásahů do krajiny se objevily i výjimečné interiéry. Ať jde o dům pro umělce, rafinovaný loft nebo dětský hospic, který získal srdce odborníků i veřejnosti, všechny vybrané projekty spojuje jedno: důraz na atmosféru, příběh a lidské prožívání prostoru.
Pojišťovny stále nevědí, jak lidem zajistí zubní pohotovost. Od ledna to budou mít na starosti místo krajů. V některých regionech ale jednání váznou. "Začala pozdě," kritizuje stav šéf stomatologů Roman Šmucler. Situaci navíc komplikuje změna, podle níž už lékaři nebudou muset pohotovosti sloužit. "To se může stát jen v Česku," glosuje.
Svět randění se mění rychleji než kdy dřív. Co platilo před pár lety, už dnes zdaleka nefunguje. Muži, kteří se snaží udělat dobrý dojem, často tápou: co vlastně ženy chtějí? Společenský status? Atraktivní vzhled? Úspěšnou kariéru? Podle nové studie to není ani jedno z toho.
Ústavní soud ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.
Z pečovatelky roku se stala posluchačka životních příběhů, hráčka žolíků i průvodkyně na konci cesty. Lenka Rodějová se k péči o druhé dostala srdcem – a dnes mění životy těch, které by jinak pohltila samota. A právě díky nim se změnil i její svět. Jaké příběhy jí utkvěly v paměti? Co ji nejvíc dojímá a trápí? A proč do této práce, která se stala jejím posláním, musela dozrát?
Nemocnice budou dostávat peníze pozdě, čekací doby se protáhnou. Důvod? Končící ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zanechává resort svému nástupci s rekordním dluhem. Pojišťovny tak budou muset v příštím roce hospodařit se schodkem až 19,5 miliardy korun. A podle možného budoucího ministra Adama Vojtěcha z ANO bude muset deficit dorovnat stát, jinak nastane ve zdravotnictví kolaps.
Pacienty můžou připravit o život, pojišťovny zase o peníze. Řeč je o sepsích, které vznikají po operacích. V Česku jich nemocnice každoročně nahlásí až 5,5 tisíce, ukazují data Kanceláře zdravotního pojištění. To je víc než v jiných zemích Evropy. Mezi jednotlivými špitály jsou navíc obrovské rozdíly - rekordman jich vykázal sedminásobek oproti průměru. Odborníci proto chtějí data zveřejňovat.
Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.
Když se Johana v roce 2020 vrátila z Erasmu, stála před jedním ze zásadních studentských dilemat — kde a za kolik bydlet. Johana nechtěla jen byt, chtěla smysluplné místo k životu. Inspirována zahraničím, hledala v Praze mezigenerační projekt, kde studenti pomáhají seniorům - a za to bydlí levněji. A tak nakonec tři roky žila mezi důchodci, přímo v domech s pečovatelskou péčí.
Paní Marii nikdo nevyháněl, jen nechtěla čekat, až ji život dožene. Roky žila v bytě své dcery, která trvale pobývá v zahraničí, měla zajištěnou pomoc a zvládala, co bylo třeba. I přesto cítila, že čím dál víc věcí zůstává mimo její dosah. Proto začala mapovat možnosti - nechtěla skončit někde, kde je prostě jen volno, ale vybrat si domov. A to není snadné. Což poznala třeba rodina pana Karla.
Už žádné operace tumorů v ambulancích. Rakovinu budou řešit jen specializovaná centra v nemocnicích, plánuje ministerstvo zdravotnictví. Na doporučení chirurgické společnosti vyškrtne operace nádorů prsu ze seznamu výkonů vhodných pro jednodenní chirurgii. Původně je tam zařadilo před dvěma lety, podle chirurgů to byla chyba. Kliniky jednodenní chirurgie ale namítají, že to poškodí pacientky.
Většina z nás bere každodenní sprchu jako samozřejmost a nutnou očistu. Ráno nás probudí, večer smyje stres. Ale je tak časté mytí skutečně potřeba - nebo je to jen nepsaná společenská dohoda, kterou slepě následujeme?
Karol Mika se narodil v roce 1927 ve Starých Horách nedaleko Banské Bystrice. Celý život pracoval jako všeobecný lékař v Banské Bystrici, kde měl svého času na starosti nejvíce pacientů v celém Československu. Lékařskou praxi provozoval 72 let, až do roku 2024. Zemřel v neděli 10. srpna 2025. Slovenský deník Postoj s ním ještě před smrtí udělal rozhovor, který přetiskujeme.
Na západní straně Šumavy, v drsném i krásném kraji, žije a pracuje Lucie Marunová. Mladá hajná lásku k lesům a myslivosti zdědila po svém otci, i proto již dva roky je realitou jejích dní ticho a dřina. A někdy i vůně střelného prachu. Lucie prý ke štěstí nepotřebuje mnoho, naplňuje ji totiž péče o rovnováhu přírody - s respektem, pokorou a láskou. A to i ke zvěři, kterou občas musí usmrtit.
Čekací lhůty na vyšetření u ambulantních specialistů se prodlužují do alarmujících délek. Nový průzkum Sdružení ambulantních specialistů odhaluje, že v některých oborech, jako jsou alergologie, kardiologie, neurologie nebo revmatologie, je téměř nemožné objednat pacienta na vyšetření do dvou týdnů. Situace je tak vážná, že ohrožuje zdraví pacientů a zvyšuje náklady celého zdravotního systému.
Úzkost je běžná emoce, která však může převzít kontrolu nad životem jedince. Člověk jde na běžnou pracovní schůzku, ale najednou mu začne bušit srdce, tělo se mu chvěje a má pocit, že nemůže dýchat. Nebo že ho běžná rozhodnutí, jako co si dát k obědu, paralyzují natolik, že může jen těžko pokračovat v každodenním životě. S úzkostnou poruchou se za život setká až 25 procent lidí.
Systém financování zdravotní péče je při současném nastavení dlouhodobě neudržitelný. S ohledem na stárnutí populace budou náklady růst, zatímco příjmy stagnovat či klesat. Je proto třeba hledat cesty snížení nákladů, jako posílení prevence nebo nové přístupy k péči, a zároveň přivést do systému nové zdroje financování ze soukromého sektoru, uvedli ekonomové z Národní ekonomické rady vlády.
Rozvinutí poruchy autistického spektra vychází z genetické predispozice, i proto se poměrně často stává, že se stejné rodině narodí více než jedno dítě s autismem. Po narození prvního takového potomka mají rodiče šanci šest až 19 %, že další dítě bude mít stejnou nebo podobnou diagnózu. A pokud půjde o autismus spojený s funkčním postižením, čeká rodinu mimořádně náročná péče.
Nizozemské centrum Hogeweyk otevřelo v roce 1993 jako běžné zařízení zaměřené na péči o seniory, které spíše než skutečný domov připomínalo nemocnici. Posledních čtrnáct let je ale všechno jinak: senioři žijí ve zmenšenině běžného města, chodí na nákupy, do parku a hrají společenské hry. Hogeweyk již inspiroval další podobná zařízení ve Velké Británii nebo v Kanadě.
„Někdy se bojím co budu dělat, když bude agrese mého syna ještě větší. Potřebuji odlehčení, pomoc s péčí. Jsem na mateřské třináct let a už nemůžu,” říká Eliška Antošová, matka tří dětí z nichž jedno se nachází na autistickém spektru a má náročné chování. „Můj syn propadá sítem, není pro něj místo. Systém selhává, pomoc pro rodiče není. Končí na neurolech a dochází i k sebevraždám,” dodává.
