Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.
New York - Pařížská klimatická dohoda splnila všechny potřebné podmínky, aby mohla vstoupit v platnost. Oznámila to ve středu Organizace spojených národů, která loni pomáhala ve francouzské metropoli dohodu dojednat. Dohoda začne platit za 30 dní. Podle dříve dojednaných podmínek měla dohoda začít platit 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné za nejméně 55 procent globálních emisí. Do úterý dohodu ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent světových emisí. Podle OSN se k nim ale ještě dnes připojí Nepál, Kanada a sedm zemí EU, takže se podaří překročit potřebný práh pro spuštění třicetidenní lhůty. Už začátkem září dohodu ratifikovaly Čína, USA či Indie.
Generálním tajemníkem OSN se příští rok v lednu s největší pravděpodobností stane António Guterres, bývalý portugalský premiér. Následníka Pan Ki-muna nominovala Rada bezpečnosti OSN, příští týden by ho měli schválit zástupci 193 členských zemí Spojených národů.
Zničení humanitárního konvoje, který v září mířil do obleženého Aleppa, má na svědomí letecký útok. Podle odborníka OSN to dokazují satelitní snímky. Spojené státy z útoku obviňují Rusko. Moskva to však odmítá, a dokonce zpochybňuje, že na konvoj zaútočila letadla. Aleppo, o které se už 14 dní intenzivně bojuje, zůstává obležené. OSN odhaduje, že polovina z jeho 275 000 obyvatel chce z města odejít.
Evropský parlament v úterý schválil loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Znamená to, že začne platit globálně. Bylo stanoveno, že v platnost má vyjít 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Tento práh byl nyní překonán. Pro dohodu se v parlamentu vyslovilo 610 europoslanců, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Kvůli konfliktu mezi Indií a Pákistánem muselo být od hranice v Kašmíru evakuováno deset tisíc lidí. Vzniklo 47 táborů, v kterých jsou ubytováni lidé z pohraniční linie. Indická armáda podle svého výkladu zaútočila na pákistánské ozbrojence, kteří se podle ní pokoušeli dostat se do indické části Kašmíru. Při přestřelce zemřeli nejméně dva pákistánští vojáci. Pákistán připsal za obnovené napětí odpovědnost Indii. Jeho vojáci údajně pouze reagovali na ničím nevyprovokovanou palbu z indické strany.
Jedna z nevládních organizací oznámila, že nejméně dvě barelové bomby dopadly na největší nemocnici ve východním Aleppu. V útocích na povstalce tam pokračují letadla ruské a syrské armády. O Aleppo se intenzivně bojuje od minulého čtvrtka a od té dob tam přišlo podle Světové zdravotnické organizace z život přes 330 lidí. Syrská armáda ohlásila další postup, ale povstalci to popřeli.
Podle OSN v západní Africe v oblastech, kde jsou aktivní radikálové z hnutí Boko Haram umírají hlady tisíce Afričanů. "Tragédie používání slova hladomor spočívá v tom, že když ho použijete, je zpravidla už příliš pozdě," citovala agentura Reuters humanitárního koordinátora OSN Tobyho Lanzera. Boko Haram bojuje od roku 2009 na severovýchodě Nigérie a má od té doby na svědomí životy asi 20 tisíc lidí.
Mírová dohoda zajišťuje členům fundamentalistické sunnitské Islámské strany (Hezbe Islámí) imunitu, pokud jde o "politické a vojenské zločiny minulosti", a plná politická práva. Zavazuje také afghánské úřady k propuštění vězňů z řad Islámské strany.
Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International súdánská armáda použila chemické zbraně nejméně ve třech desítkách případů. Na následky užití bojového plynu yperit zemřelo až 250 lidí. Používání chemických zbraní je válečný zločin. Súdánská vláda obvinění Amnesty International odmítla s tím, že tvrzení jsou nepodložená.
V syrském Aleppu po ztroskotání týdenního příměří vypukly další boje. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta budou země, které rezoluci neodhlasují, odpovědné za spoluúčast za tamní válečné zločiny. Spojené státy zase pohrozily Rusku, že s ním přeruší veškeré kontakty, pokud neskončí bombardování Aleppa.
Kolumbijská vláda a radikálně levicové hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v úterý ve městě Cartagena svými podpisy stvrdily mírovou dohodu, která oficiálně ukončila přes půl století dlouhý konflikt. Dohodu ještě musejí Kolumbijci schválit v referendu, které se uskuteční 2. října.
Spojené státy podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova svou kritikou kazí šanci na mír v Sýrii. OSN podle něj jen zhoršuje vztahy západních zemí s Moskvou. Lavrov tak reaguje na prohlášení, která o víkendu padla na půdě Rady bezpečnosti OSN. Rusko bylo západními diplomaty obviněno, že prodlužuje syrskou krizi a dopouští se válečných zločinů.
Britský velvyslanec Matthew Rycroft na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že Rusko se při operaci v Sýrii dopouští válečných zločinů. Americká zástupkyně Samantha Powerová uvedla, že Rusko v Sýrii nebojuje proti terorismu. Diplomaté se sešli kvůli nedávné eskalaci násilí v severosyrském Aleppu. Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin řekl, že obnovení míru v Sýrii je v současnosti téměř nesplnitelný úkol.
Protiraketový systém THHAD byl předmětem diskuze na Valném shromáždění OSN v New Yorku v rámci projednávání přijetí nových sankcí vůči Severní Koreji. KLDR provedla nedávno už pátou jadernou zkoušku. Proti těmto krokům je ale Čína, která má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. Peking sice jaderný test odsoudil, ale zároveň vyzval, aby se zúčastněné strany zdržely vzájemných provokací a jakýchkoli činností, které by mohly zhoršit situaci.
Oblasti severosyrského města Aleppo, které jsou v držení opozičních sil, v sobotu ráno opět bombardovala letadla. Nová vlna náletů byla podle tamních zdrojů opět velmi intenzivní. Mezi oběťmi je 25 až 50 civilistů. Ofenziva v Aleppu začala ve čtvrtek a ohrožuje poslední zbytky naděje na obnovení příměří v Sýrii. Rusko a Spojené státy vyjednaly 9. září zastavení palby mezi bojujícími stranami v Sýrii. Příměří se prakticky zhroutilo po pondělním útoku na humanitární konvoj, při němž zahynuly dvě desítky lidí.
Valné shromáždění OSN pohledem Martina Nováka.
OSN posílá humanitární konvoj do obléhaných oblastí nedaleko Damašku. Informovala o tom agentura AFP. Pomoc dorazí poté, co byly veškeré humanitární aktivity na 48 hodin přerušeny kvůli pondělnímu útoku na kamiony poblíž Aleppa. "Dnes vyšleme meziagenturní konvoj, který překročí bojové linie u obklíčené oblasti kolem Damašku," sdělil mluvčí OSN Jens Laerke agentuře Reuters. "Přesná místa určení oznámíme ve chvíli, kdy se konvoj do těchto oblastí dostane," doplnil. Elizabeth Hoffová ze Světové zdravotnické organizace již ve středu uvedla, že agentura OSN plánuje vyslat zdravotnické zásoby do města Muadamíja ovládaného povstalci.
Rusko odmítlo vinu proruských separatistů za sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou a stejně tak i vinu syrského režimu za chemický útok u Damašku. Nyní se situace opakuje, a to v případě náletu na konvoj vozidel OSN vezoucích humanitární pomoc v Sýrii. Podle Moskvy nejsou letadla syrského režimu vybavena na noční bombardování, charakter zničení kamionů podle ní navíc ani neodpovídá útoku ze vzduchu.
Zemanova geopolitická ledabylost ve stylu „Amerika Afrika, paradajka paprika“ jednu podstatnou informaci nese. Zemanovi nejde o to, oslovit z OSN svět. Jde mu o to, získávat domácí politické body. Na globálním jevišti hraje kus pro domácí české publikum, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
