OSN | Aktuálně.cz

Zuzana Vuová, první česká mládežnická delegátka v OSN

Pětadvacetiletá Vietnamka z Mostu uspěla v OSN. Mladí Češi se bojí o práci, štvou je učitelé, varuje

Vyrostla v Mostě, ale učit se na gymnáziu třikrát dokola ty samé věci už ji nebavilo, tak odjela studovat do Ameriky. V pětadvaceti letech se Zuzaně Vuové podařilo uspět v náročném výběrovém řízení a stát se první českou mládežnickou delegátkou v OSN. V rekordně krátkém čase také získala práci v OSN, stará se o sociální záležitosti v Libanonu. V Česku jezdila po školách a snažila se, aby se studenti více zapojili do veřejného dění. "Mladí lidé jsou částečně frustrovaní. Nejvíce se bojí, že po absolvování školy neseženou práci. Nelíbí se jim, že nikdo nebere vážně jejich názory," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

OSN chce pomoci jemenským civilistům trpícím válkou. Tamní vláda souhlasí, povstalci jsou proti

Jemenská vláda souhlasí s plánem OSN, který má pomoci zlepšit situaci jemenských civilistů postižených dlouhými boji. Rada bezpečnosti OSN chce, aby obě strany zastavily boje v oblasti přístavu Hudajdá. Skrze přístav tak bude moci do Jemenu proudit humanitární pomoc. RB OSN rovněž navrhla, aby vláda obnovila výplatu mezd státním zaměstnancům. Šíitští povstalci, kteří bojují proti vládě od roku 2014, jsou ale podle agentury Reuters k plánu skeptičtí. Přístav Hudajdá, který mají nyní v rukou šíité, má strategický význam, protože v minulosti jím proudilo až 80 procent dováženého zboží. OSN už v březnu upozornila, že má problém dostat pomoc do Jemenu, a to zejména kvůli bojům o přístav.

OSN svolala na červenec další kolo syrských rozhovorů. Řešit se má terorismus i nová ústava

Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura svolal na červenec další kolo syrských rozhovorů. Jednat se má začít 10. července. De Mistura chce, aby rozhovory pokračovaly také v srpnu a září. Poslední, šesté kolo rozhovorů se konalo v květnu, ale nepřineslo průlom v řešení syrského konfliktu. Minulá kola jednání byla zprostředkovaná a de Mistura při nich vyjednával odděleně s delegacemi opozice a vlády. Kromě hlavních jednání o ústavních a právních aspektech ukončení konfliktu se v červenci sejdou také expertní skupiny. De Mistura požádal pozvané, aby se na rozhovory dobře připravili. Čtyřmi hlavními tématy mají být boj proti terorismu, předání moci, příprava nové ústavy a voleb.

Zaplaťte si jako všichni. Ruští diplomaté z OSN už nebudou mít na Long Islandu koupání zdarma

Středisko Oyster Bay na severu amerického ostrova Long Island zrušilo ruským diplomatům akreditovaným v OSN volný vstup na své pláže a žádá po nich vstupné jako od ostatních. Oyster Bay nabízí čtyři placené pláže, ale Rusové už od dob Sovětského svazu každoročně dostávali víc než stovku vstupenek zdarma. Místní platí za jednodenní návštěvu dvacet dolarů (necelých 500 korun), sezónní vstupné činí trojnásobek. Pro přespolní je cena vyšší. Ruské zastoupení mělo nedaleko od Oyster Bay donedávna k dispozici rozsáhlý rekreační areál Elmcroft, který dřív patřil newyorskému guvernérovi. Loni v prosinci ale prezident Barack Obama nechal Elmcroft a další podobné zařízení v Marylandu zavřít.

Islamisté zaútočili na hotel v Mogadišu. Zemřelo nejméně 31 lidí

Nejméně 31 lidských životů si ve středu vyžádal sebevražedný útok na hotel v centru somálské metropole Mogadiša. K masakru se přihlásilo islamistické hnutí Šabáb. Policie již útočníky zneškodnila a převzala kontrolu nad restaurací, uvedla agentura AP. Podle policie převažují mezi oběťmi ženy, které pracovaly jako personál hotelu. Do jeho vchodu najel atentátník s autem naloženým výbušninami. Další ozbrojenci pak zahájili palbu v přilehlé restauraci. Celkem 40 lidí utrpělo zranění.

Detenční centrum na ostrově Manus na Papui-Nové Guineji.

Desítky milionů dolarů odškodného získají zadržení žadatelé o azyl v Austrálii

V rámci přísné azylové politiky zavíraly australské úřady všechny žadatele o azyl v Austrálii do detenčních center na Papui-Nové Guineji. Téměř 2000 z nich nyní dostane odškodné ve výši 70 milionů australských dolarů (1,17 miliardy korun). Podmínky v táborech se podle nich a řady nevládních organizací i OSN podobají vězení.

Rebelové dobyli z rukou islamistů druhou čtvrť syrské Rakky. Boj o město ohrožuje desetitisíce dětí

Povstaleckým jednotkám se podařilo dobýt další část syrského města Rakka, které je v Sýrii poslední baštou teroristického hnutí Islámský stát. Boje o Rakku ale ještě budou dlouhé a obtížné. Humanitární organizace tento týden opět upozornily na těžký úděl civilistů. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) boje o Rakku ohrožují na životě více než 40 tisíc dětí. Fond vyzval všechny strany konfliktu, aby umožnily civilistům bezpečný odchod.

Ozbrojenci v Mali zaútočili na základnu OSN, tři pracovníky organizace zabili

Neznámí ozbrojenci na severu Mali zaútočili na základu OSN a zabili tři zaměstnance mírové mise. Dalších pět lidí bylo zraněno. S odkazem na páteční sdělení OSN o tom informovala agentura Reuters. Státní příslušnost obětí ani útočníků zatím není známa. V posledních měsících přišlo v Mali o život více než 100 pracovníků OSN. Jde tak o jednu z nejnebezpečnějších mírových misí Spojených národů. V roce 2012 v Mali zahájili povstání etničtí Tuaregové, jejichž cílem bylo vytvořit nový stát. Do povstání se ale pak vmísili stoupenci teroristické organizace al-Káida. Francouzské vojenské jednotky teroristy z území vytlačily o rok později, radikálové ale v oblasti dál útočí.

Nejkrvavější teroristický útok v historii Afghánistánu. V Kábulu minulý týden zemřelo přes 150 lidí

Podle afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního při výbuchu v Kábulu minulou středu zemřelo přes 150 lidí, zraněných je více než tři sta. K atentátu se nikdo nepřihlásil. Dosud smutné prvenství držel sebevražedný pumový útok v jihoafghánském městě Kandahár, při kterém přišlo v únoru 2008 o život na 100 lidí.

Václav Havel u památníku v Letech u Písku

Vláda slibuje dotáhnout Lety do voleb. Nikdo se mnou nejednal, morálku neřeším, říká majitel vepřína

Ministři kultury a lidských práv chtějí do parlamentních voleb stihnout vykoupit vepřín v Letech u Písku, kde stával romský koncentrační tábor, a proto se Česká republika rozhodla podnik zbourat. Nová pracovní skupina nyní začne připravovat cenovou nabídku. Majitel výkrmny prasat však dal státu čas jen do podzimu. Tvrdí, že s ním dosud z vlády nikdo nejednal.

Trump se rozhodl odstoupit od klimatické dohody, tvrdí zdroje z jeho okolí. Prezident nic nepotvrdil

Donald Trump už dříve oznámil, že tento týden rozhodne, zda Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody o klimatu z prosince 2015. Podle agentur Axios nebo AP už tak učinil a USA opravdu odstoupí. Sám prezident to ale nepotvrdil. Pokud by Spojené státy dohodu skutečně vypověděly, mohlo by to znamenat konec globálního klimatického konsensu. Ani další hlavní producenti karbonových emisí, Čína a Indie, by se totiž smlouvou z Paříže nemuseli cítit vázáni.

OSN zrušila podporu palestinského ženského centra kvůli pojmenování po teroristce

Organizace spojených národů v pondělí zrušila svou podporu ženského střediska na Západním břehu Jordánu, které Palestinci pojmenovali po ženě, jež se účastnila teroristického útoku z roku 1978. Kvůli sporu o jméno centra vyzvalo Norsko, aby mu Palestinci vrátili příspěvek, které jim poskytlo. Kancelář generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese oznámila, že svou podporu centru organizace stáhla ihned poté, co se dozvěděla, že bylo pojmenované po Dalál Mughrabíové. "Oslavování terorismu nebo pachatelů ohavných teroristických činů je nepřípustné za jakýchkoli okolností," uvedl úřad. Teroristický útok z 11. března 1978 vešel do dějin jako Masakr na pobřežní dálnici a vyžádal si 38 obětí.

Salman Abedi - Hashem Abedi - Ramadan Ebedi

Bratr Salmana Abediho chystal útok v Libyi

Bratr Salmana Abediho, který při útoku v britském Manchesteru zabil 22 lidí, byl prý členem islamistické buňky a plánoval atentát na vyslance OSN v Libyi. Uvedl to list The Daily Telegraph. Terčem atentátu se měl stát Němec Martin Kobler, který OSN v Libyi zastupuje. Útok byl chystán na dobu, kdy bude Kobler pobývat v metropoli Tripolisu. Plán byl ale překažen dříve, než mohl být realizován, uvedly diplomatické zdroje. Libyjské bezpečnostní síly údajně buňku několik měsíců sledovaly a označily Hašíma Abediho, dvacetiletého bratra sebevražedného atentátníka z Manchesteru, za "významného hráče". Islamisté již měli téměř připravenou výbušninu, jejíž výbuch měl zasáhnout Koblerův konvoj.

Obrazem: Situace v Sudánu se dramatizuje

Světová zdravotnická organizace platila víc za cestovné než za boj s AIDS, tuberkulózou a malárií

Na boj se smrtelnou chorobou AIDS, žloutenkou, na potlačení malárie a na zastavení šíření tuberkulózy vydala loni Světová zdravotnická organizace méně peněz než na cestovní výdaje. Důvěrná zpráva uvádí, že mezi zaměstnanci WHO, kteří nejvíc utráceli za dopravu, je na druhém místě odcházející generální ředitelka Margaret Chanová. Ta údajně často létala nejdražší třídou.

Milionům Nigerijců hrozí hladomor, usmrtit může statisíce lidí. Organizacím chybí na záchranu peníze

Bezmála pět milionů lidí na severovýchodě Nigérie, kde působí islamistická teroristická organizace Boko Haram, potřebuje potravinovou pomoc. Světový program pro výživu může nyní zajistit jídlo pouze pro 1,3 milionu Nigerijců. Severovýchod Nigérie se ocitá na pokraji hladomoru kvůli několika neúspěšným sklizním a upadající ekonomice.

Při nepokojích v Mali přišli o život dva pracovníci OSN

Útok ozbrojenců u města Aguelhok na východě Mali si v úterý vyžádal životy dvou pracovníků mírové mise OSN v Mali (MINUSMA). Jeden člověk utrpěl zranění. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na bezpečnostní zdroj, podle něhož oběti pocházely z Čadu. "Tento útok je dalším z násilných incidentů, které byly v posledních týdnech namířené na civilisty, malijskou armádu a mezinárodní jednotky," řekl šéf MINUSMA Mahamat Saleh Annadif s tím, že násilí narušuje snahy o stabilizování situace v regionu. V zemi od roku 2013 působí mírové síly OSN, mezi nimiž jsou i čeští vojáci. V loňském roce si útoky džihádistů v Mali podle Human Rights Watch vyžádaly životy 29 pracovníků OSN.

Nad hranicí KLDR a Jižní Koreje přiletěl neznámý objekt. Jihokorejská armáda odpověděla palbou

Jihokorejská armáda v úterý vypálila desítky varovných střel směrem k blíže neupřesněnému objektu, který přiletěl ze Severní Koreje nad společnou hranici obou znepřátelených zemí. Informovaly o tom jihokorejské vojenské zdroje. Jihokorejská armáda uvedla, že se pokouší analyzovat, o jaký objekt se jednalo a zda tento objekt, pravděpodobně bezpilotní letoun, překročil hranici. Jihokorejská tisková agentura Jonhap napsala, že armáda vypálila do vzduchu a směrem ke KLDR asi 90 kulometných ran. Armáda rovněž po incidentu posílila sledování vzdušného prostoru nad Jižní Koreou. KLDR pokračuje v raketových a jaderných zkouškách, přestože jí to zakazují rezoluce OSN.

Experti dohlížející na sankce proti KLDR jsou terčem kyberútoků. Hackeři mají přesné informace

OSN v interním varovném e-mailu uvádí, že experti OSN vyšetřující porušování sankcí uvalených na KLDR čelí kybernetickým útokům, informovala agentura Reuters. Hackeři mají o práci expertů velmi dobrý přehled. Podobná napadení byla zaznamenána už v roce 2016. Severokorejské zastoupení při OSN odpovědnost za hackerský útok na experty výboru odmítlo s tím, že taková obvinění jsou směšná.

Foto: Podívejte se na rakety, které málem způsobily 3. světovou válku

V OSN se jedná o úmluvě o zákazu jaderných zbraní. Vznikl první návrh, mocnosti ale nesouhlasí

V Organizaci spojených národů (OSN) se jednalo o celosvětovém zákazu jaderných zbraní. V pondělí byl zveřejněn první návrh úmluvy. Státy, které by ji podepsaly, by se zavazovaly, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Dohoda nemá mít žádný právní dopad na ty země, které v současné době jaderné zbraně vlastní, a je spíše chápána jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení.

Zvuk u videí raději vypínám, říká novinářka, která na internetu počítá civilní oběti útoků v Sýrii

Britská novinářka syrského původu Kinda Haddad pracuje pro nezávislou organizaci Airwars, která monitoruje letecké útoky Ruska i koalice vedené USA ve válce proti takzvanému Islámskému státu a ostatním islamistickým skupinám v Sýrii, Iráku a Libyi. Za úkol má počítat civilní oběti těchto útoků v Sýrii. Z tepla svého domova na internetu hledá videa a fotografie, na které by se většina lidí dobrovolně nepodívala. Za dva roky dokázala se svými kolegy v projektu Airwars identifikovat více než 1300 civilních obětí náletů v Sýrii a Iráku. Dokázat, že civilisté umírali během náletů vedených koalicí, je ta nejtěžší část práce. Zprávy o obětech musí sedět s informacemi o uskutečněných náletech.