


Dokument: Projev slovenského prezidenta Andreje Kisky k výročí okupace v srpnu 1968
Projev slovenského prezidenta Andreje Kisky, který pronesl u příležitosti padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.



Projev slovenského prezidenta Andreje Kisky, který pronesl u příležitosti padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.



"Co pro vás znamená 50. výročí okupace Československa? A je vůbec důležité si ho připomínat?" Na to jsme se ptali náhodných lidí různých generací v Praze. V galerii si prohlédněte jejich odpovědi.



Jiřina Šiklová byla v srpnu 1986 s rodinou na dovolené v Jugoslávii. Tři týdny váhavého cestování s malým fiatem trvalo, než se s manželem a dětmi rozhodli, že se přece jen vrátí. Antonín Panenka přišel na fotbalový trénink, ale na stadionu Bohemians 1905 zůstal překvapený téměř sám. Všechny tréninky byly na dobu neurčitou zrušeny. Sledujte, jak na 21. srpen 1968 vzpomínají známé osobnosti.



Mezi řečníky byli například bývalý sovětský disident Mustafa Džemilev nebo hudebník Michael Kocáb, který byl na začátku 90. let předsedou parlamentní komise pro dohled nad odchodem sovětských vojsk.



Přiběhl kamarád, co dělal nosiče pian, že půjdeme odmontovat rudou hvězdu, vzpomíná spisovatel Ondřej Neff. Nakonec se musel skrývat před střelbou. V době srpnové okupace pracoval jako redaktor Československého rozhlasu. A společně s kolegy hledal možnosti, jak dál šířit vysílání. Okupanti zapomněli na existenci rozhlasu po drátě, nakonec jsme ale skončili v Nuslích ve vile italských komunistů, líčí Neff. Kvůli Československu neštěkl ani pes, byli jsme absolutně odepsaní, bylo těžké nerezignovat, dodává.



Slovenský prezident požádal o mimořádné vystoupení v souvislosti s 50. výročím okupace.



Proti komunismu bojoval za totality a dodnes je ochotný se hádat s těmi, kteří tvrdí, že dříve bylo líp. Za účast ve třetím odboji dostal Ivo Medek dekret od ministryně obrany.



Česká obchodní komora Jiřího Nestávala jednala na Krymu jménem české firmy, která se ale od aktivit této organizace distancuje. A nic společného s ní nechtějí mít ani některé další společnosti či politici, kterými se komora na svých stránkách zaštiťuje.



Nacisté projevovali o české korunovační klenoty vždy mimořádný zájem. Byli si vědomi, že svatováclavský kult je zásadní součástí nejen české státní a církevní ideologie, ale zároveň klíčovou součástí německo-českých vztahů. Třetí muž nacistické říše Reinhard Heydrich i proto krátce po příjezdu do Prahy prohlásil: "Je nutné stále připomínat svatováclavskou myšlenku a ještě více ji utvrzovat v jejím historickém vývoji. Jestliže Češi oslavují sv. Václava, nemusíme se k němu vždy stavět jako k českému světci, nýbrž tak, že svatý Václav byl muž, jenž pochopil, že český národ může žít jen v německém prostoru. Jestliže Češi tedy oslavují sv. Václava, pak vlastně dokazují, že měl pravdu."



Autorem snímků je legendární český fotograf Vladimír Lammer, první obrazový redaktor v historii československé žurnalistiky.



Záběry ukazují poničené filipínské město Marawi, které bylo okupováno teroristy. Marawi, středisko islámské víry, bylo obklíčeno povstalci už od května. Okupace zde trvala bezmála 150 dní a zemřelo při ní více než tisíc lidí. Filipínský prezident Rodrigo Duterte město navštívil a oznámil jeho osvobození. Tisíce obyvatel se tak konečně můžou vrátit do svých domovů.



V květnu 1968 zveřejnili přední českoslovenští vojáci a akademici text, který rozlítil sovětské maršály jako rudý hadr. Vojenské memorandum – historiky označované jako jeden z hlavních důvodů okupace – navrhovalo neslýchané: Československo by si mělo vytyčit vlastní národní zájmy a stát se rovnoprávným partnerem pro Moskvu. Normalizační režim se s jeho třiceti signatáři vypořádal krutě. Všichni byli okamžitě vyhozeni z práce, jejich děti nemohly studovat. "Odvrhli se od nás i naši známí. Když jsme se potkali ve městě, přešli na druhou stranu ulice," vzpomíná jeden z posledních žijících signatářů memoranda Jiří Stuchlík. S hodností plukovníka působil v 60. letech na Vojenské akademii v Brně.



Palba sovětských vojáků zapálila 21. srpna 1968 na pražské Vinohradské třídě několik domů. "Plameny uvěznily obyvatele jejich bytů. Někteří se pokusili uniknout žáru skokem z okna. Jan Baborovský ve svém bytě uhořel," konstatují historici Ivo Pejčoch s Prokopem Tomkem. Výsledkem jejich bádání jsou nové počty obětí okupace. Zabito bilo 137 civilistů. Ne tedy 108, jak se až donedávna uváděno.



Rusko je jedním z mála států světa, které uznávají samostatnost Jižní Osetie a Abcházie. Dvojici území, která před devíti lety vyhlásila nezávislost na Gruzii, ale mnoho zemí považuje spíše za protektoráty. Ruský vliv na ně navíc postupně sílí. Vojáci Jižní Osetie například spadají pod ruskou armádu a obě oblasti jsou závislé na miliardových finančních příspěvcích z Moskvy. "Partnerství" s těmito regiony se snažil ještě více utvrdit sám ruský prezident Vladimir Putin, když toto úterý navštívil přímořské město Picunda v Abcházii.



Výbor Valného shromáždění OSN vůbec poprvé odsoudil porušování lidských práv, ke kterému podle něj od ruské anexe dochází na Krymu. V rezoluci zvlášť kritizoval diskriminaci tamních Tatarů a dalších menšin. Text navržený Ukrajinou s přímou podporou 40 zemí včetně USA, Francie a Británie získal v úterý 73 hlasů. Proti bylo jen 23 zemí – kromě Ruska například Čína, Sýrie, KLDR, Indie, JAR či Srbsko – a desítky dalších se zdržely. Proti textu například hlasovala vedle Ruska také Venezuela. O rezoluci odsuzující "diskriminace vůči obyvatelům ze strany ruských okupačních úřadů" ještě musí hlasovat Valné shromáždění na výročním plenárním zasedání v prosinci.



Časté domovní prohlídky, záhadná zmizení. Taková je současná realita 300 000 krymských Tatarů. Ruskem anektovaný poloostrov opustit nehodlají, ale nemají v plánu Moskvě ustoupit. "Spolupráce s dnešním Ruskem znamená odsoudit náš národ k rychlé smrti," tvrdí tatarský předák Refat Čubarov. Neodpustil si ani kritiku českého prezidenta Miloše Zemana, kterého označil za kolaboranta. "Takoví jako on zaprodali před druhou světovou válkou Československo," říká.



Sdružení lidí, kteří byli oběťmi nacistické perzekuce, protestují proti vyplácení důchodů kolaborantům německými úřady. Zhruba 2500 Belgičanů by podle nich kvůli někdejší spolupráci s nacisty mělo o peníze přijít.



Američané natáčí film o Anně Frankové za použití technologie virtuální reality, která má vtáhnout diváky do skutečného času a místa, kde se slavná autorka deníku schovávala před nacisty. Film má připomenout mladší generaci zásadní okamžiky světových dějin a přinést zážitek, který nelze zprostředkovat ani prohlídkou muzea Anny Frankové.



Izrael zabral přes 230 hektarů území na okupovaném Západním břehu Jordánu. Oznámil to izraelský armádní rozhlas. Izrael na tomto území plánuje rozšíření nedalekých židovských osad a výstavbu turistických objektů. Podle aktivistů z Hnutí za okamžitý mír jde o největší zábor na Západním břehu za poslední roky. Plány na výstavbu už jsou prý v jednání. Saíb Irikát, který dříve působil jako palestinský mírový vyjednávač, v prohlášení vyzval svět, aby přinutil Izrael zábory zastavit. Západní břeh Jordánu se má stát podle původních mírových rozhovorů stejně jako Pásmo Gazy palestinským státem. Osadnické aktivity Izraele na tomto území považuje většina světa za nelegální.



Ve čtvrtek zaplaví Česko vlna tibetských vlajek na projev solidarity s utlačovanou zemí. Ministr kultury také v době, kdy se k nám chystá na návštěvu čínský prezident, otevře v den povstání Tibeťanů proti čínské okupaci výstavu tibetských votivních předmětů v sídle jeho úřadu. On sám cítí jako povinnost historický moment připomenout a na sbližování s Čínou má jasný názor. "Je dobře, že se lidé potkávají, obchodují spolu, dívají se na čínské filmy. Já pouze připomínám, že bychom neměli zapomínat na to, že jsou v Číně lidé věznění za své názory, což není v pořádku. Nemůžeme přece lidská práva prodávat za aktuální ekonomický profit, tuhle otázku nelze pomíjet," říká v rozhovoru.