Kolik dostanu peněz od státu jako náhradu za pokles příjmů v době koronavirových omezení? Jednoduchá otázka živnostníka má zatím složitější odpověď. Možná 8500, možná 25 tisíc, případně obě částky dohromady. Nebo nic.
Tým sociologa Daniela Prokopa zveřejnil výsledky vůbec prvního průzkumu, který sleduje dopad krize na obyvatele a jejich chování. Čtvrtina lidí se obává ztráty práce, přes polovinu domácností šetří a dvě z pěti mají úspory na pouhý měsíc.
Pro získání jednorázového příspěvku 25 tisíc korun nebudou muset živnostníci dokládat pokles příjmů. Na podporu budou mít nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zasažené v souvislosti s koronavirem, které podnikali před 12. březnem, tedy před vyhlášením nouzového stavu. Nárok na příspěvek budou mít i podnikající studenti, informovala ministryně financí Alena Schillerová.
Přestože hrají hudbu starou několik staletí, v nové situaci se zorientovali jako jedni z prvních. Členům špičkových českých barokních souborů jako Collegium 1704 nebo Musica Florea, kteří se živí koncertováním, kvůli epidemii nového typu koronaviru ze dne na den vyschly příjmy, a tak na nic nečekali. Někteří už pracují za kasou.
Ministři se zachovali jako lumpové. Velkohubě vyhlásili, že dají živnostníkům 25 tisíc korun, ale současně vydali podmínky, které vylučují většinu těch, kdo mohli o částku žádat, říká šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Tahle vláda likviduje český průmysl. Živnostníci jsou do jisté míry nezničitelní. Ale když budou vyčerpaní finančně, fyzicky i mentálně, tak jsme v háji, dodává.
Lidé z okruhu populární hudby jsou rádi, že vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným postiženým šířením koronaviru 25 tisíc korun. Některé však zaráží jednorázovost nařízení. Muzikanti, lidé zajišťující festivaly i ti, kteří je propagují, se obávají ekonomických důsledků, pokud by opatření platila delší dobu.
Kdybychom všichni pracovali pro holding, mělo by Česko tu nejefektivnější ekonomickou pomoc. Jenže mnohé malé firmy a živnostníci v holdingu nepracují. A ti mají smůlu. Zatím.
Tisíce drobných živnostníků přišly v koronakrizi o výdělek. Kvůli vyhlášené karanténě musely uzavřít obchody a provozovny. Na rozdíl od zaměstnanců jejich výpadek v podnikání ale nepokrývá žádný veřejný pojistný systém. Centrum pro společenské otázky SPOT zjišťovalo pro Aktuálně.cz, zda dosáhnou alespoň na nějakou pomoc od státu a za jakých podmínek.
Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25 000 korun. Podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik podmínek předložením čestného prohlášení. Jde například o pokles tržeb za první čtvrtletí meziročně o deset procent nebo loňské minimální hrubé příjmy 180 000 korun.
Ministryně financí Alena Schillerová: „Chceme zamezit jakýmkoli spekulacím, že stát bude nahrazovat ztráty na zisku firmám z doby blahobytu. To by stálo biliony.“
Stejně jako zaměstnanci budou mít také živnostníci nárok na ošetřovné, a to za péči o děti do 13 let bez určení spodní hranice věku dítěte. Živnostníkům bude náležet 424 korun za den, maximální částka bude 13 144 korun měsíčně. Po čtvrtečním jednání vlády, která ošetřovné schválila, to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Sněmovna i Senát v nouzovém stavu schválily změny v ošetřovném, pozastavení EET a odpuštění minimálních odvodů živnostníků na zdravotní a sociální pojištění. Změny už podepsal i prezident Zeman. Další změny a úlevy pak ohlásila vláda, včetně dávky pro živnostníky ve výši 15 tisíc měsíčně. Projděte si jednotlivé návrhy podrobněji.
Vláda bude vyplácet osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým nařízeními vlády 15 000 korun měsíčně po dobu trvání opatření. Na tiskové konferenci po čtvrtečním mimořádném jednání vlády to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která by na pondělním jednání vlády měla připravit příslušnou legislativu.
Vláda v pondělí schválila kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru, a také odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění živnostníkům, a to na půl roku od března do srpna. Na Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Náhlého ekonomického otřesu se bojíme už roky. A když teď přichází, ukazuje se, že nemáme po ruce plán, jak jej řešit. A ještě nás deptají resty z minulosti.
O důchodové reformě se hodně mluví. Současný důchodový systém nebude schopný zajistit financování solidních důchodů v budoucnosti. Je třeba ho změnit. Jednou z cest může být změna výše odvodů na pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), tedy u podnikatelů. U nich se totiž odvody ve srovnání se zaměstnanci výrazně liší. Víte, jak velkou sumou z výdělku přispíváte na důchodový systém?
Expertka na daně Aranka Bergnerová navrhuje, aby podnikající matky platily sociální pojistné 29,2 procenta z reálných, nikoli fiktivních příjmů.
V současnosti si nemocenské pojištění dobrovolně platí přes 90 tisíc podnikatelů. Z toho je řada žen, které si tak “spoří” na dobu péče o dítě, tedy na takzvanou peněžitou pomoc v mateřství. Bez dobrovolné platby by totiž na dávku nedosáhly. Naše kalkulačka spočítá, kolik na mateřské skutečně dostanou.
Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR rakouské úřady často šikanují české řemeslníky. Využívají přísných pravidel a udělují likvidační pokuty.
