Při pohledu na mapu proočkovanosti obyvatel Evropy proti koronaviru je rozdíl patrný na první pohled: v Česku a dalších státech bývalého východního bloku se pro obě dávky vakcíny rozhodlo výrazně méně lidí než na Západě. I tam ale panují velké rozdíly. Podle vědců mají problém hlavně regiony v Alpách a také oblasti, kde se daří krajně pravicovým stranám.
Podnikatel Karel Janeček v pátek při vyhlašování ankety Český slavík prohlásil, že je proti očkování dětí, protože jim koronavirus neškodí. Nadační fond Neuron, který Janeček založil, se pak kvůli tomu rozhodl ukončit s ním spolupráci. Předseda vědecké rady fondu, biochemik Jan Konvalinka, v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že Janečkovy postoje jsou dlouhodobě v rozporu s vědeckým poznáním.
Nadační fond Neuron ukončil spolupráci s matematikem a podnikatelem Karlem Janečkem kvůli jeho proslovu při pátečním vyhlášení hudební ankety Český slavík. Janeček mimo jiné kritizoval protiepidemická opatření vlády a případné očkování dětí. Fond se od jeho vyjádření distancoval. Podle představitelů Neuronu popírá vědecké důkazy a zejména zlehčuje průběh nemoci covid-19 u dětí.
Ten, který neměl už nikdy přijít, dorazí zas. Čím dříve se vládní politici dohodnou s těmi opozičními, tím kratší dobu tu zůstane.
Česko zažívá další vlnu koronaviru a nemocnice plní hlavně neočkovaní lidé. Stát proto řeší, jak je přesvědčit, aby si vakcínu nechali dát. Vedle toho je však potřeba vyřešit další problém. V Česku jsou totiž opět na vzestupu některé vážné, často smrtelné nemoci, které díky očkování již prakticky vymizely. A stejně jako v případě covidu je to i v tomto případě především kvůli odmítání vakcín.
Dívat se na to, jak lidé kvůli dezinformacím odmítají očkování, už medici 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dál nemohli. Kvůli falešným zprávám o škodlivosti vakcín klesala ještě před pandemií koronaviru proočkovanost a začaly se vracet dávno vymýcené choroby. Přizvali si studenty marketingu na FSV UK a rozhodli se očkování podpořit, v dobrovolnické snaze pokračují i při covidu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila dnes novou variantu koronaviru B.1.1.529 s názvem omikron mezi znepokojivé. Organizace to oznámila po konzultacích s experty. Znepokojivé varianty jsou prokazatelně vysoce nakažlivé, hůře se s nimi bojuje nebo mají za následek těžký průběh nemoci. Patří mezi ně i nyní převládající varianta delta. Události kolem covidu sledujeme v on-line reportáži.
Personál restaurací bude moci od pondělí obsloužit jen očkované nebo lidi po prodělané nemoci covid-19. Neočkovaní nebudou smět konzumovat ani v jídelních zónách obchodních center nebo u stolů na trzích. Podobně nebudou moci využít ani služeb typu kadeřnictví, manikúra, tetování a dále saun nebo solárií. Události kolem covidu-19 v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Nová opatření proti šíření covidu nás sama o sobě nezachrání. Prováhali jsme třetí dávku očkování seniorů, teď musíme očkovat rychle a agresivně. Věřím, že je to poslední vlna, lidi si uvědomí, že je nutné se očkovat, a od jara to bude v pořádku, říká biochemik a prorektor pro vědu Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. Diskriminace je teď sekundární problém, primární je 80 mrtvých denně, dodává.
Ukrajina kolabuje pod zatím nejhorší vlnou pandemie koronaviru. V přepočtu na obyvatele má dokonce jednu z nejvyšších úmrtností na světě, přesto se lidé až teď začínají pomalu očkovat. "Rusko na nás útočí dezinformacemi o vakcínách, ale mnoho chyb udělala i naše vláda," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Pavlo Kovtonjuk, bývalý náměstek ministra zdravotnictví.
Přišel, viděl, proočkoval. Viceadmirála Henriqueho Gouveiu e Mela, který zazářil jako koordinátor vakcinační kampaně v Portugalsku, lákají do svých služeb další země v krizi. On sám ale mesiášskou roli odmítá.
Pozdě, ale přece jen se kabinet odhodlal k akci. Z bavorského protiepidemického systému ale není možné okopírovat jen část, má-li zafungovat. Pokud na školách i jinde nadále necháme vládnout chaos, zpřísnění nezabere dost rychle.
Řada firem kvůli sílící pandemii koronaviru zvažuje, jak přimět dosud neočkované zaměstnance k vakcinaci. Kromě pozitivního přesvědčování pomocí benefitů zkouší i opačný postup - omezení pro ty, kteří se očkovat nedají. Třeba neočkovaní pracovníci ve Škodě Auto nemohou využívat firemní ubytovny, jinde zvažují nepouštět je do kantýny. Podniky se totiž shodují, že pozitivní motivace moc nefunguje.
„Před rokem nebo letos na jaře nebylo běžné, aby tu byli lidé narození v roce 1970 nebo 1980. Vesměs jsou neočkovaní. Vakcína nefunguje jako brnění, ale významnou ochranu před vážným průběhem poskytuje,” říká primář ARO Vsetínské nemocnice Marek Proksa. „Myslím, že moc dalších lidí už se naočkovat nenechá. Mají svoje argumenty a nepřesvědčíte je. Mně se to povedlo v jednotkách případů," dodává.
„To, že se všichni naočkujeme, nás covidu rozhodně nezbaví, ale může to z něj udělat chřipku. Medicína na to prostředky má a udělala obrovský kus práce, takže teď už je to otázka spíš společenská,” míní vakcinolog Daniel Dražan. „Zastavit teď ten rozjetý vlak bude velmi obtížné. Kdyby se vymáhala současná opatření, bylo by to účinnější než zrušit platnost antigenních testů," dodává.
Hosty vysílání jsou vakcinolog Daniel Dražan, primář ARO Vsetínské nemocnice Marek Proksa a politoložka z Vídně Anna Durnová.
Pod náporem další vlny koronavirové epidemie puká opakovaný příslib evropských vlád, že tentokrát budou svoje kroky opravdu koordinovat. Země EU omezují platnost očkování zavedením nových národních restrikcí a ostatní státy o tom zpravidla informují se zpožděním jako o hotové věci.
Pro rohlíky ano, nakupovat oblečení už ne. Sousední Rakousko jako první stát v Evropě vyhlásilo lockdown pro neočkované, přísná opatření se netýkají lidí s oběma dávkami vakcíny a těch, kteří prodělali v posledním půlroce nemoc covid-19. Kontrolovat pravidla budou policisté v obchodních centrech, před obchody i restauracemi a bary.
Největší množství nakažených covidem-19 je v současnosti mezi dětmi. Podle odborníků se vir mezi nimi šíří především ve školách, kde se začalo testovat až po podzimních prázdninách. Epidemiolog Rastislav Maďar považuje za neetické, že vláda včas nezakročila a umožnila, aby se nemoc ve školách šířila. Děti sice mají většinou mírný průběh, některým ale hrozí dlouhodobé zdravotní problémy.
Ministerstvo zdravotnictví i odborníci opakovaně mluví o cíli naočkovat alespoň 75 procent populace, aby se efektivně zabránilo šíření viru. V Česku je však dosud proti covidu plně očkováno 57,5 procenta lidí (včetně dětí). Společnost PAQ Research uvádí, že 11,5 procent neočkovaných nad vakcínou aspoň přemýšlí. Polovina neočkovaných pak nevěří, že vakcína brání šíření viru.
