Do palestinského Pásma Gazy v úterý dobrovolně odešel člen izraelské komunity Arabů. Oznámila to izraelská armáda, která případ vyšetřuje. Vstup na území, které má pod kontrolou radikální Hamas, Izrael svým občanům nedovoluje. Úterní uprchlík tak bude už třetím žijícím Izraelcem v Pásmu.
Na novém ostrově by vedle přístavu pro Gazu mohlo vzniknout i letiště, elektrárny či hotelové komplexy. Izrael chce tak údajně ulehčit celé oblasti. Zároveň chce mít pod kontrolou příliv zboží i osob na palestinské území. Projekt už má ale celou řadu kritiků - jak ze strany Izraelců, tak i Palestinců.
Izrael počínaje pátečním ránem až do nedělní půlnoci uzavřel přechody na obě palestinská území. Jde o dodatečné bezpečnostní opatření přijaté po středečním atentátu v Tel Avivu, kde dva Palestinci zastřelili čtyři Izraelce. Už ve čtvrtek Izrael zrušil povolení vstupu více než 80 000 Palestinců, směřujících o postním měsíci ramadánu do mešit v Jeruzalémě. Přechody mají zůstat uzavřeny pro všechny Palestince s výjimkou humanitárních případů. Novinář AFP ale sdělil, že na přechodu Kalandíji bylo ráno několik stovek lidí a do Izraele prošli. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Husajna by hromadné zamítnutí vstupu pro Palestince mohlo představovat "zakázaný kolektivní trest".
Podle izraelského úřadu COGAT je staženo povolení vydané pro 83 000 lidí. O dalších opatřeních bude rozhodovat bezpečnostní kabinet svolaný premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izrael původně o ramadánu umožnil setkávání rodin z Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu a vydal několik set povolenek pro vstup do jeruzalémských mešit. Při středečním atentátu v nákupním středisku v Tel Avivu střelci zabili čtyři osoby a šest lidí zranili.
Izrael a Palestinci by měli "svou politikou i činy projevit odhodlání vyřešit svůj konflikt dohodou o vzniku dvou států". Stojí to v prohlášení, které po pětihodinovém jednání přijali účastníci pařížské konference věnované zablokovanému izraelsko-palestinskému mírovému procesu. Izrael setkání označil za ztracenou příležitost, podle Palestinců to byla důležitá akce. V závěrečném prohlášení se uvádí, že mír mezi Izraelem a Palestinci může zajistit jedině mírová dohoda o vytvoření dvou států. Konferenci konanou na úrovni ministrů zahraničí svolala Francie ve snaze obnovit izraelsko-palestinský mírový proces.
Poklad z doby římské nadvlády byl objeven spolu s pozůstatky ztroskotané obchodní lodě staré 1600 let. Podle Izraele jde o největší objev v zemi za posledních 30 let. Množství bronzových předmětů v útrobách plavidla je podle archeologů mimořádně dobře zachováno. Součástí pokladu jsou také různá navigační zařízení, kotvy a dva shluky tisíců starobylých mincí o hmotnosti 20 kilogramů. Odborníci se domnívají, že velkou obchodní loď zastihla nedaleko přístavu bouře a plavidlo se rozbilo nárazem o skaliska či přístavní hráz.
Čínský výtvarník Aj Wej-wej přijel do Pásma Gazy v rámci natáčení dokumentu o uprchlících z Blízkého východu. Do pásma, které je uzavřeno izraelskou blokádou, vstoupil podle agentury AP s desetičlenným doprovodem. V minulosti svými aktivitami poukazoval na situaci uprchlíků v Řecku. Připravovaný film bude pojednávat o milionech Syřanů, kteří uprchli před válkou do okolních zemí nebo se vydali do Evropy. Aj Wej-wej do filmu zařadil i palestinské uprchlíky, protože právě oni představují "nejdelší historii" přesidlování. Tvůrčí skupina čínského výtvarníka dokument natáčela v Jordánsku, Turecku, Řecku a dalších zemích, jimiž prošli syrští uprchlíci. Film čínského umělce má jít do kin příští rok.
Útoky izraelské armády na základny palestinského hnutí Hamas pokračují. Armáda v noci letecky zaútočila na další čtyři. Šlo podle ní o reakci na pokračující raketové útoky a minometnou střelbu proti izraelským ozbrojeným silám.
Na seznamu je celkem devět vlajek včetně Kosova a Severního Kypru, který uznává jen Turecko. Baskická koalice EH Bildu, která má poslance i v Evropském parlamentu, už podle španělského rozhlasu požádala o vysvětlení velvyslanectví Švédska. Eurovize je pěvecká soutěž, jejíž finále se letos koná 14. května ve Stockholmu. Koná se každý rok a v řadě evropských zemí je mimořádně sledovaná a populární. Loňský ročník přitáhl k televizním obrazovkám 197 milionů diváků z celého kontinentu. V Česku ale velký zájem nevyvolává. Letos bude Česko v soutěži reprezentovat zpěvačka Gabriela Gunčíková.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Golanské výšiny zůstanou navždy v rukou Izraele a že nadešel čas, aby to svět konečně uznal. Židovský stát tuto část Sýrie obsadil po šestidenní válce v roce 1967. Netanjahu svůj výrok pronesl před začátkem zasedání svého kabinetu na Golanských výšinách, které je vůbec prvním zasedáním izraelské vlády v této oblasti. Zdůraznil také, že hranice se každopádně měnit nebudou a že je načase, aby svět už konečně uznal svrchovanost Izraele nad Golanami. Větší část Golanských výšin Izrael obsadil před téměř půlstoletím po sedmidenní válce a později anektoval. Mezinárodní společenství tento krok neuznalo.
Izrael zabral přes 230 hektarů území na okupovaném Západním břehu Jordánu. Oznámil to izraelský armádní rozhlas. Izrael na tomto území plánuje rozšíření nedalekých židovských osad a výstavbu turistických objektů. Podle aktivistů z Hnutí za okamžitý mír jde o největší zábor na Západním břehu za poslední roky. Plány na výstavbu už jsou prý v jednání. Saíb Irikát, který dříve působil jako palestinský mírový vyjednávač, v prohlášení vyzval svět, aby přinutil Izrael zábory zastavit. Západní břeh Jordánu se má stát podle původních mírových rozhovorů stejně jako Pásmo Gazy palestinským státem. Osadnické aktivity Izraele na tomto území považuje většina světa za nelegální.
Palestinci dnes při dvou oddělených útocích na Západním břehu Jordánu zranili tři izraelské vojáky. Všichni tři útočníci byli na místě zastřeleni. Útoky se odehrály poblíž židovské osady Kirjat Arba. Dva Palestinci přijeli autem k autobusové zastávce, a když vystoupili, zahájili palbu na přítomné. Zranili jednoho vojáka, ale na místě byli sami zabiti. Jenom o několik minut později rovněž poblíž Kirjat Arba najel palestinský řidič na vojáky a dva zasáhl. Také on byl zastřelen. Podle Izraelců se u jeho těla našly dva nože. Od října při podobných útocích zemřely tři desítky Izraelců a podle bilance agentury Reuters 184 Palestinců, z nichž 124 byli přistižení útočníci.
Více než deset zraněných a jednoho mrtvého Izraelce si vyžádaly čtyři útoky Palestinců na příslušníky izraelských bezpečnostních složek i na civilisty. Při palestinsko-izraelském násilí od loňského podzimu zemřelo již přes 200 lidí.
Majed al-Fakhouri se snažil pomoci postřelené dívce, když ho izraelský policista srazil z jeho invalidního vozíku. Izraelské úřady incident vyšetřují.
Během neděle se odehrály celkem čtyři konflikty izraleských bezpečnostních složek s palestinskými civilisty. Pět lidí zemřelo, jedna žena byla vážně zraněna a v kritickém stavu ji převezli do nemocnice. Kvůli nepokojům, které trvají v Izraeli a na Západním břehu Jordánu už od října, zemřelo téměř 200 lidí.
Izraelská armáda omezila vjezd a výjezd z palestinského města Ramalláh, které je správním střediskem Západního břehu Jordánu. Z města se v pondělí dostali jen lidé s pracovním povolením pro Izrael, přepravci zboží, nemocní a palestinští představitelé. Vstup byl zakázán všem kromě obyvatel města a izraelským Arabům. Od října je to poprvé, kdy je Ramalláh obehnán izraelskými vojenskými kontrolami. Bezpečnostní představitelé se k tomu rozhodli po nedělním incidentu, při němž palestinský policista z Ramalláhu postřelil tři izraelské vojáky. Izraelský voják ho zastřelil, jeden z Izraelců utrpěl vážná zranění. Násilnosti si od začátku října vyžádaly životy téměř 200 lidí.
zraelský strážce zastřelil na palestinském Západním břehu Jordánu třináctiletou nožem ozbrojenou Palestinku. Informovala o tom v sobotu izraelská policie, podle níž se nyní incident vyšetřuje. Dívka se pohádala s rodinou a odešla z domu s nožem v ruce. Příslušník civilní izraelské stráže, který hlídkoval u židovské osady Anatot, na ni vystřelil a zabil ji. Agentura AP uvedla, že dívka se snažila na strážce zaútočit. Sobotní incident je další v řadě násilností, které trvají od loňského září a při kterých už zemřelo přes 140 Palestinců a 25 Izraelců. Násilnosti začaly kvůli sporům o posvátná místa v Jeruzalémě, podle palestinského vedení je to projev bezvýchodné situace Palestinců.
Množství nezletilých migrantů, kteří v posledních měsících míří do Švédska, narostlo. A někteří z nich vypadají spíše na 30 až 40 let, ačkoliv tvrdí, že jim je o polovinu méně. Stockholm proto zvažuje, že zavede povinné lékařské prohlídky, které by pomohly věk určit. Petra Kohllová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) ale uvádí, že ani takové zkoušky nejsou stoprocentní. Švédsko je pro nezletilé migranty nejoblíbenější z evropských destinací už po několik let. Mimo jiné jim například nezamítá žádosti o azyl s odůvodněním, že v části jejich domoviny existují i bezpečné okresy. Podle Kohllové existují i opačné případy. Děti se vydávají za dospělé, aby je neodloučili od známých.
V neděli zemřela izraelská žena, kterou napadl nožem palestinský útočník na okupovaném Západním břehu. Vojáci po něm nyní pátrají. K dalšímu incidentu došlo i jižně od Nábulusu, který se nachází rovněž na Západním břehu. Palestinec se tam prý pokusil zaútočit nožem na vojáky, ti ho zastřelili.
Izraelský prokurátor v neděli obvinil dva Izraelce z vraždy a napomáhání k ní. Případ se týká loňského žhářského útoku, který připravil o život tři členy palestinské rodiny. Obviněni jsou jeden dospělý a jeden nezletilý, první z nich z vraždy, druhý z napomáhání k ní. Informoval o tom izraelský rozhlas, soudní zdroje zprávu zatím nepotvrdily. Loni v červenci židovští extremisté zapálili dům v palestinské vesnici Kfar Duma na Západním břehu Jordánu. V domě uhořel osmnáctiměsíční chlapec a jeho rodiče později podlehli těžkým zraněním. Přežil pouze starší z jejich synů, ale je stále hospitalizován. Izraelská vláda útok ostře odsoudila.
