Už druhý den v České republice neplatí podstatná část volebního zákona, podle níž se přepočítávají hlasy voličů na křesla v Poslanecké sněmovně. Padly také zvýšené klauzule pro koalice dvou a více stran pro vstup do dolní komory parlamentu. Deník Aktuálně.cz oslovil několik bývalých soudců a funkcionářů Ústavního soudu. Shodují se v tom, že takový zásah do zákona byl nevyhnutelný.
Za ubohý útok na Ústavní soud považuje středeční vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) k rozhodnutí o zrušení části volebního zákona předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová hovoří o nechutném útoku i na předsedu soudu Pavla Rychetského. Podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové předvedl předseda vlády v přímém přenosu osobní tón a trapné fňukání.
Ústavní soud ve středu vyhlásil rozhodnutí, jež zásadním způsobem promlouvá do volebního zákona. Zrušil způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty, jenž nahrával větším stranám a menší znevýhodňoval. Koalicím současně bude stačit překročit hranici pěti procent hlasů k zisku křesla ve sněmovně. Ústavní expert Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje dopady středečního verdiktu.
Kdyby se politici do října nedohodli na novém způsobu, jak se budou hlasy přepočítávat na poslanecké mandáty, bylo by to naprosto bezprecedentní, říká politolog Lukáš Hájek. "My teď vlastně máme děravý zákon, na jehož základě se volby prakticky nemohou konat, protože chybí onen přepočet hlasů na mandáty," vysvětluje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtyři přehlasovaní soudci v odlišném stanovisku kritizují způsob, jak Ústavní soud rozhodl o volebním zákonu. Píšou o aroganci. Soudce zpravodaj Jan Filip podle nich dlouho otálel s předložením svého návrhu, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí. Většina 11 soudců tak podle menšiny "zbourala volební systém" osm měsíců před volbami a vystavila lidi v době nouzového stavu nejistotě.
Rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část volebního zákona, vyvolalo velké množství reakcí. Především zástupci menších stran ho oceňují, protože dosavadní systém je výrazně znevýhodňoval proti velkým stranám. Verdikt naopak ostře kritizuje premiér Andrej Babiš (ANO). Kritici jinak poukazují hlavně na délku řízení - návrh na zrušení dostal soud před třemi lety.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Soud škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia. Změny jsou dílčí, senátoři tak neuspěli ve všem. Zásah do čtyř paragrafů volebního zákona začne platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Týká se tedy už podzimních voleb.
Ústavní soud odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do sněmovny. Volby se mají konat 8. a 9. října, termín tak nadále platí. Podle skupiny senátorů, převážně za STAN, prezident Miloš Zeman vyhlásil volby s neobvyklým předstihem - už v prosinci loňského roku, což se negativně promítne do politické soutěže a do hospodaření politických stran.
Sněmovní volby by v lednu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, oproti listopadu loňského roku si však pohoršilo a v novém roce by jej volilo už jen 26,5 procenta lidí. Na druhém místě by se umístila nejsilnější koalice sestavená z Pirátů a STAN, svůj hlas by jim odevzdalo 25 procent voličů. Trojkoalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se v průzkumu umístila na třetím místě.
Koaliční rada Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) odmítly nabídku Strany zelených ke spolupráci v podzimních sněmovních volbách. O dalším postupu budou Zelení jednat v sobotu na on-line sjezdu. O možné kooperaci se Zelenými už dříve hovořili zástupci vládní sociální demokracie, její předseda Jan Hamáček na sjezdu vystoupí.
Pro Českou republiku není podle Roberta Šlachty vhodná doba na přijetí eura. Bývalý vysoce postavený policista to ve čtvrtek řekl v Pasohlávkách na Brněnsku při zahájení kampaně hnutí Přísaha ke sněmovním volbám formou drive-in. Za zklamání označil premiéra Andreje Babiše (ANO), z jeho slibů podle Šlachty nic nezůstalo.
Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit voleb do sněmovny. Řekl to serveru Seznam Zprávy. Kandidátky plánuje Šlachta sestavit ve všech krajích. Ještě minulý týden Šlachta informace o svém vstupu do politiky označoval za spekulace a tvrdil, že své plány do budoucna oznámí médiím ve středu.
Předseda Trikolóry Václav Klaus mladší musí čelit nespokojenosti některých členů, kteří se bouří proti jeho způsobu vedení strany. Tři z nich mu nyní napsali otevřený dopis a žádají jeho i celé vedení hnutí, aby odstoupilo. "Pan předseda zcela jasně porušuje stanovy hnutí," sdělila Aktuálně.cz Ivana Kerlesová, která byla ještě nedávno mluvčí Trikolóry.
Nejmladší člen Poslanecké sněmovny a zároveň politik s největším množstvím "sledujících" na Instagramu Dominik Feri (TOP 09) se rozhodl opět kandidovat do sněmovny. Krajské vedení pražské TOP 09 v pondělí večer rozhodlo, že bude druhým kandidátem této strany v Praze. Trojkoalici TOP 09, ODS a KDU-ČSL povede v Praze šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Jedničkou na pražské kandidátce trojkoalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pro letošní sněmovní volby má být podle dohody předsedkyně topky Markéta Pekarová Adamová. Přestože toto řešení navrhli samotní předsedové těchto tří stran, někteří představitelé pražské ODS s tím mají problém. Podle informací Aktuálně.cz chtějí za svůj souhlas to, aby TOP 09 podpořila odvolání pirátského primátora Zdeňka Hřiba.
