Ve věku 83 let uplynulou neděli v Praze zemřela spisovatelka Jelena Mašínová, manželka a spoluautorka scénářů Pavla Kohouta. Poslední rozloučení se uskutečnilo v úzkém rodinném kruhu. O úmrtí informovala neteř Jolana Jelínková.
K nejvýraznějším a zároveň nejrozporuplnějším osobnostem české poválečné literatury patří spisovatel a dramatik Pavel Kohout. Život autora desítek ceněných her i románů, které vycházejí v mnoha světových jazycích, je příběhem bývalého nadšeného prorežimního básníka a později reformního komunisty, jenž skončil jako chartista a exulant proti vlastní vůli.
Spisovatel Pavel Kohout toto pondělí v Praze představil novou knihu nazvanou Letorosty samomluv. Označuje ji za svou poslední. Dál plánuje psát pouze fejetony, nevylučuje ani práci na další divadelní hře. "Cítím se být v kondici člověka, kterému bude 94 a ani o rok méně. Není to lehký úkol, člověk se musí učit stárnout," říká.
Ivo Mathé byl posledním hradním kancléřem Václava Havla. Přestože spolupráci začali v roce 1998, znali se už od 70. let. Spojkou byl disident Pavel Kohout. Mathé provázel Havla obdobím opoziční smlouvy ODS a ČSSD, vážných zdravotních problémů i poklesu popularity. "Havel nechtěl být nikdy svědomím národa, ale tuhle pozici si uměl racionálně odůvodnit," říká Mathé v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pavla Kohouta nikdy nefascinovala nuancovaná, jemně se vrstvící zákoutí lidské existence. Jeho parketou vždy bylo okázalé a razantní gesto nebo postoj, který téma vyhrotí a shrne v celistvosti, v níž není čas na detaily. Nikdy nebyl jemně precizním řezbářem, spíš chasníkem tesajícím klády širočinou. A takové rysy má i jeho nejnovější projekt.
Jako do pohádky o starých časech včera první návštěvníci vstoupili do čerstvě zrekonstruované budovy Státní opery v Praze. Po tříleté rekonstrukci celá svítí a vypadá jako nová. Už ve vstupní hale lze podlehnout dojmu, že dostavěno bylo včera, a člověk podvědomě slyší hrčet kočáry přivážející hosty.
Spisovatel a dramatik Pavel Kohout předevčírem v pražském knihkupectví Luxor pokřtil svou knihu Ten žena a ta muž, která popisuje situaci páru s vyměněnými tradičními charaktery.
Pražské Divadlo na Vinohradech slaví 110 let od svého založení. Výročí připadá na 24. listopadu, o den později si lidé spjatí se scénou historii souboru připomenou během slavnostního večera.
Charta 77 byla občanská iniciativa, která představovala nejvýznamnější akci odporu vůči komunistickému režimu v normalizačním Československu. Hlavním důvodem jejího vzniku byla kritika tehdejší státní moci za nedodržování lidských a občanských práv obsažených v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, ke kterým se ČSSR zavázalo jejím podpisem.
Novou pravicovou stranu Realisté založil politolog Petr Robejšek. Volební potenciál nové strany odhaduje na 20 procent. Chce získat hlasy voličů, kteří dosud nenašli na politické scéně stranu, s níž by se ztotožnili. Kromě Robejška se ke straně připojili prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, ekonom Pavel Kohout, proděkan Hornicko-geologocké fakulty na Vysoké škole báňské Alexander Király nebo prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký.
Obsáhlý rozhovor se spisovatelem, který se tento týden dožívá devadesáti let, vedl v roce 2016 Jiří Leschtina.
Já a ministr kultury? Nebo velvyslanec? Vysvětlil jsem Havlovi, že musí existovat něco jako občanské pokání, říká spisovatel v rozhovoru s Jiřím Leschtinou.
V jednoduchém simulátoru si lze vyzkoušet, kolik škrtů Řekové vydrží, než ve volbách vyhrají levicoví populisté. Ve hře od ekonoma Pavla Kohouta najdeme vedle demonstrací a stávek i ropné šoky, bankovní krize či hrozbu Islámského státu.
Podnikatel Miroslav Palaščák založil asociaci, která se má zasadit o práva mladých hokejistů. Muž, který rozpoutal kauzu kolem Vladimíra Růžičky, hodlá zveřejnit další citlivá videa se slavným českým trenérem.
Pavel Landovský, Jiří Gruša, Sláva Volný, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář, Otta Bednářová. Šest jmen reprezentujících tisíce osudů lidí, které od jejich blízkých oddělily ostnaté dráty železné opony. Publicistka Ivana Denčevová a historik Michal Stehlík v knize Rozděleni železnou oponou na jednotlivých příbězích mimo jiné ilustrují, jak se v jednotlivých obdobích choval komunistický režim vůči svým nepřátelům. "Příběhy jsou aktuální také v souvislosti s azylanty, mířícími do Evropy. Ta kniha je i poděkováním státům, které našim exulantům poskytli zázemí v těžké situaci," říká autorka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sovětští špioni se v roce 1968 pustili do sabotážní akce proti Pražskému jaru. Cílili na šéfy médií, Univerzitu Karlovu, nekomunistické strany a na výrazné osobnosti kulturního a společenského života.
Policie stále tají, kam uložila 150 milionů a zlato zabavené při loňské razii. Majitelé peněz nebyli obviněni a podle ekonomů jim utíká výnos z úroků. Hrozí tak žaloby o náhradu škody.
Za zájmy Národního divadla se postaví nově vytvořená rada, v níž jsou zástupci největších mecenášů i spisovatel Pavel Kohout.
Rozhovor deníku Insider s ekonomem a blogerem Aktuálně.cz Pavlem Kohoutem.
Výsledky voleb můj názor z knihy Úsvit potvrdily, říká Kohout v rozhovoru pro deník Insider
