Uplynulých deset let bylo dosud nejteplejší dekádou, kterou vědci zaznamenali od roku 1850, kdy se začalo provádět měření. S odkazem na tři globální výzkumné a meteorologické agentury to napsal server BBC.
Nikdy nekončící proměna emisních předpisů bude pokračovat hned začátkem příštího roku. Od prvního ledna 2020 budou muset být všechny nové modely automobilů povinně vybaveny krabičkou, která bude hlídat jejich spotřebu a výsledky hlásit Evropské unii. O rok později bude již povinná pro všechny nově prodané vozy.
Emise skleníkových plynů z dopravy v Česku setrvale rostou, od roku 2000 o 54 procent. Naopak výrazně klesají emise z energetického průmyslu. V období 1990 až 2017 celkově poklesly emise skleníkových plynů o 35 procent, mezi lety 2016 a 2017 pak o 0,9 procenta. Data za rok 2018 zatím nejsou k dispozici. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2018, kterou v pondělí projedná vláda.
S výraznými dopady klimatických změn se potýká i Švýcarsko, které se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Zemi trápí dlouhodobé tání sněhu a ledu. Ubývá i množství ledovců, které lákají turisty. Podívejte se na fotografie, které výrazné změny v Alpách zachycují.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) je přesvědčena o tom, že její vláda v pátek schválením klimatického balíčku položila základy pro dosažení klimatických cílů pro rok 2030. Řekla to na tiskové konferenci v Berlíně. Opozice i ekologičtí aktivisté ale opatření, která do roku 2023 vyjdou na 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč), kritizují.
Česká vláda po vzoru Německa vytvořila uhelnou komisi, která má řešit útlum těžby uhlí i celkově využívání obnovitelných zdrojů nebo jádra. V té německé zasedl jako zástupce ekologů mimo jiné Martin Kaiser, člen vedení tamní pobočky organizace Greenpeace. Jiné než obnovitelné zdroje už v Evropě nemají místo, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Vědci z Kalifornské univerzity přišli s překvapivým objevem, jak mírnit dopady klimatických změn. Ve své studii tvrdí, že ke snížení emisí oxidu uhličitého, který prohlubuje globální oteplování, by mohly výrazně přispět mořské řasy.
Letecké společnosti i autobusoví dopravci nabízejí lidem možnost, jak mohou kompenzovat emise CO2 vyprodukované během své cesty. Za poplatek k jízdence či letence firmy vysazují stromy nebo bojují proti jejich kácení. Flixbus, u kterého tuto možnost využívá šest procent cestujících, například také nakupuje ekologické sporáky do Rwandy.
Při těžbě jílu na západě Číny se pod nánosy zeminy objevily podivné fosilie. Nyní vědci zjistili, že patří pradávnému lesu, který pochází až z období prvohor. Jde dokonce o nejstarší les v celé Asii. Vědci by díky němu mohli lépe pochopit evoluci stromů i radikální snížení emisí oxidu uhličitého, ke kterému došlo před mnoha miliony let.
Zhruba dvě desítky lidí protestovaly od rána před budovou ministerstva životního prostředí v pražských Vršovicích. S transparenty a vlajkami symbolicky blokovali vchod do budovy, čtyři demonstranti rozvinuli transparent s nápisem "Ministerstvo životního selhání Richarda Brabce?". Úředníci ministerstva do budovy volně vcházeli.
Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (člověk, kterému "vděčíme" i za takzvaná biopaliva, tedy za přidávání řepkového oleje do pohonných hmot) oznámil, že nově teď bude bojovat, aby v Praze brzy nejezdila auta se spalovacím motorem. Nahradit je mají elektromobily. "Pokud má teď Pražan automobil se spalovacím motorem, tak by měl být jeho poslední," řekl Českému rozhlasu. Někteří komentátoři to přivítali. Zde například Martin Fendrych, který píše o lidské lenosti a neochotě ke změnám. Zkusím nabídnout jiný pohled.
Nejúčinnějším opatřením k záchraně klimatu je zalesňování. Tvrdí to studie technické vysoké školy (ETH) v Curychu, otištěná v magazínu Science. Dosažení cíle Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) udržet růst oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia proti době před průmyslovou revolucí je díky němu dosažitelné, uvádějí švýcarští experti. Na Zemi podle nich může být o třetinu více lesů, aniž by to omezovalo města nebo zemědělskou půdu.
Emise skleníkových plynů v Česku klesly oproti roku 1993 o 22 procent, emise z dopravy ale vzrostly o 80 procent. Ukázala to publikace Čtvrtstoletí životního prostředí samostatné České republiky, kterou vydala Česká informační agentura životního prostředí (CENIA). Přitom průměrný nárůst emisí v zemích EU je jen čtvrtinový a například na Slovensku nedošlo k téměř žádné změně.
Vedení metropole plánuje snížit do roku 2030 emise CO2 o 45 procent. O dvacet let později má být už pražské ovzduší zcela bez oxidu uhličitého pocházejícího z emisí. Vypracování podrobného plánu, jak odvážného cíle dostát, schválili pražští radní v pondělí odpoledne. Hotový má být do roka. Hlavní město tak chce podle náměstka Petra Hlubučka suplovat vládu, která podle něj nedodržuje pařížskou dohodu o ochraně klimatu.
Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázány na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2). Uvedli to vědci ze Stanfordovy univerzity, kteří společně s českými vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR) a České zemědělské univerzity (ČZU) zmapovali vzájemně prospěšné vztahy mezi stromy, houbami a bakteriemi.
Analytické společnosti počítají, jaké dopady bude mít zavedení evropských limitů CO2 na automobilky. Neradostná budoucnost může znamenat pokuty ve výši pětiny zisku, a to paradoxně i ve chvíli, kdy budete mít nižší emise než konkurence. Podívejte se do přehledu.
Vlna veder, která na přelomu loňského a letošního roku zasáhla Austrálii, za sebou zanechala vyprahlou půdu, spálenou lesními požáry. Proti zvyšující se teplotě se země rozhodla bránit. Plánuje vysadit až miliardu nových stromů.
"Démonizace oxidu uhličitého je to samé jako démonizace chudáků Židů v době Hitlera," prohlásil v roce 2014 v televizi CNBC americký fyzik William Happer. Právě tento muž by měl přitom stanout v čele nového panelu, který bude vyhodnocovat, jestli měnící se podnebí představuje ohrožení národní bezpečnosti USA.
Ve švýcarském Davosu, kde právě probíhá Světové ekonomické fórum, diskutují světoví lídři o způsobech, jak zlepšit svět. Řeší rovnoprávnost, digitální bezpečnost nebo také klimatické změny a způsoby, jak je zmírnit. Zatímco však mluví o tom, jak bojovat s globálním oteplováním, média poukazují na obrovské množství soukromých letadel, kterými političtí a ekonomičtí představitelé do Davosu přiletěli.
Množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Oznámila to ve čtvrtek Světová meteorologická organizace (WMO), která je agenturou OSN. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynů dosáhla 405,5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.
