


Letcům RAF v Plzni slavnostně odhalili nový památník, jejich hrdinství připomněla Šlechtová
Památník odhalili členové rodin Miloslava Petra, Karla Pošty a Stanislava Peroutky, celkem je věnován sedmi plzeňským letcům.



Památník odhalili členové rodin Miloslava Petra, Karla Pošty a Stanislava Peroutky, celkem je věnován sedmi plzeňským letcům.



Uvažuje se i o ponechání jednoho z objektů vepřína, který byl v těsném sousedství areálu bývalého koncentračního tábora pro Romy postaven po druhé světové válce. Památník by měl obsahovat repliku původního baráku, stromovou alej, nebo mohylu s křížem.



Na okřídleném lvu na Klárově je nově 2507 jmen Čechoslováků, kteří bojovali a sloužili ve službách britského letectva za druhé světové války. Slavnostnímu odhalení zasalutovali i přítomní veteráni. Mezi jmény najdeme i letce Josefa Koukala, kterému mělo být při nedávných oslavách vzniku republiky uděleno na návrh sněmovny i Senátu státní vyznamenání, ale prezident jej raději udělil jiným. Josef Koukal tak má - spolu s dalšími válečnými hrdiny - své jméno vyryté alespoň zde.



Pietní vzpomínka na československé letce britského Královského letectva (RAF) u jejich památníku na pražském Klárově se dnes stala zároveň demonstrací proti snahám o jeho odstranění či přemístění. Zastánci pomníku ho chtějí naopak dokončit, tedy na podstavec umístit jména všech československých válečných letců ve Velké Británii a v okolí usadit čtyři lavičky podle počtu československých perutí ve službách RAF. Hold svým druhům ve zbrani přišli vzdát oba poslední v Česku žijící příslušníci RAF, generálmajor Emil Boček a brigádní generál Pavel Vranský. Akce připomenula 72. výročí návratu československých letců RAF do Prahy. Přiletěli tři měsíce po ukončení druhé světové války.



Jedinečný pomník věnovaný československým vojákům, letcům a vlastencům padlým v druhé světové válce v britském Leamingtonu nemá daleko k ruině. Děti a vnuci československých hrdinů od Dunkerque spolu s Brity z Leamingtonu založili proto spolek na opravu této "fontány".



Jedinečný pomník československým vojákům, letcům a vlastencům padlým ve druhé světové válce v britském Leamingtonu se pomalu mění v trosky. Zachránit se ho snaží potomci válečných hrdinů. Finanční příspěvek na opravu pískovcové fontánky znázorňující vrchlík padáku přislíbily i české ministerstvo obrany a Československá obec legionářská.



Zhruba 60 lidí se dnes sešlo na tradičním pietním aktu u Památníku D1 u Jihlavy. Na symbolickém hřbitovu obětí nehod na nejfrekventovanější tuzemské dálnici přibyl další kříž za 20 lidí, kteří na D1 zemřeli v loňském roce. Pietního aktu se zúčastnili většinou věřící z celého Jihlavska.Setkání se na tomto místě koná pravidelně v období kolem Dušiček. "Jeho smyslem je připomenout ty, kteří zahynuli na silnici. Ať vlastní vinou nebo vinou druhých," řekl farář Zdeněk Kozubík, který při svém dřívějším působení v Jihlavě patřil k iniciátorům vzniku památníku. Podle údajů na křížích památníku zemřelo na D1 od roku 1982 do konce minulého roku 756 lidí.



V roce 2008 došlo ke změně desky u památníku lidických dětí. Sochař Jiří Hampl však již na něm nebyl uveden jako spoluautor – jako autorka tam zůstala jen jeho žena Marie Uchytilová. Hampl podal žalobu na ochranu svých autorských práv a požadoval, ať je na informační desku doplněno jeho jméno. Po dlouhých soudních tahanicích nakonec pražský vrchní soud rozhodl v sochařův prospěch. Rozhodnutí je pravomocné.



Národní památník a muzeum 11. září stojí na místě mrakodrapů Světového obchodního střediska, které se zřítily po nárazu letounů unesených a pilotovaných teroristy. Výstavba celého pietního komplexu stála 700 milionů dolarů (14 miliard korun) a byla částečně uhrazena z darů. V budovách WTC v roce 2001 zahynulo více než 2700 lidí. K atentátu došlo před 15 lety.



Do Let u Písku dorazil už v sedm hodin ráno na očekávanou návštěvu místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš (ANO). K pietnímu místu spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) položili věnce, pak si prohlédli místo bývalého tábora a poslechli si historický výklad. Ten Babišovi poskytla i socioložka Jiřina Šiklová. Babiš minulý týden prohlásil, že Lety nebyly v době druhé světové války koncentračním táborem. Za výroky se poté omluvil a řekl, že sežene peníze na výkup vepřína, který nyní na místě tábora stojí. Řešit to má ale podle něj ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.



V Bratislavě odhalili památník východoněmeckého uprchlíka Hartmuta Tautze, kterého při pokusu o útěk z Československa zabila pohraniční stráž. Roztrhali psi, které na něj poslala pohraniční hlídka pouhých 22 metrů od tehdejšího svobodného světa. Památník stojí v Bratislavě-Petržalce na okraji města u pole, kde tragicky skončil Tautzův sen o svobodě. Na Slovensku je známých dalších více než 40 podobných případů úmrtí z doby předlistopadového režimu



Polský Institut národní paměti (IPN) chce odstranit z náměstí či parků polských měst a obcí sochy připomínající činy a představitele Rudé armády. Té Poláci vyčítají, že sice vyhnala ze země nacisty, ale sama přispěla k podrobení země komunistickou diktaturou. Plán se nelíbí Moskvě, která jej označuje za výraz neúcty k rudoarmějcům, jichž při bojích na území Polska zahynulo během války více jak půl milionu. Některá polská města už pomníky z veřejných prostranství odstranila.



Motoristický pořad Top Gear, který ještě v novém moderátorském složení neměl ani premiéru, čelí dalšímu skandálu. Kritika se snesla na štáb, který si pro automobilový závod vybral centrum Londýna, kde se nachází nejen řada historických památek, ale i vládní budovy. Běžní Londýňané se tak museli vypořádat s uzavírkou některých částí včetně slavného Tower Bridge, velkým hlukem i natáčením v blízkosti památníku padlých britských vojáků. To popudilo vojenské představitele a veterány. Ti počínání BBC označili za nehoráznost, která by se nestala ani v době, kdy v čele Top Gearu ještě stál moderátor Jeremy Clarkson. Chris Evans se za natáčení již veřejně omluvil.



Vražda Milady Horákové 27. června 1950 je symbolem brutálních represí komunistické nadvlády. Kolem nového památníku justičního zločinu teď budou chodit čeští zákonodárci do práce. Podívejte se také do rodinné slévárny v Podkrkonoší, kde památník vznikal.



V minulosti čněla z Letné socha Stalina, v plánech tu bylo delfinárium a už téměř pětadvacet let se zde kymácí obří metronom. A lidé se sem chodí bavit. Podívejte se.



K památníku Nicholase Wintona na pražském Hlavním nádraží lidé od středy nosí květiny a svíčky. V pátek odpoledne se zde konala pietní akce za účasti ministra dopravy Daniela Ťoka i zástupce Izraele.



Z památníku sovětského vůdce zbyly už jen podzemní technické prostory, o které je od revoluce velký zájem. Mládež je využívala k ilegálním večírkům a satanisté tu prováděli tajné obřady.



Mladé dívky natáčely videoklip u památníku 2. světové války. Byly zatčeny a obviněny z výtržnictví.



Na pražském nádraží Bubny vznikl jeden z nejpůsobivějších a nejsmysluplnějších monumentů 21. století. Sochař Aleš Veselý zde vztyčil dvacetimetrovou železniční kolej i s pražci směřující přímo k nebi. Veselý je snad jediným českým autorem monumentů, jež jsou paradoxně rozesety po celém světě, nikoli v Česku.



Český senátor zaujal v úterý veřejnost, když si pořizoval na mobil autoportrét během tryzny v Terezíně.