Zavřená ubytovací zařízení a omezení cestovatelských možností v posledních měsících zvýšily poptávku po karavanech a obytných vozech. Prodej během letošní zimy stoupl meziročně až o 200 procent, pronájem zhruba o 50 procent. V novém seriálu Aktuálně.cz přinášíme příběhy lidí, kteří podlehli kouzlu ubytování na kolečkách.
Podle unijního průzkumu Eurobarometr se důvěra Čechů v EU zvýšila. Meziročně stoupla z 39 procent na současných 48 procent. To je nejvíce od roku 2013. Jaký vliv na to měla pandemie covidu-19? A podléhají Češi ve vztahu k EU dezinformacím? Nejen o tom hovořila v dalším podcastu Aktuálně.cz Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty.
Česko na tom bylo dlouhé týdny nejhůře v Evropě co do počtu nových případů koronaviru. Epidemická situace v zemi se ale neustále zlepšuje, přestože se postupně uvolňují některá opatření. Odborníci si to vysvětlují tím, že se výrazně zmenšil počet lidí, kteří se koronavirem mohou momentálně nakazit.
České nemocnice mají nejhorší vlnu epidemie koronaviru za sebou. Postupně proto obnovují péči, kterou musely kvůli enormnímu počtu pacientů s covidem-19 omezit nebo úplně zastavit, ač některá oddělení se ještě do standardního provozu stále nevrátila. Dohnat to, co se zameškalo, bude podle nemocnic buď nemožné, nebo to potrvá minimálně několik měsíců nebo i let.
Školám již došly antigenní testy, které obdržely od státu, a další jim mají přijít až v příštím týdnu. Nyní tak řeší, kde sehnat nové, aby mohly i nadále testovat své žáky. Některé školy povolaly zdravotníky, jinde pro doplnění testů posílají školníka. Ministerstvo školství je upozorňuje, že mohou využít i PCR testy, které jim stát proplatí. To však není řešení pro všechny.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Od 10. května se vrátí do mateřských škol děti v celé ČR. Ve všech krajích se také rotačně vrátí k prezenční výuce žáci 2. stupňů základních škol. Bude také umožněna klinická a praktická výuka na vysokých školách včetně praxí všech ročníků.
Konec španělského nouzového stavu a zákazu nočního vycházení v noci na neděli zpěvem i tancem oslavovali převážně mladí lidé po celé zemi. Tisíce mladých lidí přivítaly konec koronavirové uzávěry i v belgické metropoli, kde večírek v neděli brzy nad ránem rozpustila policie.
To se tak ve studiu sejdou rozhněvaný písničkář s hudebním producentem známým ze satirického projektu Kapitán Demo a natočí desku ČauČesku, na které první jmenovaný střídavě zpívá a rapuje o kauzách Andreje Babiše. Zní to jako vtipná anekdota, ale Tomáš Klus a Jiří Burian to myslí zcela vážně. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o společné zálibě v duchovnu a přírodě i rozdílném přístupu k politice.
Místo hokejistů se na zimním stadionu v Táboře už od února prohání zdravotní sestry s injekčními stříkačkami, kterými za den zvládnou proti covidu-19 naočkovat až 1200 lidí. Brzy však budou muset ustoupit těm, pro které byla hala původně určena. A očkovací centrum se přesune jinam.
Přímořské město v Japonsku sklízí kritiku za to, jak využilo vládní dotaci na boj s dopady pandemie koronaviru. Místní samospráva totiž za část získaných financí nechala postavit obří sochu olihně. Radní doufají, že se jim tak podaří znovu přilákat turisty.
Ondřej Gregor Brzobohatý věří, že humor léčí. V době pandemie vymyslel deskovou hru Covid-19: Jsme v tom spolu, ksakru!, která má zahnat beznaděj z vleklé krize. Vedle toho dopsal knihu o lásce k hudbě a začíná skládat symfonii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč se navzdory tátovu přání nestal houslistou, proč své herectví považuje za fušeřinu a proč ve filmu někdy nejlíp hraje ticho.
Svůj původ mají lesní školky v Dánsku v polovině 20. století. V Česku po počáteční nedůvěře ze strany státu i veřejnosti jejich obliba stále roste, pandemie zájem o ně ještě zvýšila. Každoročně 3. května slaví Den lesních školek, během nějž tato zařízení představují veřejnosti svou činnost a ukazují, že i malé děti mohou pracovat s ohněm, nožem nebo lézt po stromech.
Pandemie koronaviru způsobila celosvětovou krizi, s jakou dnešní ekonomové nemají zkušenosti. Když experti chtějí odhadnout, kam se naše společnost po jejím konci posune, hledají inspiraci v historii.
V Česku jsou mezi žáky velké rozdíly, jednotky tisíc dětí každoročně vůbec nedokončí základní školu, v důsledku čehož státní pokladna ztrácí miliardy korun ročně. Koronavirová pandemie navíc tuto nerovnost ještě více prohlubuje, což může mít negativní důsledky pro život dalších dětí, které prakticky přijdou o možnost získat v budoucnu práci.
Zdravotníci v první linii, "best in covid", rekordní počty nakažených. Málokteré téma vydrželo v titulcích zpravodajských médií tak dlouho jako koronavirus. Podle mediálního analytika Josefa Šlerky novinářům trvalo, než se o pandemii naučili kriticky informovat a přestali si ji plést s předpovědí počasí. "Čtenářů antisystémových webů ale za poslední rok nepřibylo," říká v rozhovoru pro Aktuáně.cz.
Do škol se zatím vrací jen část žáků a studentů, druhý stupeň v šesti krajích a Praze, středoškoláci pouze na praktickou výuku, stejně jako poslední ročníky vysokých škol. To, že si studenti mohou dříve dojít ke kadeřníkovi a na fotbal než do školy, vadí nejen učitelům, ale i vědcům či ekonomům. Zbývající žáci 2. stupně by mohli vrátit 10. května, středoškoláci a vysokoškoláci termín nemají.
Ačkoliv očkování v posledním týdnu zpomalilo, ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) slibuje, že by se v následujících týdnech již konečně mělo podat již několikrát avizovaných až sto tisíc dávek denně. A do konce léta by měla vyjít řada na všechny zájemce. Odborníci však upozorňují, že je důležité nejdříve dokončit očkování seniorů, z nichž někteří stále čekají na první dávku.
Němečtí herci si v sérii satirických videí umístěných na webu #allesdichtmachen (všechno to zavřete) utahují z vládních opatření proti šíření koronaviru. Sarkastickým tónem v nich zmiňují bizarní věci, které dělají, aby omezili sociální kontakty. Humorná iniciativa v zemi okamžitě vyvolala kontroverzi.
Co nastane po rozvolňování a ovlivní nás rok s koronavirem trvale? Český sociolog a politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a šéfredaktor Sociologického časopisu Ondřej Císař se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjadřuje k současnému stavu společnosti. Podle něj vláda koná nepředvídatelné kroky, které ve veřejnosti šíří zmatek. Další zpřísnění opatření už by lidé nerespektovali, varuje.
