Institut pro ekonomiku a mír vydal nový Světový index míru, ve kterém seřadil 163 zemí podle stupně stability míru. Navíc vyčíslil, že každoročně stojí konflikty a terorismus lidstvo více než 13,6 bilionu amerických dolarů. Globální situaci nejvíce zhoršují konflikty na Blízkém východě. Zbytek světa je klidnější než dříve.
Po čtyřdenním hudebním festivalu v německém Darmstadtu šetří policie 26 případů sexuálních útoků na ženy. Napadené uvedly, že je obklíčily skupiny mužů a osahávaly je, podobně jako tomu bylo při silvestrovských útocích v Kolíně nad Rýnem. Podle napadených šlo o muže jihoasijského vzhledu. Zatím byli zadrženi tři podezřelí, kteří jsou žadateli o azyl z Pákistánu, stíháni jsou však na svobodě.
Na 46 milionů lidí ve světě se nachází v postavení bezprávného otroka, uvádí ve své nové studii Walk Free Foundation. Nejvíce novodobých otroků v poměru k celkovému počtu obyvatel žije podle odhadu v Severní Koreji. V Česku jich studie odhaduje přes 42 tisíc.
Vůz Achtára Mansúra dostal zásah ve chvíli, kdy kolem nejel jiný automobil a než stihl dorazit do pákistánského města Kvéta. Z internetu byla známá jeho fotografie. Tvář nového šéfa Hajbátulláha Achunzády známá není.
Ve městě Péšávaru na severozápadě Pákistánu bojují marně proti přemnožení krys. Došlo to tak daleko, že jedna z nemocnic otevřela speciální oddělení, na kterém ošetřují krysí kousnutí.
Washington potvrdil, že při útoku amerického bezpilotního letounu byl zabit vůdce radikálního hnutí Tálibán, mulla Muhammad Mansúr. Jeho smrt označil za milník v úsilí USA o dosažení dlouhodobého míru a prosperity v Afghánistánu. "Tálibán by měl využít tuto příležitost k tomu, aby nastoupil jedinou reálnou cestu k ukončení konfliktu tím, že se připojí k afghánské vládě v procesu usmíření," uvádí se v prohlášení vydaném během návštěvy prezidenta Baracka Obamy ve Vietnamu. Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Tálibán potvrdil až po dvou letech.
Unesený syn bývalého pákistánského premiéra Júsufa Rázy Gíláního byl v úterý osvobozen při společné akci amerických a afghánských speciálních sil v Afghánistánu. Informovalo o tom pákistánské ministerstvo zahraničí. Ozbrojenci drželi expremiérova syna v zajetí tři roky, úřady z únosu podezírají příslušníky hnutí Tálibán. Alí Hajdar Gílání byl objeven při razii v afghánské provincii Ghazní, nyní se připravuje jeho přesun do Pákistánu, sdělila pákistánská diplomacie. Jeho otec, někdejší předseda pákistánské vlády z let 2008 až 2013, a jeho Pákistánská lidová strana vedly několik velkých ofenziv proti islámským radikálům.
Pouhých 12 hodina po oficiálním potvrzení výsledků složil nový starosta Londýna Sadiq Khan přísahu. Ve svém projevu v katedrále londýnské čtvrti Southwark zdůraznil, že chce být starostou Londýňanů všech vyznání i etnik. Informace o zvolení Sadiqa Khana prvním muslimským starostou města se dostala na stránky všech velkých pákistánských novin, odkud pochází předci Khana. Velký ohlas byl i na Twitteru. "Gratulujeme Sadiqu Khanovi, že byl zvolen starostou Londýna," napsal například na Bilávál Bhutto, vůdce opoziční Pákistánské lidové strany.
Pákistánský premiér Naváz Šaríf přistoupil na požadavek opozice, aby nechal prověřit offshoreové účty spojené s jeho rodinou. Šaríf oznámil, že požádá vrchní soud, aby k tomuto účelu zřídil nezávislou komisi. Souhlas premiéra souvisí s tlakem, který vznikl v těchto týdnech po zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů. Ty odkrývají praktiky převádění peněz do daňových rájů, do nichž jsou po celém světě zapleteni zejména bohatí lidé a také mnoho aktivních politiků. Šarífovi synové jsou mezi několika pákistánskými politiky, podnikateli a dalšími známými osobnostmi, jejichž jména kolují v uniklých dokumentech z panamské společnosti Mossack Fonseca, která daným osobám pomáhala peníze ukrývat.
Jednadvacet z šestadvaceti běženců z Afghánistánu, které česká policie zadržela ve čtvrtek na Domažlicku, skončilo v Bělé Jezové. Tam je speciální zařízení pro zajištění cizinců. Zbývajících pět cizinců je zatím na policii v Plzni. Patnáct zajištěných cizinců mělo platný afghánský pas, ostatní tvrdili, že cestovní doklad nevlastní. Při výsleších se ukázalo, že dva ze zadržených jsou Pákistánci. Porovnání otisků prstů ukázalo, že převezení běženci byli zaregistrováni už v jiném státě EU, a jde tedy o takzvané dublinské případy.
Mnoho obyvatel Pákistánu má nyní největší strach z potkanů, kteří údajně dosahují mimořádné velikosti. Během posledního roku podle péšávarského starosty dokonce zabili osm dětí. V noci se tito hlodavci vyhrnou ze stok, prokousávají se dveřmi a zdmi, hodují na zásobách jídla a zaplavují nemocnice i školy. Někteří lidé věří, že tito potkani byli odchováni na amerických vojenských základnách v Afghánistánu a dovezeni do Péšávaru nákladními automobily.
Z textu odtajněného dokumentu CIA vyplývá, že atentát na základně Chapman pomáhala financovat a organizovat pákistánská tajná služba ISI. Tedy oficiálně americký spojenec v boji proti terorismu. Důstojník ISI předal 200 tisíc dolarů zástupcům takzvané Hakkáního sítě, aby likvidaci týmu CIA zorganizovali. "Zachycená komunikace ukazuje, do jaké hloubky je ISI zapletena do terorismu," uvádí se v dokumentech.
Turecko a Saúdská Arábie - hlavní spojenci rebelů a syrské opozice - navrhují, aby rakety dodané do Sýrie měly omezenou životnost nebo aby je bylo možné lokalizovat a sledovat, zda neopustily vymezené území v Sýrii.
Americká geologická služba USGS uvedla, že ohnisko zemětřesení bylo poblíž Čitrálu v pákistánské provincii Chajbar Pachtunchvá v hloubce asi 210 kilometrů. V Afghánistánu a Pákistánu se rozechvěly domy a lidé vybíhali ven a modlili se. V Indii bylo chvění znát i v Kašmíru. V Chajbar Pachtunchvá zůstalo podle pákistánského listu The Express Tribune uvězněno pět lidí pod troskami zřícené střechy, která byla už ale poškozena minulými dešti. V oblasti je přerušeno telefonické spojení a v nemocnicích celé provincie byl vyhlášen mimořádný stav.
Němci podle průzkumů dohodě s Tureckem o vracení uprchlíků nevěří. Navíc odmítají turecké členství v EU. Počet žadatelů o azyl v Německu strmě klesá, ale je to zatím hlavně kvůli zablokování makedonské hranice. O tom, zda se podaří počet běženců snížit, rozhodnou také Itálie a Libye. A jak budou turečtí pašeráci schopni přepravit zájemce přes Středozemní moře.
Podle organizace Amnesty International bylo v loňském roce popraveno nejvíce lidí od roku 1989. Trest smrti byl v roce 2015 vykonán na 1634 lidech. Nejvíce lidí popravili v Číně, Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii a na pátém místě skončily Spojené státy. Podle generálního tajemníka Amnesty International popravy vykonávají země, které patří ke stále více izolovaným minoritám. V celách smrti bylo ke konci roku 2015 umístěno nejméně 20 292 osob. Poprvé v historii neuznává trest smrti většina zemí světa - 102.
Asi 750 uprchlíků plánuje vrátit Řecko do Turecka. Na cestě od pondělí do středy by měl migranty provázet silný policejní doprovod. Deportované mají z uprchlických táborů přepravit k pronajatým lodím autobusy. V současné době je v Řecku přes 52 000 uprchlíků, kteří se tam nahromadili po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž loni do Evropy přišlo přes milion běženců.
Přinejmenším 70 obětí si v neděli vyžádal útok sebevražedného útočníka u parku na předměstí Láhauru na severovýchodě Pákistánu. S odvoláním na místní policii o tom informovala agentura Reuters. Mezi oběťmi jsou i děti. K odpovědnosti za útok se přihlásilo hnutí Tálibán. Mezi mrtvými a zraněnými jsou převážně ženy a děti, které do parku v desetimilionové metropoli přišly slavit Velikonoce.
Trestem 18 měsíců vězení a pětiletým vyhoštěním z ČR potrestal ve středu Okresní soud v Tachově dva muže z Maďarska obžalované z převaděčství. Trest si oba mají odpykat ve věznici s dozorem. V jejich kamionu našla policie loni v létě na dálnici D5 u Ostrova u Stříbra na Tachovsku 76 běženců, včetně několikaměsíčních kojenců. Oba cizinci tvrdili, že o lidech tísnících se v autě nevěděli a že netuší, kdy a jak se tam dostali.
Bývalý manžel Norín Džabárové, s nímž se tato Pákistánka rozešla, jí vychrstl přede dvěma lety do tváře misku s kyselinou, aby se jí pomstil. Podobně jako stovky jiných pákistánských žen, které musely čelit podobným útokům, má nyní tvář znetvořenou jizvami. Norín a mnoha dalším obětem násilí ze strany mužů se naštěstí dostalo lékařské pomoci a mohly se začít vzdělávat, aby si našly zaměstnání a staly se finančně nezávislými. A to vše díky místní podnikatelce a jejímu řetězci salónů krásy.
